Jihomoravský kraj: Porovnání verzí

| datum = 1. 1. 2012

| hejtman = [[Bohumil Šimek]] (nestr. za [[ANO 2011|ANO]])

| zeměpisná šířka = 49.09

| zeměpisná délka = 16.63

| rozloha = 7&nbsp;195<ref name="CSU2013">{{Citace elektronické monografie| titul = Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a&nbsp;počet obcí podle krajů a&nbsp;okresů k&nbsp;1.&nbsp;1.&nbsp;2013 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20548153/130055140101.pdf/ec104fff-5b76-4f81-a3e4-ad32a4dfc330 | datum přístupu = 2015-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha}}</ref>

| obyvatel = 1&nbsp;175&nbsp;023

| obyv.datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2016<ref name="CSU2016" />

| hustota = 163

| nejvyšší = [[Durda]] (838&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.)

| země = [[Morava]] a [[Čechy]]<br />''{{Malé|do roku 1920 také [[Dolní Rakousy]]}}''

| okresy = 7

| orp = 21

| pou = 34

| nuts = CZ064<br />{{Malé|CZ062 (do&nbsp;31.12.2007)}}

| web = www.kr-jihomoravsky.cz

| obrázek = JMK Montage I.jpg

| popisek = Katedrála brněnské diecéze, brněnský hrad a pevnost Špilberk, Letiště Brno-Tuřany, Brněnské výstaviště, Masarykův okruh, Lednicko-valtický areál, Znojmo, Hodonín, Vyškov, tradiční moravské víno, ropa

Nejvýznamnější roli v hospodářství má [[strojírenský průmysl]]. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů [[Zetor]]). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko ([[ČKD Blansko|ČKD Blansko Holding]], [[Metra Blansko|Metra]]), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i [[elektrotechnický průmysl]] (Siemens Drásov, VUES, ZPA). [[Potravinářský průmysl]] je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje ([[Brno]], [[Znojmo]], [[Břeclav]], [[Mikulov]]). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov – Steinhauser), zpracování sterilované zeleniny (dříve ve Znojmě, nyní v Bzenci) a cukrovary (Hrušovany nad Jevišovkou – společnost Moravskoslezské cukrovary). V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, [[Pivovar Černá Hora|Černá Hora]], [[Pivovar Vyškov|Vyškov]] a [[Znojemský městský pivovar]]) a mnoho velkovýrobců vína (např. Znovín Znojmo nebo Vinium ve [[Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]). [[chemický průmysl|Chemický]] a [[farmaceutický průmysl]] je v kraji soustředěn především v [[Brno|Brně]] (dříve Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve [[Veverská Bítýška|Veverské Bítýšce]] (Hartmann Rico).

Krajské město [[Brno]] je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na [[Praha|Prahu]] ([[dálnice D1]]), [[Olomouc]] ([[dálnice D1]]) i [[slovensko]]u [[Bratislava|Bratislavu]] ([[dálnice D2]]), dobré spojení je i do nedaleké [[Rakousko|rakouské]] [[Vídeň|Vídně]] ([[dálnice D52]]). Důležitou severojižní spojnicí je [[silnice I/43]] na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou. Jihomoravským krajem prochází [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. tranzitní železniční koridor]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Železniční tranzitní koridory|url = http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html|vydavatel = Správa železniční dopravní cesty|místo = |datum vydání = }}</ref>. V Brně se nachází i mezinárodní [[letiště Brno-Tuřany]] (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. na [[Letiště London Stansted]] (48 km od centra [[Londýn|Londýna)]], do [[Mnichov|Mnichova]]a či na [[Letiště Eindhoven]].