Hišám: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Hišám''' ([[691]], [[Damašek]] – [[6. březen|6. března]] [[743]], [[Damašek]]) celým jménem '''Hišám ibn Abdulmalik'''. Arabský [[chalífa]] z rodu [[Umajjovci|Umajjovců]] v letech 724–743, další ze synů chalífy [[Abdulmálik ad Dahámaša|Abdulmalika]].
== Mládí ==
Hišám byl vychováván v Damašku a vedl zde poklidný život. Byl vychován k poctivosti, svědomitosti a vážnosti.<ref name="REF2">F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s.67. </ref>
== Chalífa ==
Řádek 9:
== Zahraniční politika ==
Hišám si uvědomil, že další expanze je pro obrovskou říši nežádoucí a proto se snažil zřizovat obranné oblasti, které měly stabilizovat [[hranice]]. Přesto [[
=== Vývoj situace na západní hranici chalífátu ===
Řádek 17:
=== Vývoj situace v severní Africe ===
Zdejší poměry byly určovány vývojem vztahu mezi nově příchozími [[Arabové|Araby]] a islamizovanými [[Berbeři|Berbery]]. Ti byli za chalífy [[Umar II.|Umara II.]] obdařeni řadou výhod díky masovým konverzím k Islámu.<ref>F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.66.</ref> Jejich situace se však za vlády Umarových nástupců změnila a protežováni byli opět Arabové. To zapříčinilo růst napětí, které nakonec vyvrcholilo velkým berberským povstáním v [[Maghreb
Mohutné povstání smetlo umajjovské místodržící a berberským vojskům se podařilo vstoupit do [[Kairuán
=== Vývoj situace na Blízkém Východě ===
Na byzantské hranici se situace od muslimské porážky u [[Konstantinopol
Větší vojenské podniky muslimů byly vždy odraženy. Útok roku 726 byl zadržen již na východě Anatolie a roku 740 byli muslimové drtivě poraženi od Lva III. a jeho syna Konstantina v [[bitva u Akroinonu|bitvě u Akroinonu]]. Roku 741 pak [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] již jako císař zahájil úspěšnou válku s Araby, která skončila roku 752.<ref>R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s. 242.</ref>
Na severní hranici museli Arabové trvale bojovat s [[Chazarská říše|Chazary]]. Válka se vedla na území [[Arménie]], [[Gruzie]] a [[Ázerbájdžán
=== Vývoj situace na východní hranici chalífátu ===
Ve střední [[Asie|Asii]] se Umajjovci narazili na vzrůstající moc [[Čína|Číny]], které tehdy vládla dynastie [[Tchang]].<ref>R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s. 253. </ref> Číňané si podmanili [[Turci|Turky]] sídlící v prostoru mezi [[Ferghana|Ferghanou]] a [[Tarimská pánev|Tarimskou pánví]] a s jejich pomocí se jim podařilo rozdrtit muslimy nedaleko [[Samarkand
== Vnitřní politika ==
Řádek 35:
=== Fiskální politika ===
Rozpočtová politika vynikala [[spoření
Chalífa nadále upravil berní systém říše. Jeho pokladna se totiž trvale potýkala s poklesy státních příjmů. Rozlišil proto osobní daň [[jinověrec|jinověrců]] a daň z hlavy od původního systému rent, které byly spojeny s držbou půdy. Daně spojené s půdou a jejím vlastnictvím či [[nájem|nájmem]] se tak proměnily v běžné pozemkové daně, které museli platit všichni bez ohledu na náboženskou víru. Tato pozemková daň byla známa jako [[charádž]]. Obce byly přitom zbaveny hromadné platební povinnosti a daň vybíraná od každého jednotlivce začala být evidována prostřednictvím písemného zápisu, který nahradil olověný [[přívěsek]] na krku plátce.<ref name="Tamtéž 69">F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s. 69.</ref>
Řádek 42:
Závěr doby umajjovské se vyznačoval značným stavebním ruchem. Předchozí chalífové vládli příliš krátce na to, aby po nich zůstaly výrazné stavby. Většinou jen započali některé stavby, které byly za vlády Hišámovy dokončeny. I Hišám, jehož politika byla úsporná, investoval velké částky do [[architektura|architektury]] a s ní spojeného umění.<ref name="REF1">F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.70.</ref>
Architektura vynikala stavbou [[mešita|mešit]]. Byly dokončeny [[mešita v Halabu|mešity v Halabu]] a v [[mešita v Ramle|Ramle]]. Začala výstavba velkého [[minaret
Novinkou byly také světské stavby, které se začaly budovat za vlády Hišámova předchůdce [[Jazíd II.|Jazída II.]] Chalífové často pobývali při tzv. jarních pobytech na okraji [[Poušť|pouště]]. Tyto pobyty se postupně prodlužovaly a pouhé stany přestaly vládcům stačit. V krajích ležících východně od [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] tak začaly vznikat malé umajjovské zámečky ([[kasr]], al-kasr) nebo rozsáhlejší paláce ([[híra]]), kde se ubytovával i širší dvorský doprovod a družina. Tyto stavby často zhotovovali nearabští architekti, pocházející z různých regionů říše.
Mezi nejvýznamnější patří zámeček [[Amra]], který je bohatě vyzdoben [[freska|freskovými]] malbami. Ty jsou většinou ornamentální a postihují jednotlivé výjevy z každodenního života panovníků (lov, lázně, [[alegorie]],
Vedle výtvarného umění kvetlo také umění [[poezie]], [[hudba|hudby]] a [[zpěv
== Smrt a nástupnictví ==
Řádek 62:
== Související články ==
* [[Bitva u Tours]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Narození 7. století]]
|