František Révay: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úv dle v+s, portály, sort, kat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 3:
 
== Životopis ==
František I. se narodil jako syn Ladislava Révaye z Aranyánu a Anny Esteleki (''Eszteleky''). Po smrti otce se v roce [[1519]] stal osobním tajemníkem nového [[palatin]]a [[Štěpán VII. Báthory|Štěpána Bátoryho]]. V roce [[1526]], po prohrané [[Bitva u Moháče|moháčské bitvě]], po níž zahynul uherský a český král [[Ludvík Jagellonský]], se spolu s palatinem postavil na stranu [[Habsburkové|Habsburků]]. [[16. prosinec|16. prosince]] [[1526]] sehrál v Bratislavě významnou roli při zvolení [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] za uherského krále. Po jeho korunovaci se stal personálním soudcem Uherského království. Tento post zastával až do roku [[1542]], kdy byl vzhledem k tomu, že již přes 10 let nebyl post palatina obsazen, jmenován palatinským místodržícím (propalatinem). V této nové funkci převzal všechny úkoly v oblasti palatinského soudnictví. Z dlouhodobého hlediska bylo pro celý jeho rod velmi důležité získání funkce [[župan]]a Turčianské župy v roce [[1532]].
 
Ferdinand I. ho kromě významných soudních funkcí odměnil za jeho zásluhy i darováním poloviny sklabinského hradu a panství v roce [[1527]]. Druhou polovinu tohoto panství definitivně získal v roce [[1540]]. Blatnické hradní panství získal v roce [[1539]]. V roce [[1545]] daroval svému bratrovi Štěpánovi část získaného majetku v Turčianské župě: [[Trebostovo]], [[Jahodníky (Martin)|Jahodníky]] a podíly v [[Bystrička|Bystričce]], [[Necpaly|Necpalech]] a [[Žabokreky|Žabokrekách]].
Řádek 14:
 
{{Portály|Lidé|Slovensko}}
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Révay, František}}