Vnitřní energie: Porovnání verzí

 

== Výpočet ==

:<math>E_k = \sum_{i=1}^n\frac{1}{2}mv_i^2 = \frac{1}{2}m\sum_{i=1}^n v_i^2</math>

Je třeba si uvědomit, že těleso jako celek zůstává v [[Mechanický pohyb|klidu]]. Rychlosti <math>\mathbf{v}_i</math> jednotlivých částic odpovídají jejich mikroskopickému pohybu. Pokud by se těleso pohybovalo, např. rychlostí <math>\mathbf{v}_M</math>, pak pro určení vnitřní energie <math>i</math>-té částice se uvažuje s rychlostí <math>\mathbf{v}_i-\mathbf{v}_M</math>.

Střední kinetická energie částice je tedy přímo úměrná termodynamické teplotě plynu.

 

:<math>U = Nu = \frac{3}{2}NkT = \frac{3}{2}nRT</math>

kde <math>N_A</math> je [[Avogadrova konstanta]], <math>k</math> je [[Boltzmannova konstanta]] a <math>R = N_{A}k </math> je [[molární plynová konstanta]].

[[Symetrie]] částice jednoatomového plynu neumožňuje zahrnout [[rotace|rotaci]], neboť při pootočení částice nedojde k žádné změně systému. Takovouto částici lze považovat za [[hmotný bod]]. Částice jednoatomového plynu se tedy může pohybovat pouze posuvným pohybem podél tří prostorových os, tzn. má ''tři [[stupeň volnosti|stupně volnosti]]''.

 

Dvouatomovou [[molekula|molekulu]] se lze představit jako dva pevně spojené hmotné body. Taková částice může kromě posuvného pohybu konat také pohyb rotační kolem dvou vzájemně [[Ortogonalita|kolmých]] os, které jsou kolmé k [[osa rotace|ose rotace]] částice. Kromě tří stupňů volnosti připadajících na posuvný pohyb má tedy tato částice další dva stupně volnosti, které připadají na rotační pohyb, tzn. celkem ''pět stupňů volnosti''.

 

== Externí odkazy ==

* {{Wikislovník|heslo=energie}}

 

[[Kategorie:Termodynamika]]