Licence: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
OJJbot (diskuse | příspěvky)
→‎Licence v oblasti duševního vlastnictví: Dle ŽOPP, korektní tvar (SSČ, PČP), replaced: potencionál → potenciál za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 2:
'''Licence''' ([[latina|lat.]] ''licet'' – dovolení) je [[právo|právní]] termín, který znamená povolení nebo oprávnění k určité činnosti, zvláštní smlouva opravňující k využití patentu<ref>''Akademický slovník cizích slov''. Strana 458. Praha: AV ČR, 2000. ISBN 80-200-0607-9.</ref> nebo nakládání s autorským dílem.
 
Přestože význam pojmů oprávnění, [[povolení]], licence, [[koncese]] atd. je velmi podobný, v některých oborech se volbou mezi těmito termíny rozlišují různé druhy oprávnění - objektivní, subjektivní, jako právo se chovat určitým způsobem<ref>Oprávnění. In: ''Iuridictum'' [online]. Dostupné z: <nowiki>http://iuridictum.pecina.cz/w/Oprávnění</nowiki></ref> nebo vykonávat určitou činnost, např. řidičské oprávnění, stavební povolení, koncesovaná živnost a jiné.
 
== Licence k činnostem ==
 
Slovo vzniklo z [[latina|latinského]] slova '''licentia,''' což znamená "volnost, svoboda" a po celou [[historie|historii]] bylo chápáno jako udělení výjimečného povolení k nějaké činnosti ve smyslu [[živnost]]ensko-[[právo|právním]]. Licence byla udělována úřady a zpravidla byla časově omezena. Typickým příkladem takto chápané licence byla např. licence [[žebrání|žebravým]] [[hudebník]]ům. Do licence je možné zadat řadu omezení, např. že [[koncert]] smí probíhat jen na určitých místech atp. Veškerá ustanovení daná v licenci musí být v souladu s platným [[právní řád|právním řádem]] daného [[stát]]u.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Otto
| jméno = J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ottův slovník naučný
| vydání =
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| rok =
| počet stran = 1066
| strany = 1040
| isbn =
}}</ref>
 
V [[Kontinentální evropské právo|kontinentálním právu]] je licence pojata jako podmínky k provozování tzv. licencované [[živnost]]i (v České republice [[koncesovaná živnost]]), tedy takové [[živnost]]i, která je vázána na úřední [[koncese|koncesi]] a kterou bez této [[koncese]] nelze provozovat.<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455. Předpis č. 455/1991 Sb. Živnostenský zákon. odst. 9.</ref> Všechny koncesované živnosti v ČR upravuje [[Živnostenský zákon|zákon č. 455/1991, o živnostenském podnikání]] (živnostenský zákon). V příloze č. 3 tohoto zákona jsou vyjmenovány všechny koncesované živnosti, včetně předmětu jejich podnikání, požadované odborné a jiné zvláštní způsobilosti, podmínek, jejichž splnění je vyžadováno a orgánů [[Státní správa|státní správy]], které se vyjadřují k žádosti o koncesi.
 
=== Typy licencí ===
Řádek 28:
* Bankovní licence na území ČR vydává [[Česká národní banka|ČNB]], slouží jako oprávnění pro bankovní činnost pro českou akciovou společnost nebo pobočku zahraniční banky (bankovní činností se zpravidla rozumí přijímání vkladů a nabízení úvěrů). V ní jsou mimo jiné specifikovány právě ty činnosti, které smí banka vykonávat.<ref>ČNB slovník pojmů. In: ''ČNB'' [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/b.html</ref>
* Energetická licence se uděluje jako souhlas [[Energetický regulační úřad|Energetického regulačního úřadu]]. Opravňuje k výrobě, přenosu, distribuci a obchodu s elektřinou, plynem, výrobě a rozvodu tepelné energie apod.<ref>Povolení k podnikání v energetických odvětvích – žádost o licenci, žádost o změnu licence. In:''BussinessInfo.cz'' [online]. 2014 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/licence-podnikani-v-energetice-8422.html</ref>
* Dovozní a vývozní licence pro zemědělské produkty je vydávána [[Státní zemědělský intervenční fond|Státním zemědělským intervenčním fondem]] a uděluje právo a zakládá závazek propouštět do volného oběhu nebo vyvážet během doby její platnosti množství produktů uvedených na licenci. Licenční povinnost se týká [[Dovoz|dovozudovoz]]u [[rýže]], [[Cukr|cukrucukr]]u, osiva, [[Len|lnu]] a [[konopí]], ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, [[Etylalkohol|etylalkoholuetylalkohol]]u zemědělského původu a [[Vývoz|vývozuvývoz]]u rýže a cukru.<ref>SZIF, Státní zemědělský intervenční fond. Dostupné na: <nowiki>https://www.szif.cz/cs/licence-pro-rv-a-zv</nowiki></ref>
Vedle koncesovaných živností, jak je vyjmenovává živnostenský zákon, existuje celá řada různých povolení k činnosti ve všech oblastech společenského a vědního života. Například <u>licence ve sportu</u> je osobní doklad o odborné způsobilosti opravňující jeho majitele k účasti na sportovních soutěžích a současně potvrzením jeho závazku respektovat stanovy a pravidla sportovního svazu. <u>Licence ve zdravotnictví</u> je podmínkou k výkonu odborných diagnostických a léčebných metod, k výkonu funkce školitele pro lékařský výkon a k akreditaci pracoviště pro školení v lékařských výkonech.
 
== Licence v oblasti duševního vlastnictví ==
 
Za [[duševní vlastnictví]] lze obecně považovat vše, co je nehmotným soukromoprávním předmětem a zároveň, co je oddělitelné od [[Osoba|osoby]]. Duševní vlastnictví tedy na rozdíl od osobnosti představuje majetek, a to majetek nehmotný, chápaný v nejširším slova smyslu jako vlastnění jakéhokoli předmětu, který je alespoň potenciální majetkovou hodnotou.<ref name=":3">JAKL, Ladislav, ed. Nový občanský zákoník a duševní vlastnictví. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2012. ISBN: 978-80-86855-87-5. Telec,Ivo, Tůma,Pavel: Licenční smlouva v pojetí nového občanského zákoníku</ref> Pojem duševní vlastnictví není v českém právním řádu pozitivně vymezen, [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] používá pojem průmyslové nebo jiné duševní vlastnictví, kam se řadí předměty chráněné autorským zákonem.<ref name=":4">''Občanský zákopník: Komentář''. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN: 978-80-7478-638-9</ref> Výraz licence je pak oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví.<ref name=":3" />
 
Produkce originálních informací organizujících společnost (kreativní produkce) je podstatou a měřítkem její kulturní vyspělosti. Zahrnuje [[Objev|objevyobjev]]y, [[Vynález|vynálezyvynález]]y, politické teorie, hudbu, [[Divadelní hra|divadelní hry]], umělecká, filmová a další díla. Hlavní myšlenkou práva duševního vlastnictví je ekonomické ohodnocení a právní ochrana výstupů kreativní produkce.<ref name=":1">MYŠKA, Matěj, Radim POLČÁK, Jaromír ŠAVELKA, Libor KYNCL a Iveta SVIRÁKOVÁ. ''Veřejné licence v České republice'' [online]. Verze 2.0. strana 22, 23, 35-39. Masarykova univerzita, 2014. <nowiki>ISBN 978-80-210-7193-3</nowiki>. Dostupné také z: <nowiki>http://is.muni.cz/repo/1203341/Myska_et_al._-_Verejne_licence_2.0_-_online.pdf</nowiki></ref>
 
=== Licence k vynálezu ===
Jedná se o souhlas k využívání [[Vynález|vynálezuvynález]]u poskytnutý majitelem [[Patent|patentupatent]]u pro vzájemně dohodnuté účely. Souhlas (licence) k využívání [[Vynález|vynálezuvynález]]u chráněného patentem se poskytuje písemnou – licenční smlouvou. Poskytovatel (majitel patentu) a nabyvatel licence podepíší licenční smlouvu, která definuje podmínky a rozsah dohody. Při licencování může být majiteli patentu vyplacena jednorázová [[suma]], či opakované licenční [[Poplatek|poplatky]].<ref>Dostupné z: http://www.vynalez-patent.cz/poskytovani-licence</ref>
 
Existují tři typy licenčních [[Smlouva|smluv]] k patentovým technologiím. Výhradní, nevýhradní a jedinečná licence, v rámci které smí využívat patentovou technologii nabyvatel licence i majitel patentu současně. Dalším typem licence může být licence křížová, která je dohodou mezi dvěma vzájemně si konkurujícími osobami, které mají vzájemně zájem o patenty druhé osoby. Jsou běžné např. v průmyslovém odvětví, kde se různé vynálezy mohou vzájemně doplňovat.<ref>Dodtupné z: <nowiki>http://www.vynalez-patent.cz/typy-licenci</nowiki></ref>
 
=== Licence k autorskému dílu ===
Prostřednictvím [[licence]] poskytuje autor někomu jinému (nabyvateli) právo užít jeho dílo. Toto právo umožňuje dílo rozmnožit, originál či jeho rozmnoženiny rozšiřovat, pronajmout, půjčit či vystavit, též zpřístupnit v nehmotné podobě prostřednictvím médií.<ref>http://zakony.centrum.cz/autorsky-zakon/cast-1,
lava I, díl 4., Výjimky a omezení práva autorského
</ref> Výjimkám a omezením [[Autorské právo|práva autorského]] se věnuje díl 4. první části zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů ([[Autorský zákon (Česko, 2000)|autorský zákon]]).
 
Lze rozlišit dva základní typy licence, a to licenci výhradní a nevýhradní. Nevýhradní licence umožňuje autorovi dále vykonávat veškerá práva spojená s dílem i poskytnout licenci třetím osobám, taková licence nemusí mít písemnou formu. Naopak písemná forma je vyžadovaná u licence výhradní, ta autorovi neumožňuje poskytnout licenci třetí osobě a obvykle je i on povinen se zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil.<ref>Autorské právo info-Informační portál z oblasti autorského práva. Dostupné na: http//www.autorske-pravo.info/vyhradni-nebo-nevyhradni-licence</ref> Nabyvatel licence může licenci poskytnout třetí osobě, pokud je tak ujednáno v licenční smlouvě, a tedy se souhlasem poskytovatele. Pak se jedná o tzv. podlicenci.<ref name=":3" />
 
Licenční smlouva je pojatá jako smlouva zásadně úplatná, kdy za poskytnutí licence náleží poskytovateli odměna. Ve výjimečných případech, v zájmu zachování principu smluvní volnosti, se připouští bezúplatnost.<ref name=":4" /> Aby byla licenční smlouva podle českého práva platná, musí řešit čtyři základní okruhy: smluvní strany licence, předmět licence, rozsah a způsob užití díla a úplatnost licence.<ref name=":1" />
 
<big>'''Veřejné licence'''</big>
Řádek 65:
 
== Licence jako svolení k zásahu do osobnostních a autorských práv ==
Licence vzniká prostřednictvím smlouvy, ale také mimosmluvně rozhodnutím [[Orgán veřejné moci|orgánů veřejné moci]] na základě zvláštních předpisů a je označována jako úřední či nucená licence.<ref name=":3" /> Užívá se u výjimečných případů zásahu do osobnostního práva, kde působí i proti vůli dotčeného člověka (jinak je takový zásah podmíněn svolením zasažené osoby).
 
Pomocí tzv. '''bezúplatných zákonných''' [[Licence|licencí]] zákon řeší, za jakých okolností a kdo může omezit autorská práva, přičemž říká, že tak lze činit pouze v jím určených případech. Ty musí být vždy prováděny pouze v odůvodnitelné míře a platí, že zůstávají nedotčena autorská osobnostní práva.<ref name=":2">Zákon o právu autorském. In: ''Aktualizace k zákonům: Zákony 2014''. 1. PORADCE, 2014. ISSN 1802-8322.</ref>
 
Do těchto licencí se řadí:
* ''Knihovní licence'' se vztahuje na knihovny, muzea, [[Archiv|archivyarchiv]]y, [[galerie]] a další podobná nevýdělečná školská a vzdělávací zařízení a dovoluje jim vytvářet rozmnoženiny pro své archivační a konzervační potřeby nebo rozmnoženiny ztracených a poškozených děl.<ref name=":2" />
* ''Citace'' označuje užití zveřejněných děl jiných autorů ve vlastním díle, vždy je nutné uvést autora (pokud je to možné) nebo osobu, pod jejímž jménem je dílo vydáno, název díla a pramen.<ref name=":2" />
* Propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl.<ref name=":2" />
Řádek 82:
* Licence pro fotografickou podobiznu.<ref name=":2" />
* Licence pro nepodstatné vedlejší užití díla.<ref name=":2" />
* Licence k dílům užitého [[umění]] a dílům architektonickým.<ref name=":2" />
* Licence pro [[sociální zařízení]].<ref name=":2" />
 
* ''Licence vědecká a umělecká'' se vztahují na díla zachycená stejnou formou jako u bezúplatné zákonné licence úřední, vznikly za účelem šíření vědecké a umělecké tvorby, předpokladem je obecný zájem na tato díla. Za vědeckým účelem zásahu do osobnostního práva může stát např. pořízení fotografie nemocné části těla pacienta z důvodu lékařského výzkumu, nebo fotografický portrét osoby.
Řádek 102:
{{Závazkové právo}}
{{Portály|Právo}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Licence| ]]