Odstředivá síla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vložen nadpis zdrojů |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
== Reakce na dostředivou sílu ==
[[Soubor:USA I in heat 1 of 2 man bobsleigh at 2010 Winter Olympics 2010-02-20.jpg|
Těleso A, které se v inerciální vztažné soustavě pohybuje po zakřivené trajektorii, má [[dostředivé zrychlení]]. Podle druhého Newtonova zákona ([[zákon síly]]) musí být toto zrychlení způsobeno silou, kterou nějaké jiné těleso B působí na těleso A. Tato [[síla]] má stejný směr jako [[zrychlení]], to znamená do středu, a proto se nazývá dostředivou silou. Podle třetího Newtonova zákona ([[zákon akce a reakce|akce a reakce]]) musí také těleso A působit stejně velkou silou na těleso B, ale opačným směrem. To znamená, že tato reakce má směr od středu otáčení a lze ji označovat jako odstředivou sílu.
Řádek 26:
Setrvačnou odstředivou sílu lze definovat i pro obecný pohyb neinerciální soustavy (tedy i pro zrychlené otáčení) a obecnou (tedy i pro pohyblivou) polohu místa v ní. Pohybuje-li se neinerciální soustava v daném okamžiku vzhledem k inerciálnímu rámci s úhlovou rychlostí <math>\boldsymbol\Omega \,</math> (s osou otáčení procházející počátkem neinerciální soustavy), působí v místě s [[polohový vektor|polohovým vektorem]] <math>\mathbf{r} \,</math> v této soustavě setrvačná odstředivá síla
:<math>\mathbf F_{\mathrm o} = -m \boldsymbol\Omega \times (\boldsymbol\Omega \times \mathbf{r})\,</math>.
Stejně jako ve speciálním případě tedy závisí přímo úměrně na kolmé vzdálenosti místa od okamžité osy otáčení a na dvojmoci velikosti úhlové rychlosti. Závislost na úhlovém zrychlení a na rychlosti v neinerciální soustavě se v ní neprojeví - na nich závisejí další setrvačné síly - [[Eulerova síla|Eulerova]] a [[Coriolisova síla|Coriolisova]].
Řádek 36:
=== Rotace Země ===
{{Viz též|Rotace Země}}
[[Soubor:Acceleration-due-to-Gravity-on-Earth.png|
Planeta [[Země]] je přibližně koule, která se pomalu otáčí kolem své osy, takže vztažná soustava s ní spjatá není přesně inerciální. (Lze se o tom přesvědčit například [[Foucaultovo kyvadlo|Foucaultovým kyvadlem]].) V soustavě spjaté se Zemí působí na předměty gravitační síla a zároveň setrvačná odstředivá síla směrem od osy otáčení. Úhlová rychlost <math>\omega</math> je pro všechny předměty na Zemi stejná (jedna otáčka za den). Setrvačné odstředivé zrychlení tedy roste úměrně poloměru <math>r</math> kružnice, kterou předmět opisuje, čili jeho vzdálenosti od zemské osy. Tu lze vypočítat jako <math>r=R\left|\cos\varphi\right|</math>, kde <math>R</math> je poloměr planety a <math>\varphi</math> je [[zeměpisná šířka]]. Odstředivé zrychlení je potom <math>a_{\mathrm o} = \omega^2r = \omega^2 R \left|\cos\varphi\right|</math>. Největší odstředivé zrychlení je na rovníku, nulové na pólech, v [[Praha|Praze]] má hodnotu zhruba 0,022 m/s². Setrvačná odstředivá síla se [[vektorový součet|vektorově sčítá]] se silou gravitační a výsledkem je [[tíhová síla]], která nás tlačí k Zemi. Zatímco gravitace míří přesně do středu planety ([[těžiště]]), tíhová síla má směr mírně odlišný. Zavěsíme-li na severní polokouli [[olovnice|olovnici]], nemíří přesně do středu Země, protože je odstředivou silou mírně tažena k jihu. Zároveň je mírně nadlehčována.
Řádek 90:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Centrifugal force}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Dynamika]]
| |||