Václav Koranda mladší: Porovnání verzí

Narodil se zřejmě roku 1425. Pocházel z rodiny původně zřejmě plzeňské, avšak není zcela jisté, byla-li Nová Plzeň jeho rodištěm. Jako „mladší" byl označován pro rozlišení od staršího jmenovce, [[Václav Koranda starší|Václava Korandy staršího]], patrně svého příbuzného.<ref>FORST, Vladimír ed. et al. ''Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 2/II.'' Praha : Academia, 1993. 1377 s. ISBN 80-200-0345-2. S. 854.</ref>

Roku 1454 stal se v Praze [[Bakalář|bakalářembakalář]]em, čtyři roky poté [[Mistr|mistremmistr]]em [[Sedm svobodných umění|svobodných umění]]. Roku 1460 byl zvolen [[Děkan|děkanemděkan]]em artistické fakulty Karlovy univerzity. Ve funkci byl potvrzen i přes odpor katolických univerzitních mistrů. Roku 1462 byl zvolen rektorem a stal se členem českého poselstva krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] k papeži do [[Řím]]a. Jeho úkolem bylo získat od papeže [[Pius II.|Pia II.]] souhlas s [[Basilejská kompaktáta|basilejskými kompaktáty]]. Toho Koranda ovšem nedosáhl. Po návratu celé jednání v Římě popsal ve spise. Na univerzitě poté získal hodnost [[Rektor Univerzity Karlovy|rektora]]. Své náboženské, utrakvistické stanovisko hájil v četných polemikách, mj. s [[Hilarius Litoměřický|Hilariem Litoměřickým]] a [[Jošt z Rožmberka|Joštem z Rožmberka]]. Roku 1470 byl podruhé zvolen rektorem a roku 1471 administrátorem utrakvistické církve, když nahradil [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]]. Roku 1478 Koranda do Prahy svolal sněm utrakvistických šlechticů, který zřídil [[Utrakvistická konzistoř|konzistoř]] s Korandou v čele, která zahájila tažení zejména proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Roku 1489 ve vedení konzistoře skončil a českou utrakvistickou církev spravoval biskup [[Augustin Luciani]] spou s konzistoří. Roku 1513 byl opět zvolen rektorem. Náboženské polemiky a traktáty své doby uspořádal do sborníku ''Korandův manuálník''.