Rudolf Mejsnar: Porovnání verzí

| místo narození = [[Zálesní Lhota ]] <br />{{Vlajka a název|Československo}}

'''Rudolf Mejsnar''' (* [[11. duben|11. dubna]] [[1928]] [[Zálesní Lhota]]) je [[Česko|český]] [[Akademický malíř]].

Akademický malíř Rudolf Mejsnar, rodák ze Zálesní Lhoty u Jilemnice (11. dubna 1928), s krkonošskými kořeny, romantický expresionista, podkrkonošský tkadlec, akademický malíř, [[Dezign|dizajnér]] a [[Goblén|goblénistagoblén]]ista. Tak by se mohla velmi stručně shrnout životní pout významného umělce, který sklízel ocenění na světových výstavách.

Akademický malíř Rudolf Mejsnar proslavil Českou republiku zejména jako [[Textil|textilnítextil]]ní [[výtvarník]]. Navrhoval vzory látek, tapisérie a byl průkopníkem [[Artprotis|artprotisuartprotis]]u, [[Patent|patentovanépatent]]ované české textilní [[technologie]].

Vystavoval na světových výstavách v [[Brusel|Bruselu]]u, [[Montréal|Montrealu]], galeriích jižní [[Francie]], [[Mnichov|Mnichově]]ě, [[Vídeň|Vídni]].

Svoji stálou expozici [[Tapiserie|tapisérií]] má ve městě [[Ottobeuren]] ve [[Německo|SRN]] (v České republice nikoliv).

V roce 1993 získal cenu [[Masarykova akademie umění Praha|Masarykovy akademie umění v Praze]].

Umělec, narozený v předválečném období, který se podílel na pokračování tradice historických umělecko-řemeslných dílen také v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]], kterou v roce [[1910]] založila textilní výtvarnice [[Marie Teinitzerová]]; dříve světově proslulé umělecké dílny, ve kterých se repasovaly tapisérie a goblény většiny rekonstruovaných zámeckých objektů Evropy.

Jak málo okázalý je jeho ateliér, tak skromný je i samotný majitel. To se ovšem nedá říci o jeho tvorbě. Práce Rudolfa Mejsnara by již mohla oslavit pěkných šedesát let, musíme říci, že jeho to cesta byla dlouhá a ne vždy rovná.

Počáteční touha stát se [[Fotograf|fotografemfotograf]]em, se pro shodu životních událostí, nerealizovala.

Jeho rodnou obci je Zálesní Lhota, do roku 1945 německé sudetské sídlo známé pod názvem Huttendorf. Podhorská obec na svazích Stráže podhůří Krkonoš, v dohledu Lysé Hory. Malá vesnička, kde se v sousedním domě Mejsnarů narodil také Jiří Šlitr (1924–1969), hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec výtvarník a Mesjnerův přítel od školních lavic a také [[Květa Jeriová Pecková|Květa Jeriová-Pecková]] (* 1956), běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka.

Od počátku 19. století dochází v této lokalitě k prudkému rozmachu [[sklářství]], [[Textil|textilnítextil]]ní výroby a plátenictví. Ve statistikách počátku 20. století nalezneme údaj o 2000 evidovaných [[Tkalcovský stav|tkalcovských stavech]].

Na místo profesní dráhy fotografa, kterou si jako mladý přál, odešel z rodné obce do Jilemnice, známé jako „brány do Krkonoš“, kde absolvoval Střední průmyslovou školu textilní Jilenice.

Maturoval v roce 1948 společně s věrným kamarádem Jaroslavem Dietlem.

Absolvoval v Brně Vyšší kreslířskou textilní školu a Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze.

Zkušenosti textilního výtvarníka přišly s praxí v kreslírně film tiskárny národního podniku Tiba v Hartě, dnes vesnička Podhůří, místní část města Vrchlabí.

Nesporný talent a cit pro barvu se začal projevovat hned od začátku jeho odborného studia a tvorby. V pražském Ústavu bytové a oděvní kultury získával první ocenění za své návrhy filmtisku, artprotisy, gobelíny i pačvorky. Jeho návrhy byly vystaveny m.j. i na světových výstavách v Bruselu a Montrealu, kde také byly oceněny.

== Odkazy ==

* {{NK ČR|xx0203813}}