Stuttgart: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Pracuje se
m Pracuje se
Řádek 46:
===Období nacismu===
V roce 1933 se chopili moci v Německu [[Nacismus|nacisté]], kteří zcela okleštili politickou moc Stuttgartu. Na druhou stranu průmyslu se dále dařilo. V roce 1936 byl v místní továrně podle modelu [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porscheho]] vytvořen první prototyp známého [[Volkswagen Brouk|Volkswagenu Brouka]]. Během [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] v listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga a zničen židovský hřbitov. Následující rok začali být všichni židovští obyvatelé Stuttgartu posíláni ze začátku do [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního táboru v Dachau]]. V roce 1941 vzniklo místě dnešního parku ''Killesbergpark'' židovské gheto, odkud Židé putovali kromě Osvětimi i do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]].
Během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] bylo město cílem častého bombardování. Však ze začátku války se mohlo spolehnout na velice efektivní protiletadlovou obranu, díky která letci RAF považovali denní útok na město za jistu sebevraždu. Situace se obrátila v roce 1943, kdy spousta mužů musela odejít bojovat na Východní frontu. Do konce roku 1944 celé centrum města lehlo popelem. Celkově bylo provedeno na Stuttgart 53 náletů, které srovnaly se zemí téměř 60% budov ve městě. Dne 21. dubna 1945 obsadili město francouzské jednotky. Po válce byl z trosek vystavěn umělý kopec ''Birkenkopf'' (511 m.n.m), jako památník obyvatelům, kteří při náletech přišli o život.
===Rekonstrukce a období Západního Německa===
Bývalé Württemberské království bylo po válce rozděleno na dvě části: jižní [[Francouzská okupační zóna Německa|francouzskou]] a severní [[Americká okupační zóna Německa|americkou okupační zónu]]. Stuttgart připadl do zóny americké stal se hlavním městem prozatímní spolkové země [[Württembersko-Bádensko]] pod americkou správou. Poválečná léta jsou spojena s obnovou zničeného města a postavou primátora města Stuttgartu [[Arnulf Klett|Arnulfa Kletta]]. Tento primátor prosazoval myšlenku udělat ze Stuttgartu moderní město automobilismu, jehož koncept vycházel z [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] [[Athénská charta|Athénské charty]]. Klett nechal pro svůj koncept města odklidit celé čtvrti trosek a zbourat i neponičené předválečné budovy. Nové budovy již nedostaly předválečný vzhled ale ve městě začal dominovat [[Funkcionalismus|funkcionalismus]]. Během vládního období A. Kletta byla výrazně rozšířena městská doprava a navázána spolupráce s francouzským [[Štrasburk|Štrasburkem]]. Německo-francouzská spolupráce se vyvíjela do té míry, že v roce 1962 francouzský prezident [[Charles de Gaulle]] zavítal do paláce v Ludwigsburgu a v roce 1965 ho následovala britská královna Alžběta II.
 
Při vzniku SRN v roce 1949 se Stuttgart neúspěšně ucházel po bohu [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]], [[Kassel]]u a [[Bonn]]u o post hlavního města [[Západní Německo|Západního Německa]]. Moderní spolková země [[Bádensko-Württembersko]] byla vytvořena v roce 1952 sloučením americké a francouzské okupační zóny a Stuttgart se stal jejím hlavním městem. Populace města začala narůstat hned po válce díky příchodu vysídlených německých obyvatel z východní Evropy (převážně z [[Vysídlení Němců z Československa|Československa]], Polska, [[Východní Prusko|Východního Pruska]] atd.). Jako další přišli do místních továren v rámci tzv. [[Německý hospodářský zázrak|Hospodářského zázraku]] dělníci z jižní Evropy (převážně z Itálie, Portugalska, Řecka, Turecka a Jugoslávie). Těmto ekonomickým migrantům se začalo říkat [[Gastarbeiter|Gastarbeiteři]] a mnozí ve Stuttgartu již zůstali. V roce 1962 dosáhl počet obyvatel 640 tisíc.
 
V 70. letech byl Stuttgart dějištěm jedné z nejkontroverznější události v celém Západním Německu. V místním Stammheimském vězení byli umístěni členové komunistické teroristické organizace [[Frakce Rudé armády]]. Konal se zde soud předními představiteli této organizace ([[Ulrike Meinhof]], [[Andreas Baader]], [[Gudrun Ensslin]], a [[Jan-Carl Raspe]]. Všichni ve vězení nakonec v roce 1977 spáchali sebevraždu.
== Pamětihodnosti ==