Panna Cinková: Porovnání verzí

Narodila se v [[Gemer (župa)|Gemeru]] (v současnosti [[Slovensko|slovenský]] [[okres Rimavská Sobota]]) ve slavné romské [[Hudebník|muzikantmuzikantské]]ské rodině. Její otec byl [[hudebník]], primáš, jednalo se také o dvorního muzikanta [[kníže]]te [[František Rákoczi|Františka Rákocziho]]. Jejímu otci a bratru je připisováno [[autor]]ství romských písní ''Rákocziho žalm'', ''Rákocziho duma'' a jiné.

Ve čtrnácti letech (jiné zdroje uvádí, že v devatenácti) se [[vdavky|provdala]] za místního romského [[kovářství|kovářkováře]]e - romského [[hudebník]]a, [[violoncello|violoncelistu]] Dányiho, který v roce [[1725]] spolu se svými bratry založil kapelu, která se proslavila po celém [[Uhersko|Uhersku]], [[Polsko|Polsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]]. Novým primášem této kapely se stala jeho mladičká žena.

Některé historické zdroje ji popisují jako krásnou ženu, jiné prameny tvrdí opak. Poznatky týkající se jejího vzhledu se ale shodují v tvrzení, že se oblékala do mužských šatů a vystupovala s [[fajfka|fajfkou]] v ústech. Pro vystoupení své kapely si navrhla [[kostým]] z kurucké [[uniforma|uniformy]] a gemerského [[kroj]]e.

Ze začátku hrála dědečkovy [[píseň|písně]] jako například písně: ''Třista vdov'', ''Tanec mrtvých'', nebo ''Pieseň prastarých otcov''. Podle Káldyho její nejúspěšnější skladby vznikly kolem roku [[1735]]. Tyto skladby vyšly ve sbírce ''Kuruc Dalok''. Žánrově v této sbírce převažují [[verbunk]]y z pozdějšího období. Káldy ji dále považuje za průkopnici a jednu ze zakladatelek tvorby kompozic zvané ''halgató''. V tomto žánru vynikla její skladba ''Pomalé uherské''. Složila také [[píseň]] ''Vlašťovičko leť''.

Jméno Panny Cinkové můžeme najít i v zahraničních hudebních [[encyklopedie|encyklopediích]]. Slovenský literát [[Ján Botto]] na ni zavzpomínal v [[pověst]]i ''Báj Maginhradu''. Také vícero maďarských básníků a skladatelů, jako například [[Mór Jókai]], [[Zoltán Kodály]], a [[Endre Dózsa]] ji zobrazili ve svých dílech.

Víceré hudební [[kodex]]y uvádějí některé další [[hudební nástroj]]e, na které hrála. Kromě tradičních nástrojů lze uvést [[citera|citeru]], [[píšťala (hudební nástroj)|píšťalu]], fleuru, kolovrátek, [[dudy]], fajfarku, [[zvonec|zvonce]] či mulitánku.

Zemřela [[5. únor]]a [[1772]] ve věku 61 let. Po její [[smrt]]i její ctitelé, básníci Gerhard a Gvadányi oslavovali její lidské a hudební kvality. Mnohými [[básník]]y byla posmrtně označován za romskou [[Sapfó]].

* [http://www.historiarevue.sk/hr06-02/ článek Panna Cinková - autor: Jozef Drenko, časopis História 06/2002]