Církev: Porovnání verzí

| příjmení2 =

| jméno2 =

| vydání =

,,Shromáždění", ,,[[obec]]", ,,církev" se nesmí navzájem vylučovat, ale je zapotřebí je vidět ve vzájemné souvislosti. Již nepřehlédnutelná skutečnost, že samotný [[Nový zákon]], když my hovoříme o shromáždění, o obci nebo o církvi, používá stále totéž slovo ekklesia, nás musí varovat před konstruováním protikladů. <ref name=":1" />

Církev prvotně nebyla založena jako organizace, ačkoli ji první [[Křesťan|křesťanékřesťan]]é chápali velmi konkrétně. [[Ježíš Kristus|Ježíš]], zakladatel církve, ji přirovnává spíše k domu nebo stádu. Tento fakt zcela jasně vyjadřuje, že církev jako dům musí stát na pevném základě a k vedení stáda je nutná autorita pastýře. Sám vyvolil dvanáct [[Apoštol|učedníků]], svěřil jim zvláštní odpovědnost a ustanovil [[Petr (apoštol)|Petra]] za prvního pastýře svého stáda. [[Kristus]] zamýšlel, aby tato jeho církev byla dějinným a viditelným společenstvím. Ježíš své [[Apoštol|učedníky]] nejen učil, ale také s nimi žil v úzkém společenství. [[Pavel z Tarsu|Apoštol Pavel]] vidí společenství věřících jako tělo, ve kterém je Kristus hlavou a věřící jednotlivé údy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Franzen|jméno=August|příjmení2=Frohlich|jméno2=Roland|příjmení3=Smékal|jméno3=Bedřich|titul=Malé dějiny církve|překladatelé=Marta Rynešová|vydání=3|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství|místo=Kostelní Vydří|rok=2006|počet stran=|strany=18-19|isbn=80-7195-082-3|poznámka=dále také jen "Malé dějiny církve"}}</ref>

| příjmení2 =

| jméno2 =

* Pentekostální církve

[[Soubor:ChristianityBranches cs.svg|framedrám|nonežádné|Toto schéma zachycuje zjednodušený vývoj církví, který vedl k jejich rozdělení. Schéma nezahrnuje vznik Starokatolické církve roku 1870.]]

* [[Obec křesťanů]] (nemají vlastní věroučný systém) <ref name=":2" />

== Financování církve ==

'''Náhrada za sekularizovaný církevní majetek''' - jednalo se o náhradu ze strany státu za odcizený církevní majetek. Za nejstarší formu je považována ''cassa salis.'' (tj. poskytování cla z dovážené soli českým [[Diecéze|diecézím]] na základě [[Konkordát|konkordátukonkordát]]u mezi Apoštolským stolcem a Českým královstvím v roce 1630).<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=122|isbn=80-7192-707-4}}</ref>

K 1. 1. 2013 vstoupil v účinnost zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kterým byl dosavadní model financování církví a náboženských společností ukončen. Počínaje rokem 2013 je dotčeným církvím a náboženským společnostem, které uzavřou se státem smlouvu o vypořádání, ze státního rozpočtu vyplácena finanční náhrada (dle § 15 zákona č. 428/2012 Sb.)<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Předpis č. 428/2012 Sb.Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)|vydavatel=Hlava III, § 17|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Po dobu 17 let od nabytí účinnosti zákona (tzv. přechodné období) mají dotčené církve a náboženské společnosti nárok na příspěvek na podporu [[Činnost|činnostičinnost]]i (dle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.). V prvních třech letech přechodného období je [[Příspěvek na podporované zdroje|příspěvek]] vyplácen v plné výši, od čtvrtého roku se jeho výše každoročně snižuje o 5% výchozí částky.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Předpis č. 428/2012 Sb.|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)|vydání=Hlava III, § 17|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>

Státní uznání církví a náboženských společností je právní [[Institut pro testování a certifikaci|institut]] uplatňovaný již půl druhého století. V době [[monarchie]] a za první republiky československé nebylo pro církev nutností, aby se k naplnění své činnosti ucházely o státní uznání v podobě církve či náboženské společnosti. Měly možnost organizovat se ve formě [[Spolky c. k. vojenských vysloužilců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku|spolku]] nebo občanských sdružení, [[Stát|státemstát]]em uznávaných podle spolkového zákona. Od roku 1874 přestalo být uznání církví aktem [[Milost (právo)|milosti]] státu. Uznání společností náboženských bylo v [[Česko|českých zemích]] zakotveno v zákoně č. 68/1874 ř.z., který platil až do roku 1949. V komunistickém režimu došlo ke zrušení obecné [[Derogace|derogační klauzule]] a také byly zrušeny všechny dosavadní předpisy týkající se církví a v téže době došlo k vytvoření legislativního vakua ve věci uznání církví. Nové podmínky pro registraci církví a náboženské společnosti byly zakotveny v zákoně č. 308/1991 Sb. Minimální početní [[census]] byl stanoven na 10.000 zletilých obyvatel s trvalým pobytem v ČR.<ref>{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=73-74|isbn=80-7192-707-4}}</ref> Tento počet byl ale neudržitelný. Nový zákon o církvích č. 3/2002 Sb. snižuje tento početní census na pouhých 300 osob.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Předpis č. 3/2002 Sb.Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)|vydání=HLAVA III, § 10, ods.2.c|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>

Návrh na registraci církve a náboženské společnosti podávají nejméně tři fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, jsou svéprávné a jsou občany České republiky. Návrh může podat i cizinec, který musí mít [[trvalý pobyt]] v České republice. Tyto [[Osoba|osoby]] jsou označovány jako „přípravný výbor”. Jeden z těchto členů je zmocněn jednat jménem přípravného výboru. Návrh musí obsahovat základní charakteristiku církve a náboženské společností, jejího učení a poslání, podpisy nejméně 300 členů a základní dokument. Základní [[Dokument (právo)|dokument]] musí obsahovat další náležitosti, jako je název církve či náboženské společnosti, poslání a základní články její víry, sídlo, označení statutárního orgánu církve či náboženské společnosti, osobní údaje členů statutárního orgánu, organizační strukturu církve a náboženské společnosti, způsob ustanovení a odvolávání [[Duchovní|duchovníchduchovní]]ch, zásady hospodaření církví a náboženských společností zejména způsob získávání finančních prostředků a v neposlední řadě práva a povinnosti osob hlásající se k církvi a náboženské společnosti.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Předpis č. 3/2002 Sb.Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)|vydání=HLAVA III, § 10, odst. 3|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>

V zásadě můžeme říct, že jsou církevní programy otevřené každému. To znamená, že nemusí být primárně určeny pro členy církví, ale i pro širokou veřejnost. Je třeba vzít v úvahu, že '''církve nevyvíjejí jakékoli činnosti, ale pouze takové, které jsou v souladu s jejich posláním''', s jejich realizačními funkcemi. Většina církví to má zakotveno ve svých vnitřních dokumentech. Např. ''[[Kodex kanonického práva]]'' katolické církve výslovně určuje, že právnické osoby, které církev zřizuje, musejí být zaměřené k cíli „''shodnému s posláním církve, který přesahuje cíl jednotlivce"''. Konkrétně se tím rozumí „''činnost v oblasti [[Zbožnost|zbožnosti,]] [[Apoštolát|apoštolátuapoštolát]]u nebo dobročinnosti, ať duchovní nebo hmotné".''<ref name=":2" />

* [[Sociální služby]]:

** [[Charita Česká republika]] - nezisková humanitární organizace, pomoc potřebným na území České republiky

* [[zdravotnictví]]

** Duchovní péče ve zdravotnických institucích (Asociace nemocničních kaplanů,Česká společnost pro klinickou pastorační práci apod.) <ref name=":2" />