Rostlinné pletivo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nefronus (diskuse | příspěvky)
→‎Dělení rostlinných pletiv: základní uvedení řádu do chaosu a nepřehlednosti, ještě bude chtít napsat pravdivé informace k jednotlivým typům pletiv…
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Rhoeo Discolor epidermis.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|[[Pletiva krycí|Krycí pletivo]] rostliny ''[[Rheo discolor]]'' s obarveným obsahem buněčných [[vakuola|vakuol]]]]
[[FileSoubor:Leitbuendel zea mays.jpg|thumbnáhled|Buňky vodivého pletiva ([[kukuřice setá|kukuřice]])]]
{{Různé významy|tento=rostlinných tkáních|druhý=[[plot]]u z rostlin|stránka=Živý plot}}
'''Rostlinné pletivo''' (též ''pletivo'', '''rostlinná tkáň''' - v angličtině tentýž pojem pro rostlinnou i živočišnou tkáň) je soubor [[Buňka|buněk]] společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u [[Živočichové|živočichů]] [[Tkáň|tkáně]]). V biologii však neexistují ostré hranice a mnohá pletiva se svou stavbou nachází na hranici: proto je lepší definovat pletivo jako soubor buněk společného původu, které mohou mít odlišnou stavbu či funkci, ale společně plní určitou komplexní roli v rostlinném těle.<ref name="votrubova">{{citace monografie| příjmení=Votrubová| jméno=Olga| titul=Anatomie rostlin| vydavatel=UK Karolinum| místo=Praha| rok=2001}}</ref>
Řádek 9:
 
== Dělení rostlinných pletiv ==
[[FileSoubor:Arabidopsis-epiderm-and-trichome.jpg|thumbnáhled|Pohled na pokožku rostlin ([[skenovací elektronový mikroskop|SEM mikroskopie]])]]
 
=== '''Dělivá pletiva''' ([[meristém]]y) ===
* Původní ([[protomeristémy]]) - na růstovém vrcholku [[stonek|stonku]] a [[kořen]]e
* Prvotní ([[primární meristémy]]) - vznikají z protomeristému, postupně se mění na pletiva trvalá
* Druhotná ([[sekundární meristémy]]) - vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva ([[kambium]], [[felogén]]) u rostlin s druhotným tloustnutím (rostliny, jejichž stonky/kořeny během vývoje tloustnou - hlavně [[dřevina|dřeviny]]).
* Skrytá (latentní meristémy) - buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností
 
=== Trvalá pletiva ===
Protikladem dělivých pletiv jsou '''pletiva trvalá''', která z dělivých pletiv vznikají.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Černohorský|jméno=Zdeněk|příjmení2=|jméno2=|titul=Základy rostlinné morfologie|vydání=|vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství|místo=Praha|rok=1957|počet stran=|strany=52|isbn=}}</ref> Pletiva trvalá se dají rozdělit podle '''funkce''' či podle '''stavby buněk'''. Tyto dvě kategorie spolu někdy souvisejí (např. ''základní pletivo'' je zároveň ''parenchym''), někdy lze pletivo zařadit jen do jedné kategorie (např. ''pokožka'' /dle funkce krycí pletivo/ nemá adekvátní zařazení dle stavby buněk).
* '''Podle funkce'''
** Krycí ([[Pokožka (rostliny)|pokožka]], [[průduch]]y, [[trichom]]y, [[hydatoda|hydatody]], [[korek]]…)
** Vodivá – [[cévní svazek|cévní svazky]] s částí [[dřevo|dřevní]] ([[xylém]]) a [[lýko]]vou ([[floém]])
** Základní (v prostoru mezi krycími a vodivými): má základní funkce, jako je [[fotosyntéza]], zásoba živin a vody, někdy nadlehčují rostliny, někdy vyměšují [[pryskyřice]] a [[silice]]
** Zpevňovací
 
* '''Podle tloušťky buněčných stěn a mezibuněčných prostor''' (Odlišná tloušťka buněčných stěn, která vzniká při sekundárním tloustnutí stěn, předurčuje zvláště budoucí fyzikální vlastnosti pletiva - jako je pevnost, odolnost, pružnost nebo naopak dužnatost či nadýchanost pletiva.)
** '''[[Parenchym]]''' - tvořen tenkostěnnými [[buňka]]mi s četnými mezibuněčnými prostory ([[interceluláry]]). Toto pletivo je velmi měkké a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv. Podle konkrétní funkce se často vymezují speciální druhy parenchymu:<ref name="vinter" />
*** [[Palisádový parenchym]] - buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu (hlavní [[fotosyntéza|fotosyntetizující]] pletivo v [[list]]ech)
*** [[Merenchym]] - kulovité buňky (př. výplně v mladých částech [[rostliny|rostlin]])
*** [[Aerenchym]] - oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné [[vzduch]]em (častá [[adaptace]] u vodních rostlin)
*** [[Aktinenchym]] – aerenchym z mrtvých buněk hvězdicovitého tvaru s velkými mezibuněčnými prostory
*** [[Hydrenchym]] – řídké pletivo sloužící např. u [[kaktus]]ů jako zásobárna vody
*** [[Prosenchym]] - protažené [[buňka|buňky]] s šikmými přepážkami, nejsou zde žádné mezibuněčné prostory (př. [[cévní svazky]])
*** [[Chlorenchym]] – parenchym s primárně [[fotosyntéza|fotosyntetickou]] funkcí, obsahuje [[plastid]]y
*** [[Transferový parenchym]] – umožňuje transport na krátkou vzdálenost
** '''[[Kolenchym]]''' - [[Buňka|buňky]] mají stěny výrazně ztlustlé v rozích či po stranách (př. [[řapík]]y [[list]]ů), to jim dává zároveň velkou pružnost, či ohebnost, zároveň ale i houževnatost.
*** Rohový kolenchym - ztlustlý v rozích
*** Deskový kolenchym - ztlustlý v stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu
*** Mezerový kolenchym - ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami
** '''[[Sklerenchym]]''' - silně ztlustlé [[Buněčná stěna|buněčné stěny]], [[Buňka|buňky]] propojeny [[plasmodesma]]ty. Často bez živého obsahu, jednotlivé buňky - [[sklereidy]]. Mají nejčastěji strukturně zpevňovací funkci. (př. stěna [[Pecka (plod)|pecky]], kamenné hrudky v dužině [[hrušeň|hrušky]]…)
 
== Nepravá pletiva hub ==
Řádek 48:
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
Řádek 61:
* {{Otto|heslo=Pletivo}}
* [http://web.archive.org/web/20061130063323/http://max.af.czu.cz/kbfr/download/preparaty_homutova.pdf pletiva na stránkách KBFR FAPPZ ČZU]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Rostlinná pletiva]]