Protestantismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Církve: doplnění církve adventistů do seznamu protestantských církví
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:95Thesen.jpg|thumbnáhled|[[95 tezí]] Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek [[reformace]] ]]
 
'''Protestantismus''' je jeden z hlavních směrů [[křesťanství]], vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z [[reformace]], zahájené vystoupením [[Martin Luther|Martina Luthera]] proti prodeji [[Odpustek|odpustků]] roku [[1517]]. Označení protestanté bylo původně politické a vztahovalo se na luteránská knížata a města, která na [[Říšský sněm (Německo)|říšském sněmu]] ve [[Špýr]]u roku 1529 protestovala proti zákazu reformace ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Počínaje [[vestfálský mír|vestfálským mírem]] r. 1648<ref name="IE">{{Citace elektronické monografie
Řádek 19:
| rok = 2004
| isbn = 80-7178-798-1
}} [Dále jen Vojtíšek 2004], s. 56</ref> do níž se zahrnuje i české [[husitství]]. Z první reformace dodnes bez přerušení přetrvává hnutí [[valdenští|valdenských]] a [[Jednota bratrská]]. Půdu reformaci připravovali i [[mystika|mystici]] typu [[Mistr Eckhart|Mistra Eckharta]] a [[humanismus|humanisté]] jako [[Erasmus Rotterdamský]], na jejichž náboženské a intelektuální podněty mohli reformátoři navázat.
 
Počátek vlastní reformace se klade na [[Den reformace|31. října 1517]], kdy [[Martin Luther]] předložil svých [[95 tezí]], kritiku zlořádů tehdejší církve, především zneužívání [[odpustek|odpustků]]. Lutherem založené hnutí se rychle šířilo zprvu po Německu a poté po celé západní a střední Evropě. Vedle kritiky stávajícího zneužívání náboženské moci nabízelo i pozitivní náboženský obsah, zejména bohoslužbu v lidovém jazyce namísto dosavadní [[latina|latiny]], prostotu a soustředění na jádro křesťanského poselství, jak mu reformátoři rozuměli. Pro úspěch reformace měla velký význam i podpora řady světských vládců, z nichž někteří – jako například anglický král [[Jindřich VIII. Tudor]] – vedle očisty církve vítali i možnost zabavovat církevní majetek a osvobodit se od vlivu [[papež]]ství. [[Špýrský protest|Protest]] reformovaných knížat a měst na [[Říšský sněm (Německo)|říšském sněmu]] ve [[Špýr]]u roku 1529 také dal novému hnutí jméno.
 
Protestantismus sice nese inovativní myšlenky v oblasti [[teologie]], organizace církve, procesu [[Bohoslužba|bohoslužeb]] a křesťanských tradic, ale v praxi byly reformy většinou prováděny velmi pozvolna. I katolická církev provádí vlastní [[Tridentský koncil|reformy]], jimiž odpovídá na kritiku reformátorů, takže se změny v konečném důsledku týkají všech lidí, nejen protestantů. Reformátoři se eventuálně setkali s problémem: počáteční nadšení lidí se vytratilo, přijímali inovace především chladně a někdy s nimi i nesouhlasili. Vyvstala tak nutnost plynulé změny, přechod k tomu, co považovali evangelisté za ideální nakonec trval skoro 100 let.
 
Reformace se ovšem neprosadila v celé západní Evropě. Za [[papež]]ství se postavil vlivný rod [[Habsburkové|Habsburků]] a další panovníci jižní a východní Evropy a sama římská církev prošla reformou v takzvané [[protireformace|protireformaci]]. [[Třicetiletá válka]] a další konflikty 16. a 17. století přinesly jisté územní posuny, například české země se po potlačení [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] rekatolizovaly, ovšem západní a střední Evropa zůstala rozdělena na země římskokatolické (většinou románská a západoslovanská území) a protestantské (většinou germánská území) a nábožensky rozdělena zůstala i samotná [[Svatá říše římská]].
Řádek 37:
 
== Církve ==
''Protestantské'' nebo ''evangelické'' církve je souhrnné označení církví vzešlých z [[reformace]]. Církve čerpající primárně z Lutherova odkazu se nazývají [[Luteránství|luteráni]] (''[[Augsburské vyznání]]''). Protestanté navazující zejména na odkaz [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]] se nazývají [[Kalvinismus|kalvinisté]] nebo reformovaní (''[[Helvetské vyznání]]''). K protestantismu se řadí i [[anglikánská církev]] a menší [[evangelikalismus|evangelikální]] církve, např. [[Adventisté sedmého dne|adventisté]], [[baptisté]], [[Evangelická církev metodistická|metodisté]], [[presbyteriáni]], [[puritáni]], [[mennonité]], [[Letniční hnutí|letniční]], v českých zemích např. [[Jednota bratrská]] nebo [[Českobratrská církev evangelická]].
 
''Protestanté'' (''evangelíci'') je společný název pro členy těchto církví.
Řádek 54:
 
* [[Církev bratrská]] – reformovaná církev, vzniklá v 19. stol. spojením domácího probuzeneckého hnutí a misijní činnosti zahraničních misionářů.
* [[Baptisté|Bratrská jednota baptistů]] – navazuje na [[Novokřtěnectví|novokřtěnce]]; vznikla v roce [[1611]], v českých zemích koncem 19. století.
* [[Evangelická církev metodistická]] – vznikla v roce [[1739]], v Československu po 1. světové válce.
* [[Armáda spásy]] – vznikla z metodistické církve v roce [[1865]], v Československu po 1. světové válce.
Řádek 66:
 
=== Náboženské společnosti s reformačními kořeny, které však nejsou obecně řazeny mezi křesťanské církve ===
I když tyto náboženské společnosti svou víru od křesťanství a reformace odvozují, nauky těchto náboženských společností se podstatně liší od některých bodů [[Apoštolské vyznání| Apoštolského vyznání víry]], které je tradičními církvemi uznáváno jako základní definice křesťanské víry. Členové těchto náboženských společností proto nejsou tradičními církvemi počítáni mezi křesťany, byť se za ně sami považují.<ref>Vojtíšek 2004, s. 87
</ref>
* [[Novoapoštolská církev]]. Vznikla v [[Německo|Německu]] v roce [[1863]].
Řádek 81:
 
{{Portály|Křesťanství}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Protestantství| ]]