Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 10 bajtů ,  před 1 rokem
m
{{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
{{Infobox - osoba
| místo narození = [[Plzeň]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}}
}}
Ph.Dr. Jaroslav Werstadt ([[21. březen|21. března]] [[1888]], [[Plzeň]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067251/plzen-067_2850-n?x=53&y=274&w=445&h=163 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Plzeň </ref> – [[8. leden|8. ledna]] [[1970]], [[Praha]]), byl český historik, novinář a publicista.
 
== Život ==
Narodil se v Plzni a po maturitě na místní reálce studoval na pražské technice a posléze také historii na UK. Brzy osiřel a už od roku 1908 se živil novinářskou činností, když pracoval jako redaktor Časopisu pokrokového studentstva.<ref>LACH Jiří Z[http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=045&clanek=050414 ápisky buchenwaldské (Svědectví Jaroslava Werstadta z let 1939 až 1945)], Listy, 5/2004</ref> Během svého studia historie byl žákem [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]] a [[Josef Šusta|Josefa Šusty]] a jako dizertaci předložil v roce 1920 práci ''Politické dějepisectví a jeho čeští představitelé''. Jako student se účastnil politického boje (jako člen Strany radikálně pokrokové) a byl odpůrcem Rakouska-Uherska. Jako odbojář se během první světové války podílel na činnosti české [[Maffie]].
Po vzniku ČSR patřil k historikům blízkým [[T. G. Masaryk|T.G. Masarykovi]] a zasadil se o založení Archivu národního osvobození a jeho sloučení s legionářským archivem v Památník národního osvobození (pozdější Vojensko-historický ústav); byl vedoucím jeho politického archivu. Ve své badatelské činnosti se věnoval zejména problematice odboje. Za zmínku stojí také jeho publicistická činnost. Redigoval Časopis pokrokového studentstva (1908–09), Nové Čechy (1918–19) a [[Český časopis historický]]. Byl také přispěvatelem deníků [[České slovo]], [[Lidové noviny]], [[Národní listy]], [[Národní osvobození]], [[Prager Presse]], [[Pokroková revue|Pokrokové revue]], [[Svobodné noviny]], [[Svobodné slovo]] a [[Svobodný zítřek]]. Podílel se také na založení časopisu Naše revoluce (1923–38), jako orgán studia o dějinách odboje za první světové války.<ref>http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/werst.html</ref>
 
I v pomnichovském období byl rozhodným obhájcem étosu první republiky. Publikoval už ale pod pseudonymy Ladislav Vrbický, Vojtěch Landa apod. a polemizoval s druhorepublikovou revanší vůči politickému odkazu T. G. Masaryka, Edvarda Beneše či Kamila Krofty. Po obsazení českých zemí německými vojsky se podílel na odbojové činnosti 1939–45 byl vězněn v koncentračním táboře [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]] jako vězeň s číslem 1741.<ref>LACH Jiří: c.d.</ref> Po r. 1948 působil už pouze v [[Historický klub|Historickém klubu]], k jehož významným osobnostem patřil a mnoho jeho prací vyšlo právě v edici Historického klubu.Jako obhájce hodnot Masarykovy první republiky patřil Werstadt po únoru 1948 k nepohodlným osobám a již v prosinci 1948 byl penzionován. Šedesátiletý historik nemohl publikovat a pravděpodobně jen minulost buchenwaldského vězně ochránila Jaroslava Werstadta od bezprostřední fyzické represe.<ref>LACH Jiří c.d.</ref>
 
== Badatelská činnost ==
Werstadtovo dílo je do značné míry dílem editorským. Jedná se o vydání básnické antologie ''Bělohorské motivy'' přes editorské počiny týkající se novějších českých a rakouských dějin v 19. století k historii čs. odboje a vzniku ČSR. Spadají sem i edice týkající se českého dějepisectví. Řada jeho prací odpovídá W. zájmu o metodologii historiografie. Byl jedním z hlavních oponentů Gollovy školy. Proti jejímu soustředění na přísně objektivní vědu vyzvedával heslo „věda pro život“, které je podle jeho názoru charakteristické pro „nový pragmatismus“ v historickém poznání, zdůrazňoval ale nutnost pravdivého poznání. Jeho tvorbu výrazně ovlivnili historikové jako [[Benedetto Croce]], [[Wilhelm Dilthey]], [[Ernst Troeltsch]] a [[Friedrich Meinecke]].<ref>http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/werst.html</ref>
 
Zájem o dějiny českého dějepisectví jej vedl i k zájmu o filozofii dějin. Ta podle jeho názoru vychází jak z historického poznání, tak ze zájmu o dnešek a zítřek. Jejím úkolem je konstrukce dějinného vývoje, tj. použití obecných pojmů k vystižení závažných momentů a faktorů, poznání jejich souvislosti a významu pro další vývoj. Za hlavními problémy české filozofie dějin považoval Werstadt husitství, Bílou horu, národní obrození, vztah ke slovanství a k Rusku a vznik ČSR. Ve sporu o smysl českých dějin stál na straně Masaryka proti Pekařovi. Masarykovy názory ale poupravuje s poukazem na význam renesanční (katolické) vědy a kultury pro vznik moderní Evropy. Přestože Werstadt s Pekařem polemizoval, vystoupil se na jeho obranu proti pokusu nacistické historiografie zneužít jeho postoje.<ref>http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/werst.html</ref>
* Předchůdci Památníku osvobození, 1932; Den osvobození, 1936
* O filosofii českých dějin. Palacký – Masaryk – Pekař, 1937;
* K úloze Karla Kramáře v našem odboji, 1938
* František Palacký a náš osvobozenecký boj, 1946;
* Odkaz a úkol (s F. Kutnarem), 1946
* Odkazy dějin a dějepisců, 1948.
 
=== Sborníky ===
* Otázka středověku v periodizaci všeobecných dějin, 1932
* Ve jménu Husově pro svobodu národa, 1935
 
=== Edice ===
== Reference ==
<references />
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Werstadt, Jaroslav}}
1 084 181

editací