Odpor prostředí: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 5 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(→‎Velikost odporové síly: doplnění, odstranění přebytečných odřádkování)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
Síly, které v důsledku tření působí proti pohybu tělesa, se označují jako '''odporové síly'''. Odporová síla působí vždy proti směru relativního pohybu, tzn. těleso pohybující se v nehybné tekutině je [[zpomalení|zpomalováno]], zatímco nehybné těleso v pohybující se tekutině je tekutinou strháváno.
 
Např. odpor prostředí (odpor vzduchu) na Zemi způsobuje "rychlejší pád" těžších předmětů. Všechna tělesa však padají stejnou rychlostí, přitahována gravitační sílou, což můžeme dokázat situací v prostředí bez odporu prostředí (např. náš Měsíc), kde těžší i lehčí těleso dopadnou na povrch Měsíce ve stejnou chvíli, jsou-li upuštěny ze stejné výšky a ve stejnou dobu.
 
== d'Alembertův paradox ==
Lze dokázat, že při obtékání libovolného tělesa [[ideální tekutina|ideální tekutinou]] nebo při pohybu tělesa v [[Mechanický pohyb|klidné]] ideální tekutině nepůsobí na těleso odporová síla. Sledujeme-li např. pohyb [[koule]] v ideální tekutině, zjistíme, že [[proudová čára|proudové čáry]] jsou kolem tělesa rozloženy symetricky. Na zadní straně tělesa jsou [[proudnice]] stejně uspořádány jako na přední straně tělesa. Na základě této symetrie lze dokázat, že na těleso působí zepředu i zezadu stejná [[tlaková síla]] a [[výslednice sil|výslednice]] působících sil je [[nula|nulová]]. Závěr, že na těleso pohybující se ideální tekutinou nepůsobí odporová síla, je platný nejen pro kouli, ale pro těleso libovolného tvaru. Tento [[paradox|paradoxní]] teoretický jev bývá nazýván '''d'Alembertův paradox''' ('''d'Alembertovo paradoxon''').
 
== Velikost odporové síly ==
Při pohybu tělesa ve [[viskózní kapalina|viskózní kapalině]] klade [[proudění|proudící]] kapalina odpor proti pohybu tělesa. Při nízkých [[Rychlost|rychlostechrychlost]]ech je těleso obtékané laminárně a odporová síla považována za přímo úměrnou rychlosti pohybu. Při vyšších rychlostech je proudění turbulentní a odporovou sílu obvykle považujeme za úměrnou druhé mocnině rychlosti. Při nadzvukové rychlosti vzniká rázová vlna a odporová síla je úměrná třetí mocnině rychlosti.
 
Příkladem může být pomalý pohyb koule v nekonečném prostředí. Pokud můžeme proudění kolem koule považovat za [[laminární proudění|laminární]], tzn. při nevelkých rychlostech, pak platí '''Stokesův vztah''' pro odporovou sílu
Pohybuje-li se tekutinou nesymetrické těleso, vzniká kromě odporu působícího proti pohybu také [[síla]], která působí [[Ortogonalita|kolmo]] na směr pohybu. Taková síla se označuje jako ''[[dynamický vztlak]]''.
 
Vliv [[stlačitelnost]]i se výrazněji projevuje teprve při vyšších rychlostech a to především tak, že dochází ke zvětšování [[tlak|tlakových]]ových rozdílů kolem obtékaného profilu.
 
== Machovo číslo ==
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Mechanika tekutin]]
1 640 469

editací