Půta III. z Častolovic: Porovnání verzí

| datum úmrtí = [[1435]]
}}

Za husitských válek stál na straně katolíků. Z prvních let nejsou známy jeho akce, až dne [[26. listopad]]u [[1420]] mu král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] udělil polovinu berně z [[Opatovický klášter|kláštera]] v [[Opatovice nad Labem|Opatovicích]]. V roce [[1421]] se zúčastnil úspěšné [[Bitva u Chotěboře|bitvy u Chotěboře]]. V polovině května 1421 je uváděn na Zikmundově dvoře v [[Trenčín]]ě. Od něj dostal za úkol přesvědčit na [[Čáslavský sněm|sněmu v Čáslavi]] českou šlechtu, aby se nepostavila proti Zikmundovi, což se mu nepodařilo. V říjnu téhož roku se připojil ke [[Slezané|Slezanům]], kteří vpadli do [[východní Čechy|východních Čech]]. Podařilo se mu dobýt hrad [[Pěčín (hrad)|Pěčín]], jenž vlastnil [[Hynek z Rychnova]], a poté odjel s Janem Městeckým do Jihlavy, aby zde přísahali věrnost Zikmundovi.

Zúčastnil se také II. křížové výpravy, která skončila porážkou [[Bitva u Habrů|u Havlíčkova Brodu]]. V březnu [[1422]] prodal úrok z vesnice [[Desná]] a ve stejném roce se oženil s [[Anna z Koldic|Annou z Koldic]], dcerou [[Albrecht z Koldic|Albrechta z Koldic]]. V létě 1422 se v [[Norimberk]]u konal [[říšský sněm]], kde byl jmenován hejtmanem v [[Kladsko (území)|Kladsku]]. Není ovšem známo, zda se sněmu účastnil. Pro Půtu tu znamenalo vytvoření zázemí pro operace ve východních Čechách. V květnu [[1423]] je opět uváděn na Zikmundově dvoře, jenž tehdy byl v [[Košice|Košicích]]. Zde získal majetky, jež předtím vlastnili [[Hynek z Rychnova]] a [[Vaněk ze Suchdola]]. V září pak společně s Janem Městeckým plenil na předměstích [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a následně se oba zúčastnili [[Kolínský sněm|sněmu v Kolíně]], kde měli vyjednávat o setkání českých šlechticů se Zikmundem. Dále se také zúčastnili [[Svatohavelský sněm|svatohavelského sněmu]], kde se volilo 12 hejtmanů, a odtud zamířili do [[Székesfehérvár|Stoličného Bělehradu]], kde v listopadu Zikmundovi předali požadavky české šlechty. Následoval návrat do [[Čechy|Čech]], aby přetlumočili Zikmundovi představy. Ze setkání nakonec sešlo. Dne [[6. leden|6. ledna]] [[1424]] se Opočenská strana střetla s [[Menší Tábor|Menším Táborem]], vedeným [[Jan Žižka|Janem Žižkou z Trocnova]], v [[Bitva u České Třebové|bitvě u České Třebové]], kterou katolíci prohráli. V červenci je ovšem zpět u krále, tentokrát v [[Budín (Budapešť)|Budíně]]. V říjnu 1424 pak v Pačkově ([[Paczków]]) za svobodné obyvatelstvo Kladska uzavřel spojenectví (vojenský spolek) s [[Minstrberské knížectví|minsterberským knížetem]] [[Jan Minsterberský|Janem]].

Pravděpodobně mělo dojít k orientaci sil Opočenské strany na boje ve východních Čechách. V létě [[1425]] husité podnikli protiofenzivu a podařilo se jim dobýt 4 hrady, mj. také [[Rychmberk]], jenž měl v držení právě Půta. Na konci roku pak plenili v [[Kladská kotlina|Kladské kotlině]]. V lednu [[1426]] se Půta nacházel v [[Trenčín]]ě a zde mu [[10. leden|10. ledna]] král Zikmund udělil právo ražby mincí v Kladsku a také odúmrtě po Hynku Dršťkovi a Vlkovi, řečeném Hanta. Ve stejném roce vedl neúspěšná jednání mezi [[Slezané|Slezany]] a umírněnými [[Kališník (husitství)|kališníky]]. Dne [[14. únor]]a [[1427]] uzavřel ve Střelíně ([[Strzelin]]) válečnou jednotu se Slezany a Janem Městeckým z Opočna. V březnu jsou doloženi v Jihlavě, kde se snad měli setkat s králem Zikmundem. V květnu zaútočili husité na [[Lužice|Lužici]], [[Slezsko]] a državy katolíků ve východních Čechách. V srpnu jako součást [[Křížové výpravy proti husitům|křížové výpravy]] vpadl do východních Čech [[střelínský spolek]]. Půta byl v čele vojska, které směřovalo k [[Náchod]]u.

Dne [[13. srpen|13. srpna]] se mu v [[Bitva u Náchoda (1427)|bitvě u Náchoda]] podařilo porazit [[Jan Čapek ze Sán|Jana Čapka ze Sán]], který se pak stáhl za [[Opevnění Náchoda|hradby města]]. Na konci léta pak podpořil v [[Praha|Praze]] pokus o převrat, který vedl [[Hynek z Kolštejna]]. Na jaře [[1428]] vpadli husité do Kladska, kde obsadili či vyplenili řadu hradů a měst a jejich útoku se musel bránit i Půta. V polovině března pak husité dobyli hrad [[Homole (hrad)|Homoli]] a další místa v Kladsku. Následně jeden z proudů směřoval na Bystřici ([[Bystrzyca Kłodzka]]), ale brzy se stočil zpět k hlavnímu proudu, jenž směřoval na město [[Kladsko]], které nechal Půta opevnit. Po několika neúspěšných pokusech o dobytí, husité odtáhli. Cestou vyplenili předměstí, [[Klášter Kamenec|klášter]] v [[Kamieniec Ząbkowicki|Kamenci]], město [[Ząbkowice Śląskie|Frankeštejn]] a další vsi v kotlině. Na konci roku vpadli husité do kotliny znovu, tentokrát je vedl [[Jan Královec]].