Roman Šuchevyč: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Není důvod poslovenšťovat vlastní jméno osoby, která neměla ke Slovákům žádný vztah. značka: editace z Vizuálního editoru |
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - vojenský velitel
}}
'''Roman Taras Josypovyč Šuchevyč''' ({{Vjazyce2|uk|Роман Йосипович Шухевич}}; [[30. červenec]] [[1907]] – [[5. březen]] [[1950]]) byl ukrajinský politik, terorista a voják, vůdčí osobnost [[Organizace ukrajinských nacionalistů]] a od května 1943 do smrti v roce 1950 vrchní velitel [[Ukrajinská povstalecká armáda|Ukrajinské povstalecké armády]].
Řádek 38 ⟶ 37:
V únoru 1929 byla ve Vídni založena [[Organizace ukrajinských nacionalistů]]. Šuchevyč se po krycím jménem {{Cizojazyčně|uk|Дзвін}} (Zvon) stal vojenským referentem výkonného vedení.
== Uvěznění v Polsku ==
Poté, co OUN zavraždila polského ministra vnitra [[Bronisław Pieracki|Bronisława Pierackého]], následovalo hromadné zatýkání. Šuchevyč byl zatčen 18. července a internován v koncentračním táboře v ''Bereznoj Kartuške'' (dnešní [[Bjaroza]] v západním Bělorusku). Pro nedostatek důkazů byl v prosinci 1935 propuštěn.
Řádek 60 ⟶ 59:
| rok = 2005
| isbn = 80-7277-237-6
}}</ref>
== Ve službách nacistů ==
Během prvních válečných let Šuchevyč působil v Polsku. V té době se OUN rozštěpila na dvě frakce - umírněné pod vedením [[Andrij Atanasovič Mělnyk|Andrije Mělnyka]] (OUN-M) a radikální pod vedením [[Stepan Bandera|Stepana Bandery]] (OUN-B). Obě frakce pracovaly pro nacisty, ale po [[Operace Barbarossa|invazi do SSSR]] se banderovci stále více zapojovali do "přímých akcí", což Mělnyk kvůli své [[Řeckokatolická církev|katolické víře]] odmítal. Šuchevyč se připojil k Banderovi a pod vedením Abwehru z ukrajinských nacionalistů zformovali dva "policejní" prapory, [[Prapor Nachtigall|Nachtigall]] a [[Prapor Roland|Roland]], které se podílely na etnických čistkách na Ukrajině, například na [[Pogromy ve Lvově|pogromech ve Lvově]]. Šuchevyč velel praporu Nachtigall, a po jeho reorganizaci na policejní ''Schutzmannschaft Battalion 201'' byl zástupcem velitele praporu a velitelem 1. roty (k reorganizaci došlo kvůli nepokojům, které mezi ukrajinskými nacionalisty vyvolalo německé zamítnutí Deklarace ukrajinské nezávislosti). Prapor, složený jak z dobrovolníků OUN, tak z vybraných [[Váleční zajatci|válečných zajatců]], bojoval proti partyzánům v Bělorusku. Během svého nasazení policejní prapor ztratil 49 mužů a zabil přes 2.000 "partyzánů", přičemž novější výzkumy ukazují, že toto označení zahrnovalo jak skutečné [[
| příjmení = Rudling
| jméno = Per Anders
Řádek 75 ⟶ 74:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1163/22116257-00501003
}}</ref>
Po [[Bitva u Stalingradu|porážce Němců u Stalingradu]] mnoho členů OUN začalo pochybovat o správnosti spojenectví s Německem. Po uplynutí [[kontrakt]]u tak mnoho nacionalistů, včetně Šuchevyče, v lednu 1943 vystoupilo z praporu 201 (ti zbývající se přihlásili do vznikající dobrovolnické [[14. granátnická divize SS (1. ukrajinská)|divize SS-Galizien]]). Přibližně 4.000 ukrajinských veteránů z nacistických policejních praporů se stalo páteří [[Ukrajinská povstalecká armáda|Ukrajinské povstalecké armády]]; přičemž muži jako Oleksandr Luckyj, Vasyl Sydor a Roman Šuchevyč se ujali nejvyšších velitelských postů v UPA. Šuchevyč upevnil svou pozici v UPA i v OUN-B jako "[[Primus inter pares|první mezi rovnými]]" a v srpnu 1943, v době, kdy vrcholily masakry proti Polákům, byl jmenován velitelem UPA. Jako bývalý velitel protipartyzánských jednotek a znalec taktiky partyzánského boje i protipartizánských operací měl Šuchevyč ideální předpoklady pro vedení záškodnické války, kterou pak úspěšně vedl několik let.<ref name="Rudling" />
Řádek 95 ⟶ 94:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Šuchevyč, Roman}}
| |||