Částice: Porovnání verzí

Odebráno 20 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(Verze 15264213 uživatele 37.188.254.70 (diskuse) zrušena)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
{{Různé významy|tento=[[fyzika|fyzice]]}}
 
'''Částice''' je velmi malá část [[Hmota|hmoty]], která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi ([[Energie|energií]], [[Hmotnost|hmotnostíhmotnost]]í, [[Elektrický náboj|elektrickým nábojem]], [[Spin|spinemspin]]em, [[Chemie|chemickou]] [[reaktivita|reaktivností]], dobou [[život]]a, aj.).
 
Studiem částic ve [[fyzika|fyzice]] se zabývá především [[fyzika částic]], která se zaměřuje především na studium tzv. [[elementární částice|elementárních částic]] a dále částic, které vzniknou v důsledku [[vazba|vazby]] mezi [[elementární částice|elementárními částicemi]] (takové částice bývají také označovány jako '''složené''').
[[Atom]]y jsou nejmenší [[neutrální částice]], na něž lze [[hmota|hmotu]] rozdělit [[chemická reakce|chemickou reakcí]]. Atomy jsou složeny z malého, hmotného [[atomové jádro|atomového jádra]], které je obklopeno relativně velkým a lehkým [[elektronový obal|elektronovým obalem]]. Každý typ [[atom]]u odpovídá určitému [[chemický prvek|chemickému prvku]] (viz [[periodická tabulka]]).
 
Nerovnováha [[elektrický náboj|elektrického náboje]] mezi [[atomové jádro|atomovým jádrem]] a [[elektronový obal|elektronovým obalem]] vede ke vzniku [[Ion|iontůion]] ([[kationt]]y a [[aniont]]y). Na atomy se zaměřuje [[atomová fyzika]] a také [[chemie]].
 
=== Molekuly ===
 
== Kvazičástice ==
[[Rovnice]], které popisují [[mnohočásticový systém|mnohočásticové systémy]], nebo jejich řešení jsou často svou formou velmi podobná popisu přítomnosti nějaké částice, aniž by taková samostatná částice v daném systému opravdu existovala. Jedná se o určitý druh kolektivních [[kvantová mechanika|kvantových stavů]] (víceatomové [[elektronový obal|elektronové]] stavy v látce, např. [[excitace]] [[krystalová mřížka|atomové mřížky]], více[[nukleon]]ové stavy v atomovém jádře apod.), které jsou nejen výpočetním konstruktem, ale mohou mít konkrétní reálné projevy (přenos [[energie]], [[hybnost]]i, [[elektrický náboj|elektrického náboje]], [[magnetický moment|magnetického momentu]], statistické chování podle [[spin]]u apod.). Označují se jako '''kvazičástice'''. Kvazičástice (někdy též „kolektivní excitace“) přestavují způsob, jak zjednodušit popis [[mnohočásticový systém|mnohočásticových systémů]]. Příkladem jsou [[elektronová díra|elektronové díry]], [[fonon]]y, [[magnon]]y nebo [[plazmon (kvazičástice)|plazmony]]. [[Materiálové inženýrství]] umožňuje jejich vlastnosti modifikovat.
 
Kvazičástice mohou mít velmi exotické vlastnosti, které jsou pro normální částice vyloučené. Např. v&nbsp;tzv. zlomkovém [[Kvantový Hallův jev|kvantovém Hallově jevu]] se vyskytují kvazičástice s&nbsp;[[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] rovným zlomkové části (např. pětině) [[Elementární náboj|elementárního náboje]]; ve „dvourozměrných“ kvantových strukturách (jednoatomové vrstvy apod.) je možno realizovat kvazičástice, jejichž statistické chování je mezi [[fermion]]y a&nbsp;[[boson]]y (tzv. anyony<ref>[http://focus.aps.org/story/v16/st14 Anyon There? (''Physical Review Focus'')]</ref>). Byly též prokázány kvazičástice chovající se jako [[magnetický monopól]]<ref>[http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4602&id_c=106201 První přímý důkaz existence magnetického monopólu (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref> či s nulovou [[Efektivníefektivní hmotnost|efektivní hmotností]]í.<ref>[http://www.osel.cz/8334-tajuplne-weylovy-ferminony-s-nulovou-hmotnosti-objeveny-po-85-letech.html Tajuplné Weylovy ferminony s nulovou hmotností objeveny po 85 letech (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref>
 
== Virtuální částice ==
Virtuální částice je koncept [[Kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]]. Tyto částice nesplňují [[Pythagorova věta o energii|Pythagorovu větu o energii]]. Virtuální částice jsou však takové částice, které existují pouze ve&nbsp;velmi omezeném [[čas]]e a&nbsp;[[prostor]]u (jako například [[tunelový jev]]).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Havránek
| jméno = Miroslav
* {{Wikislovník|heslo=částice}}
{{Částice}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
1 085 515

editací