Vejce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele Eliška Hnusná (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Anatomy of an amiotic egg.svg|
1. skořápka<br />
2. vnější papírová blána<br />
Řádek 28:
Jakost konzumních vajec je dána souhrnem jejich vnějších a vnitřních vlastností. '''Vnější (technologická) hodnota''' konzumních vajec je určována hmotností (velikostí), tvarem, podílem jednotlivých částí vejce a kvalitou vaječné skořápky. Podíl jednotlivých částí vejce ([[žloutek]], [[bílek]] a skořápka) je ovlivňován druhem a plemenem drůbeže, velikostí vejce, počtem snesených vajec a individuálními vlastnostmi nosnic. '''Vnitřní (nutriční) hodnota''' konzumních vajec jako potraviny je dána obsahem živin, jejich stravitelností, chutí a vůní.
[[Soubor:Kráječ na vajíčka.png|
== Vzhled ptačího vejce ==
Řádek 65:
=== Velikost ===
[[Soubor:Eggs of hummingbird, hen, and ostrich.jpg|
Velikost vejce se značně liší podle druhu – nejmenší vejce ze všech žijících ptáků snáší [[kolibřík]] – jeho vejce váží 0,25 g, naopak největší vejce ze všech žijících ptáků snáší [[pštros]] – má hmotnost 750 až 1600 gramů, rozměry cca 16×13 cm. Někteří vyhynulí [[dinosauři]] a ''[[Aepyornis]]'' měli ovšem vejce větší. Největší slepičí vejce na světě váží 169 gramů; toto vejce, které snesla slepice v německém [[Langwege]], je asi trojnásobně větší než běžné vejce. Rozdíly jsou ovšem i v poměru hmotnosti ptáka ve srovnání s jeho vejcem – tak právě vejce kolibříka představuje asi 25 % hmotnosti ptáka, což je nejvíce mezi ptáky. Rovněž u ptáka [[kiviové|kivi]] představuje vejce čtvrtinu hmotnosti těla, naopak pštrosí vejce váží jen 1 % hmotnosti dospělého jedince.
Řádek 72:
=== Skořápka ===
{{podrobně|skořápka}}
[[Soubor:Tinamus guttatus eggs.JPG|
Skořápka je [[vápník|vápenitý]] obal [[ptáci|ptačího]] vejce.<ref>http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id637/</ref> Bývá barevná (podle barvy prostředí), dostatečně silná aby unesla ptáka, který na ní sedí, ale zároveň dost tenká na to, aby se líhnoucí ptáče dokázalo z vejce proklovat a navíc pórovitá. Základními strukturálními součástmi skořápky jsou [[podskořápečné blány]], [[vlastní skořápka]] a [[kutikula]]. Uváděné informace se týkají převážně slepičích vajec, o kterých existuje nejvíce informací. [[Sušina]] skořápky činí asi 98–99 %. Obsahuje kolem 2–5 % organických látek ([[glykoprotein]]ový komplex, jehož množství se směrem k povrchu skořápky postupně snižuje) a 95–98 % anorganických látek (89–97 % [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], až 2 % [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]], 0,5-5% [[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]] a [[fosforečnan hořečnatý|hořečnatého]]). Čerstvá vejce jsou potažena solemi [[draslík]]u a [[sodík]]u, čehož se dá využít k rozpoznání stáří vajec.
Řádek 205:
Ve snášce se vyskytuje 1-2 % abnormalit ve velikosti vajec: velmi velká vejce s hmotnosti 105-115 gramů (někdy i více). Tato výjimečná vejce obsahují většinou 2 až 3 žloutky.
[[
== Zkamenělá vejce ==
Řádek 243:
{{Portály|Biologie|Gastronomie}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Vejce| ]]
|