Richard Simon: Porovnání verzí

Přidáno 16 bajtů ,  před 4 lety
m
{{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(infobox - osoba)
m ({{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}[[Soubor: Simon leers.jpg|thumbnáhled|upright=1.0|Titulní list Simonovy ''Histoire critique'' (1685)]]
 
'''Richard Simon''' [''rišár simon''] ([[13. květen|13. května]] [[1638]] [[Dieppe (Seine-Maritime)|Dieppe]] – [[11. duben|11.dubna]] [[1712]]) byl francouzský katolický kněz, [[Oratoriáni|oratorián]], hebraista a orientalista, který se zabýval původem a autorstvím biblických knih. Bývá považován za zakladatele biblické kritiky.
 
== Život a působení ==
Narodil se ve zbožné rodině v Dieppe v [[Normandie|Normandii]], kde navštěvoval oratoriánskou kolej a díky podpoře mohl studovat teologii v Paříži. Tam se také začal zajímat o hebrejštinu a další orientální jazyky. V roce 1662 vstoupil do tamního oratoria a učil filosofii na řádové koleji v Juilly u Paříže a roku 1670 byl vysvěcen na kněze. V letech 1663-1678 byl pověřen katalogizací orientálních rukopisů v bohaté řádové knihovně. Měl k dispozici i královskou knihovnu a spolupracoval s pařížskými rabíny, roku 1670 publikoval protest na obranu Židů v [[Mety|Metách]] proti obvinění z rituální vraždy. Svými ostrými kritikami však vyvolal i nepřátelství [[jansenisté|jansenistů]], zejména Arnaulda.
 
Roku 1678 chtěl publikovat své "Kritické dějiny Starého zákona", ale ač knihu schválila pařížská univerzita, dvorní kazatel [[Jacques-Bénigne Bossuet]] prosadil zabavení a zničení celého nákladu 1300 výtisků. Vydání z nedbalého opisu vyšlo proti Simonově vůli v [[Amsterdam]]u u [[Elzevier]]a, bylo přeloženo do latiny (1681) a angličtiny (1682) a vzbudilo mimořádný zájem: četl je mimo jiné [[John Locke]], [[Isaac Newton]], [[John Dryden]] a Simona kritizoval například [[Samuel Clarke]]. Simon musel opustit oratorium a když i jeho snaha o dohodu s Bossuetem ztroskotala, působil jako farář v Bolleville a pak se vrátil do rodného Dieppe, kde také zemřel.
 
V roce 1689 vydal "Kritické dějiny Nového zákona" a o rok později "Kritické dějiny překladů Nového zákona" a 1693 "Kritické dějiny komentářů k Novému zákonu". Jeho knihy vyvolaly bouřlivou polemiku, na niž Simon odpověděl knihou "Odpovědi" (1696). Roku 1702 vydal v Trévoux vlastní překlad Nového zákona, který opět narazil na odpor Bossuetův.
 
== Odezvy a vliv ==
Simon mohl navázat na jisté pochybnosti o Mojžíšově autorství prvních knih bible, na kritiku masoretské hebrejské bible u Louise Cappela nebo na oratoriána Jeana Morina, ostře však polemizoval se skepsí [[Baruch Spinoza|B. Spinozy]]. Při studiu rukopisů Starého zákona narazil na množství odchylek a - v návaznosti na poznámky v komentářích [[Abraham ibn Ezra|Abrahama ibn Ezry]] - ukázal, že autorem prvních knih [[Tóra|Tóry]] nemohl být Mojžíš. Z odchylek různých rukopisů však neodvodil - jako Spinoza - pochybnost o bibli vůbec, ale dospěl k názoru, že na samotný text se nelze spolehnout, nýbrž že byl a je závislý na tradici jeho výkladu. Tak punktování hebrejského textu, které zabránilo dalším omylům, vzniklo až v 6. století na základě rabínské výkladové tradice. Boží inspiraci bible tak nelze přisoudit jen zachovanému text, neboť vlastně pokračuje ve výkladové tradici.
 
Tento postoj ovšem narazil na několika stranách. Katolíci i protestanté se obávali, že Simon zpochybňuje autoritu bible, i když naopak hájil její inspiraci. Katolíky podráždila Simonova kritika Církevních otců, kdežto protestantům vadilo, že Simon vyvrací reformační princip ''[[sola scriptura]]'' a obhajuje katolické učení o Písmu a tradici. Skutečný význam Simonův tak objevili až biblisté 19. a 20. století, takže je pokládán za otce biblické kritiky.<ref>[http://www.1902encyclopedia.com/S/SIM/richard-simon.html Článek v Britannica 1902]</ref>
 
{{Portály|Bible|Křesťanství}}
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Simon, Richard}}
1 364 190

editací