Gutštejn: Porovnání verzí

Přidáno 25 bajtů ,  před 14 lety
odkazy na klastery a Komberk
m (Stránka Gutštejn (hrad) přemístěna na stránku Gutštejn s výměnou přesměrování: název bez rozlišovače)
(odkazy na klastery a Komberk)
 
== Historie ==
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku [[1319]], kdy [[tepláklášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I. z Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v [[Chotěšov (okresKlášter Plzeň-jih)Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]].
 
Po jeho smrti v roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s dopisem usvědčujícím [[Oldřich z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]] z organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
 
Jeho syn Burian zvaný "Bohatý" získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem [[Fridrich III.|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v [[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř|kancléřem]] a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.