Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 152 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
{{Infobox - stát
| genitiv = Bosny a Hercegoviny
| úřední název = Bosna a Hercegovina<br />{{Malé|Bosna i Hercegovina<br />Босна и Херцеговина}}
| vlajka = Flag of Bosnia and Herzegovina.svg
| článek o vlajce = Vlajka Bosny a Hercegoviny
| znak = Coat_of_arms_of_Bosnia_and_Herzegovina.svg
| článek o znaku = Státní znak Bosny a Hercegoviny
| mapa umístění = Europe location BHG.png
| rozloha = 51&nbsp;209<ref>[http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/bosna_a_hercegovina/index.html Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]</ref>
| rozlmisto =
| procent vody = zanedbatelně
| obyvatel = 3 531 159
| obyvrok = [[2013]]
| hustota = 69
| hustmisto =
| HDI = 0,735
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2012
| HDImísto = 81
| jazyk = [[bosenština]], [[chorvatština]], [[srbština]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[pravoslaví]], [[islám]]
| nejvyšší hora = [[Bosanski Maglić|Maglić]]
| výška nejvyšší hory = 2&nbsp;386
| státní zřízení = [[konfederace|''de facto'' konfederativní republika]]
| hlavní město = [[Sarajevo]]
| funkce1 = Členové předsednictva
| vládce1 = [[Dragan Čović]], [[Mladen Ivanić]], [[Bakir Izetbegović]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Vjekoslav Bevanda]]
| článek o hymně = Bosenská hymna
| hymna = Intermeco
| datum vzniku = [[1. březen|1. března]] [[1992]]
| způsob vzniku = rozpadem [[Jugoslávie]]
| měna = [[Konvertibilní marka]]
| kód měny = BAM
| HDP/ob. = 10&nbsp;633<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
| HDP/ob.misto = 102
| HDP/ob.rok = 2015
| ison =
| iso3 =
| iso2 = BA
| mpz = BiH
| doména = ba
| předvolba =
| časové pásmo = UTC+1 (v&nbsp;létě +2)
| commonscat = Bosnia and Herzegovina
}}
'''Bosna a Hercegovina''' (''BaH'') ([[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]]/[[Chorvatština|chorvatsky]] ''Bosna i&nbsp;Hercegovina'', cyrilicí [[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]] ''Босна и&nbsp;Херцеговина''), někdy zvaná jednoduše '''Bosna''', je země v&nbsp;jihovýchodní Evropě, na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. Jejím hlavním a&nbsp;zároveň největším městem je [[Sarajevo]] s&nbsp;275 524 obyvatel (2013)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA|url=http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|datum vydání=Juni 2016.|datum přístupu=10.12.2016}}</ref>. Bosna hraničí na severu, západě a&nbsp;jihu&nbsp;s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], na východě se [[Srbsko|Srbskem]] a&nbsp;na jihovýchodě s&nbsp;[[Černá Hora|Černou Horou]]. Bosna a&nbsp;Hercegovina je téměř [[vnitrozemský stát]], s&nbsp;výjimkou pásu 20&nbsp;km na [[Jaderské moře|pobřeží Jaderského moře]] kolem města [[Neum]].<ref name="coastline">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html Coastline] [[The World Factbook|''World Factbook,'']] 2006-08-22</ref><ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761563626/Bosnia_and_Herzegovina.html Bosna a&nbsp;Hercegovina: I: Úvod], ''Encarta,'' 2006. [http://www.webcitation.org/5kwQDsIKK Archivní] 2009-10-31. – neplatný odkaz !</ref> Střední a&nbsp;jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a&nbsp;na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí, resp. Bosna, a&nbsp;má mírné [[kontinentální podnebí|kontinentální klima]], ohraničené horkými léty a&nbsp;chladnými a&nbsp;sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má [[středozemní klima]] a&nbsp;nízký reliéf.
 
=== Středověk ===
[[FileSoubor:Medieval Bosnian State Expansion-en.svg|thumbnáhled|rightvpravo|Bosna ve středověku zaujímala [[Bosenský banát]] a následně [[Bosenské království]].]]
Ve [[12. století]] se [[Bosna]] za vlády bána Kulina ''de facto'' osamostatnila a&nbsp;odolávala snahám [[Srbsko|Srbska]], [[Uhersko|Uher]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a&nbsp;[[Benátky|Benátek]] o&nbsp;její ovládnutí. Po roce [[1353]] nakrátko rozkvetla za bána, později [[král]]e, Tvrtka I. Kotromaniće. V&nbsp;roce [[1463]] byla Bosna dobyta [[Turci|Turky]], následujícího léta některé části země obsadil uherský král [[Matyáš Korvín]] a vytvořil zde dvě bánoviny, stejně jako roku [[1482]] hornatější [[Hercegovina]] (Hum).
 
 
=== Rakousko-Uherská vláda (1878–1918) ===
[[Soubor:Sarajevo 1878..jpg|thumbnáhled|Muslimský odpor v Sarajevu vůči rakousko-uherskému záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878]]
Roku [[1875]] se zejména pravoslavní Bosňané vzbouřili proti osmanské nadvládě a v&nbsp;roce [[1878]] se tak Bosna stala [[protektorát]]em [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. To ji roku [[1908]] anektovalo.
 
=== Království Jugoslávie (1918–1941) ===
V&nbsp;[[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Srbů, Chorvatů a&nbsp;Slovinců]] vzniklém v&nbsp;r. [[1918]] ([[1929]] přejmenovaném na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu.
=== Socialistická Jugoslávie (1945–1992) ===
=== Válka v Bosně (1992–1995) ===
{{Viz též|Válka v Bosně}}
[[FileSoubor:Evstafiev-sarajevo-building-burns.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Hořící budova bosenského parlamentu během [[Obléhání Sarajeva]], 1992]]
V&nbsp;době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a&nbsp;Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V&nbsp;březnu [[1991]] se sešli v&nbsp;Karadjordjevu ve [[Vojvodina|Vojvodině]] [[Slobodan Milošević]] a&nbsp;[[Franjo Tuđman]], aby si dohodli rozdělení země mezi [[Srbsko]] a&nbsp;[[Chorvatsko]]. V&nbsp;důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k&nbsp;tomu nedošlo.
 
== Geografie ==
{{Podrobně|Geografie Bosny a Hercegoviny}}
[[Soubor:Bos.krupa.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Řeka Una ve městě [[Bosanska Krupa]] ]]
[[Soubor:20130606 Mostar 115.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Stari Most v&nbsp;Mostaru]]
Bosna a&nbsp;Hercegovina leží na jihovýchodě [[Evropa|Evropy]], v&nbsp;západní části Balkánu. Hraničí s&nbsp;[[Chorvatsko|Chorvatskem]] na severu, severozápadě a&nbsp;na jihu; se [[Srbsko|Srbskem]] potom na východě a&nbsp;s&nbsp;[[Černá Hora|Černou Horou]] na jihovýchodě.
 
Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: [[Panonská nížina]], Horské a polohorské oblasti a&nbsp;[[Jaderské moře]].
 
Panonská nížina leží na severu země a převládá v&nbsp;ní kontinentální klima. Zimy jsou mírné s&nbsp;průměrnou teplotou v&nbsp;nejchladnějším měsíci lednu od -0,2 do -0,9&nbsp;°C. Naopak léta bývají dlouhá a teplá s&nbsp;průměrnou teplotou v&nbsp;nejteplejším měsíci [[červenec|červenci]] od 21 do 23&nbsp;°C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 1&nbsp;050&nbsp;mm na západě území do 750&nbsp;mm na východě území.
 
Horské a&nbsp;polohorské oblasti (známé v&nbsp;[[bosenština|bosenštině]] jako planiny) zabírají většinu plochy Bosny a&nbsp;Hercegoviny. Jsou charakteristické krátkým teplým létem a&nbsp;dlouhou chladnou zimou. Průměrná celoroční teplota je 5 až 7&nbsp;°C. Nejchladnější teplota je v&nbsp;lednu a&nbsp;pohybuje se od 2,5 do -3&nbsp;°C. Minimální teploty mohou klesnout až na -35&nbsp;°C. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 1&nbsp;200&nbsp;mm.
 
Klimatická oblast Jaderského moře zabírá jen velmi malou plochu na území kolem města [[Neum]] na jihu země. Je charakteristická dlouhými teplými léty a&nbsp;mírnou zimou. Průměrná celoroční teplota vzduchu se pohybuje od 14 do 14,7&nbsp;°C. V&nbsp;oblasti jsou poměrně velké roční srážkové úhrny, které dosahují od 1&nbsp;500 do 2&nbsp;000&nbsp;mm. Srážky jsou nejčastější v&nbsp;období zimy a&nbsp;jara, zatímco léta bývají poměrně suchá.<ref>[http://meteo.meteo-rs.com/klimars.html Mladen Stojanovič, Klima republike Srpske, Republički hidrometeorološki zavod Banja Luka] – neplatný odkaz !</ref>
 
== Politika ==
{{Podrobně|Politický systém Bosny a Hercegoviny}}
[[Soubor:Sarajevo downtown.png|thumbnáhled|Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny]]
[[Soubor:VisokoPanorama.jpg|thumbnáhled|Malebné středobosenské městečko Visoko s bohatou historií]]
[[Soubor:Predsjedništvo BiH.JPG|náhled|Budova prezídia v Sarajevu]]
* V čele země ''de facto ''stojí Vysoký představitel pro Bosnu a&nbsp;Hercegovinu, který je volený Radou pro implementaci míru (PIC) v souladu s [[Daytonská dohoda|Daytonskými mírovými dohodami]].
* [[Ústavní soud Bosny a Hercegoviny|Ústavní soud Bosny a&nbsp;Hercegoviny]] (''Ustavni sud Bosne i Hercegovine'') je nejvyšší a&nbsp;konečná instance v&nbsp;právním systému Bosny a Hercegoviny. Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH (2 Bosňáci a 2 Chorvaté), dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské (2 Srbové) a&nbsp;tři členy volí předseda [[Evropský soud pro lidská práva|Evropského soudu pro lidská práva]] po konzultacích s&nbsp;Předsednictvem BaH.
 
=== Zahraniční vztahy ===
Integrace do EU je jedním z hlavních politických cílů Bosny a Hercegoviny; proces stabilizace a přidružení zahájila v roce 2007. Zemím zapojených do procesu stabilizace a přidružení byla nabídnuta možnost se stát členskými státy EU, poté co splní nezbytné podmínky. Bosna a Hercegovina je tedy potenciální kandidátskou zemí pro vstup do EU.<ref>{{cite web|url=http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidate-countries/bosnia_and_herzegovina/eu_bosnia_and_herzegovina_relations_en.htm |title=European Commission&nbsp;– Enlargement&nbsp;– Bosnia and Herzegovina&nbsp;– Relations with the EU |work=Europa (web portal) |accessdate=3 January 2009}}</ref>
 
{{Pahýl část}}
 
=== Ozbrojené síly ===
{{Pahýl část}}
 
=== Administrativní dělení ===
[[Soubor:Mapa BH.gif|rightvpravo|thumbnáhled|Politická mapa Bosny a Hercegoviny]]
 
{{Podrobně|Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny}}
== Ekonomika ==
{{Podrobně|Ekonomika Bosny a Hercegoviny}}
[[Soubor:Neum02451.JPG|thumbnáhled|Turisté v bosenském městě [[Neum]] na pobřeží Jaderského moře]]
Bosna a Hercegovina byla vedle [[Makedonie]] nejzaostalejší republikou v&nbsp;bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávii]]. [[Zemědělství]] bylo většinou v&nbsp;soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet.
 
 
=== Dědictví války: minová pole ===
[[FileSoubor:TrainTrip-Sarajevo-Mostar.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Cesta vlakem ze [[Sarajevo|Sarajeva]] do [[Mostar]]u podél řeky [[Neretva]]]]
Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a&nbsp;také [[turistika|turistiky]] ale zůstává kolem 2&nbsp;000 objevených (a&nbsp;zhruba dvojnásobku neobjevených) [[minové pole|minových polí]] rozesetých hlavně v&nbsp;oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na [[Federace Bosny a Hercegoviny|FBaH]] a&nbsp;[[Republika srbská|RS]]); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo několik let obléháno. Mnoho [[pozemní mina|min]] je však také rozeseto i&nbsp;po celém zbytku území státu. Viz bosenské stránky o&nbsp;problematice minových polí.<ref>[http://www.mine.ba/ Mapy minových polí] (vlevo nahoře odkaz: MINEFIELD MAP) – neplatný odkaz !</ref>.
 
== Obyvatelstvo ==
{{Podrobně|Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny}}
[[Soubor:BiH_population_density_map_2013_by_municipalities.png|thumbnáhled|Hustota zalidnění v roce 2013]]
Podle sčítání z roku 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4 377 000 obyvatel. Velké migrace během války v Jugoslávii v 90. letech způsobily v zemi velké demografické změny. Mezi lety 1991 a 2013 provést sčítání lidu znemožnily politické neshody. Sčítání lidu bylo nejprve naplánováno na rok 2011,<ref>{{cite news|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/census-in-bosnia-still-uncertain|title=Hopes Fade For Census in Bosnia in 2011|first=Zdravko|last=Ljubas|work=Balkan Insight|date=3 February 2011|accessdate=1 July 2016}}</ref> pak 2012,<ref>{{cite web|author=Senka Kurt |url=http://www.balkaninsight.com/en/article/bosnia-edges-closer-to-census |title=Bosnia Edges Closer To Population Census |work=Balkan Insight |date=1 August 2011 |accessdate=26 March 2013}}</ref> ale nakonec k němu došlo v říjnu 2013. Podle sčítání v roce 2013 žilo v Bosně a Hercegovině celkem 3 791 622 obyvatel v 1,16 milionu domácnostech; o 585 411 lidí méně než od posledního sčítání v roce 1991.<ref>abc, [http://www.abc.net.au/news/2013-11-06/census-shows-dramatic-decline-in-bosnian-population-since-1990s/5072072 Census shows dramatic decline in Bosnian population since 1990s]</ref>
 
Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během [[Občanská válka v Jugoslávii|války]] v letech [[1992]]–[[1995]] zahynulo dle odhadů 100&nbsp;000 obyvatel země (z&nbsp;toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a&nbsp;5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a&nbsp;to jak v&nbsp;rámci země, tak i&nbsp;do zahraničí.
 
=== Etnické skupiny ===
Bosna a Hercegovina je domovem tří "konstitutivních národů", mezi které patří [[Bosňáci]], [[Srbové]] a [[Chorvati]], plus několik menších skupin, včetně [[Židé|Židů]] a Cikánů.<ref>{{cite news|url=https://www.hrw.org/report/2012/04/04/second-class-citizens/discrimination-against-roma-jews-and-other-national|title=Second Class Citizens: Discrimination against Roma, Jews, and Other National Minorities in Bosnia and Herzegovina|publisher=Human Rights Watch|date=4 April 2012|accessdate=1 July 2016}}</ref> Sčítání lidu roku [[2013]] ukázalo, že Bosnu a&nbsp;Hercegovinu obývá 50,1 % [[Bosňáci|Bosňáků]], 30,8 % [[Srbové|Srbů]], 15,4 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 2,7 % ostatních.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013., REZULTATI POPISA|vydání=|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|rok=2016|počet stran=258|strany=54|isbn=}}</ref> Podle sčítání z&nbsp;roku [[1991]] v&nbsp;Bosně a Hercegovině žilo 44 % [[Bosňáci|Bosňáků]] (kteří se tehdy deklarovali jako Muslimové), 31 % [[Srbové|Srbů]],&nbsp;17 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 6 % [[Jugoslávci|Jugoslávců]]. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické složení: 88 % Chorvatů byli [[katolictví|katolíci]], přes 90 % Bosňáků [[islám|muslimy]] a&nbsp;99 % Srbů [[Pravoslaví|pravoslavnými]].
 
=== Náboženství ===
{{bar box
|title = Náboženství v Bosně a Hercegovině (2013)
 
== Kultura ==
[[Soubor:S. Kragujevic, Ivo Andric, 1961.jpg|thumbnáhled|170px|Travnický rodák Ivo Andrić roku 1961 získal Nobelovu cenu za literaturu]]
{{Podrobně|Kultura Bosny a Hercegoviny}}
 
 
=== Kuchyně ===
[[Soubor:Motani burek 1.gif|thumbnáhled|Bosenská pita]]
{{Podrobně|Kuchyně Bosny a Hercegoviny}}
Kuchyně Bosny a&nbsp;Hercegoviny je rozkročena mezi [[Západní kultura|západními]] a&nbsp;východními vlivy. Kuchyně je blízko příbuzná [[turecká kuchyně|turecké kuchyni]], kuchyni středního Východu a&nbsp;dalším středomořským kuchyním. Díky vlivů [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] je tu nicméně také mnoho kulinářských vlivů ze [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Používá mnoho [[koření]], ale obvykle v&nbsp;mírném množství. Typické suroviny jsou [[Rajče jedlé|rajčata]], [[Lilek brambor|brambory]], [[Cibule kuchyňská|cibule]], [[Česnek kuchyňský|česnek]], paprika, [[Okurka setá|okurka]], [[Mrkev obecná|mrkev]], [[Hlávkové zelí|zelí]], houby, [[špenát]], [[cuketa]], sušené čerstvé fazole, [[Slivoň švestka|švestky]], mléko a&nbsp;zakysaná smetana nazývaná pavlaka a&nbsp;kajmak. Mezi typické pokrmy z&nbsp;masa patří především hovězí a&nbsp;jehněčí. Místními specialitami jsou [[čevabčiči]], [[burek]], dolma, sarma, [[pilaf]], [[guláš]], [[ajvar]] a&nbsp;celá řada východních sladkostí. Nejlepší místní vína pocházejí z&nbsp;[[Hercegovina|Hercegoviny]], kde je klima vhodné pro pěstování vinné révy. Naopak v&nbsp;[[Bosna (historická země)|Bosně]] se vyrábí švestková nebo jablečná pálenka, rakija.
 
{{Portály|Bosna a Hercegovina|Balkán}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Bosna a Hercegovina| ]]
1 084 464

editací