Astrologie: Porovnání verzí

'''Astrologie''', [[řečtina|řecky]] αστρολογία z άστρον (astron) – hvězda a λόγος (logos) – slovo, [[čeština|česky]] též '''hvězdopravectví''', je [[tradice|tradiční]] [[hermetismus|hermetický]] obor.<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Kratochvíl

 

== Oblasti zkoumání ==

Nejznámější oblastí astrologického zkoumání je popis vztahu postavení astrologických planet v okamžiku narození na člověka pomocí astrologického diagramu zvaného [[horoskop]]. Na rozdíl od [[astronomie|astronomických]] [[planeta|planet]] jsou mezi planety v astrologii označovány i [[Slunce]] a [[Měsíc]] a [[Západní astrologie|západní tradice]] užívá pro sestavení horoskopu také postavení mnoha skutečných astronomických objektů ([[hvězda|hvězdy]], [[mlhovina|mlhoviny]], [[asteroid]]y apod.) i řadu exaktně vypočtených astronomických bodů (např. [[ascendent]], [[lunární uzel|lunární uzly]], „[[bod štěstí]]“ apod.)

 

Babylónští kněží-astrologové jsou považováni za první, kdo rozdělili roční pouť [[Slunce]] [[zvěrokruh]]em mezi dvanáct [[souhvězdí]], či spíše [[Horoskop|astrologická znamení]] po 30°. Babylónským astrologům je připisováno také sestavení prvních [[horoskop]]ů. Nejstarší dochovaný horoskop je diagram z r. 410 př. n. l. Jedná se o [[horoskop]] syna babylónského panovníka Šuma Usa, který se narodil 29. dubna 410 př. n. l.

 

=== Egyptská astrologie ===

Také astrologická pozorování ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]] se nejprve rozvíjela jako nedílná součást náboženských mystérií pěstovaných v chrámových centrech po celé zemi. Mnohé indicie (např. interpretace značek na stropní hvězdné mapě chrámu v [[Dendera|Dendeře]]) svědčí dokonce o tom, že by egyptská tradice mohla být ještě starší než [[Babylónská astrologie|tradice babylónská]] a mohla by sahat až před 5. tisíciletí př. n. l. Souhvězdí, planety, hvězdy a nebeská tělesa byla v egyptské astrologii spojena s jednotlivými [[nečer]]u (egyptskými „bohy“ se zoomorfními rysy) a mnohá astrologická pozorování byla zakódována do mnoha veřejně šířených náboženských [[mýtus|mýtů]] předávaných ústní tradicí i výtvarnou formou. Některá [[Horoskop|astrologická znamení]] (a tedy i [[Zvěrokruh|souhvězdí]]) mají svou egyptskou podobu dodnes.

{{Podrobně|Západní astrologie}}

 

Se zánikem [[Starověký Řím|Římské říše]] postupně astrologické znalosti helénského období z Evropy vymizely a zachovávaly se pouze některé astrologické prvky pohanských náboženských kultů. Na Starý kontinent se astrologie začala vracet až prostřednictvím [[Arabská astrologie|arabské astrologie]], zejména působením arabských univerzit na Araby ovládaných územích v Evropě, na sklonku 1. tisíciletí n. l. Ve středověku musela astrologie kvůli silným arabským vlivům nejprve vyřešit spor s oficiální katolickou církví, čehož dosáhla zejména díky tomu, že ji uznali především dva významní teologové té doby - [[Albert Veliký|Albertus Magnus]] a [[Tomáš Akvinský]]. Na univerzitě v [[Bologna|Boloni]] přitom existovala od r. [[1125]] významná astrologická fakulta, která trvala zhruba dvě století.

 

=== Spor se statistikou ===

{{NPOV|část}}{{Vyhýbavá slova}}

Ve druhé polovině [[20. století]] proběhla řada studií{{Čí?}}, které si vytkly za cíl potvrdit či vyvrátit astrologická východiska statistickou metodou. U zrodu těchto experimentů stál zejména francouzský [[psycholog]] a statistik{{Fakt/dne|20130622194427}} [[Michel Gauquelin]], jenž největší rozruch způsobil publikací tzv. [[Martický efekt|Martického efektu]] - významných statistických odchylek v postavení Marsu v nativním [[horoskop]]u významných sportovců v porovnání s běžnou populací.<ref>Michel Gauquelin: Is There a Mars Effect? Journal of Scientific Exploration Vol. 2, Nr 1 (1988). Dostupné online: http://www.scientificexploration.org/journal/jse_02_1_gauquelin.pdf</ref> Kritici výzkumu{{Kdo?}} však upozorňují například na to, že pravděpodobnost podobného výsledku na zcela náhodných datech byla 25procentní.<ref>{{citace monografie | příjmení=Smith|jméno=Jonathan C.|název=Pseudoscience and extraordinary claims of the paranormal : a critical thinker's toolkit|rok=2010|vydavatel=Wiley-Blackwell|místo=Malden, MA|isbn=9781405181235}}</ref> V podobných výzkumech pokračoval i uznávaný psycholog [[Hans Eysenck]]{{Fakt/dne|20130622194427}}. Další psychologicko-statistické studie pak například podle svých autorů{{Kdo?}} potvrdily souvislost mezi introverzí a extraverzí s astrologickými vlivy Saturnu a Marsu, či emoční labilitou u lidí narozených se Sluncem v tzv. [[Horoskop|vodních znameních]]. Jiné podobné studie však podobné statisticky významné korelace mezi astrologickými a psychologickými fenomény nepotvrdily a všechny studie jsou předmětem odborných disputací dodnes.<ref>Paul Kurtz, Marvin Zelen, and George O. Abell:Response to the Gauquelins, Skeptical Inquirer, Vol 4 #2, Winter 1979/80, 44-63.</ref>

 

 

{{Zvířetník}}

 

[[Kategorie:Astrologie| ]]