Čcheng-chua: Porovnání verzí

{{Infobox - panovník

#ff0000

| datum úmrtí = [[9. září]] [[1487]]

| datum pochování =

}}

Císař '''Čcheng-chua''' ({{Čínsky|znaky=成化|pchin-jin=Chénghuà}}; [[9. prosinec]] [[1447]] – [[9. září]] [[1487]]) vlastním jménem '''Ču Ťien-šen''' ({{Čínsky|znaky=朱見深|pchin-jin=Zhū Jiànshēn}}), od roku 1457 '''Ču Ťien-žu''' ({{Čínsky|znaky=朱見濡|pchin-jin=Zhū Jiànrú}}) z [[dynastie Ming]] vládl v letech 1464–1487 [[Říše Ming|mingské Číně]]. Nastoupil po svém otci, císaři [[Jing-cung]]ovi. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil [[Éra vlády|éru]] „Úplné změny“, ''Čcheng-chua''. Název éry je používán i jako jméno císaře.

== Vztahy v paláci ==

=== Excísařovny a císařovny ===

Konflikty mezi ženami uvnitř [[Zakázané město|Zakázaného města]] se nepříznivě odrazily na císařově prestiži. První incident nastal hned v&nbsp;den nástupu na trůn, když vzplanula diskuze nad titulem Jing-cungovy vdovy, [[Císařovna Čchien|císařovny Čchien]]. Podle řádů měla dostat titul císařovna vdova (''chuang-tchaj-hou''), ale císařova vlastní matka paní Čou si tentýž titul nárokovala také.<ref name="goodrich 300"/> Byla sice jen druhořadou manželkou Jing-cunga, ale nyní matkou panujícího císaře, a proto požadovala stejný status jako excísařovna Čchien.<ref name="mote98 346">Mote (1998), s. 346.</ref> Paní Čou argumentovala též svou věrností Jing-cungovi, za kterou zaplatila strádáním s&nbsp;ním v&nbsp;domácím vězení v&nbsp;letech 1450–1457.<ref name="goodrich 300"/>

 

 

=== Kamarila paní Wan ===

Císař po roce 1475 evidentně žil nezávisleji na paní Wan, protože v&nbsp;letech 1476–1487 mu pět žen dalo jedenáct synů a šest dcer. Přestože císař s&nbsp;ní nadále nežil, jeho oddanost vůči ní nepolevila a snad ji podporou jejích činností chtěl kompenzovat svou nepřítomnost.<ref name="goodrich 301"/> V&nbsp;druhé polovině své vlády totiž jen zřídka omezoval její aktivity, často ilegální. Její agenti se angažovali v&nbsp;[[Jün-nan]]u v&nbsp;těžbě mědi, stříbra, zlata a drahokamů, v&nbsp;zahraničním obchodu, lovu perel v&nbsp;[[Kuang-tung]]u, výběru daní na dolním toku [[Jang-c’-ťiang]], obchodu se solí.<ref name="goodrich 301"/> Roku 1483 si jeden z&nbsp;eunuchů při nákupu starožitností v&nbsp;[[Su-čou]] vedl tak arogantně, že místní úředníci a [[džentry]] skoro sáhli po zbraních. Poté, co se císař dozvěděl o&nbsp;jeho nepřístojnostech, nechal ho popravit.<ref name="goodrich 302"/> Její hlavní eunuch [[Liang Fang]] řídil císařský sklad v&nbsp;Pekingu, což mu dávalo možnost prodejem zboží za přemrštěné ceny zakrývat prodej úřadů organizovaný paní Wan.<ref name="goodrich 301">Goodrich, s. 301.</ref>

 

== Hospodářství a kultura ==

=== Obchod, řemesla a finance ===

Po desetiletích deprese se ve druhé polovině 15. století ekonomika Číny i&nbsp;okolních zemí začala vzpamatovávat. Bodem obratu byl růst těžby drahých kovů od 60. let. Těžba se zvedla mírně v&nbsp;Číně, jihovýchodní Asii, západní Africe a podstatně v&nbsp;Evropě. To vedlo k&nbsp;růstu dovozů východního zboží (pepře, koření, porcelánu) do střední Asie, na Blízký východ a do Evropy.<ref name="atwell 99 100"/> V&nbsp;Číně se opětně rozběhly porcelánky v&nbsp;[[Ťing-te-čen]]u, obchod na jihovýchodním pobřeží vzkvétal. Mingská keramika se nejen vrátila na asijské a africké trhy, ale v&nbsp;80. letech 15. století se dostala až do Evropy.<ref name="atwell 100">Atwell, s. 100.</ref>{{#tag:ref|Například [[Lorenzo I. Medicejský]] získal svůj první čínský porcelán roku 1487.<ref name="atwell 100"/>|group=pozn.}} Ťingtečenské výrobky éry Čcheng-chua patří designem i&nbsp;zdobením mezi nejlepší porcelán mingské éry. Zvláštní význam má rozvoj polychromie (''tou-cchaj'', {{Cizojazyčně|zh|鬥彩}}, doslova „soupeření barev“), v&nbsp;následujícím století obdivované a napodobované.<ref name="goodrich 302">Goodrich, s. 302.</ref>

 

 

=== Kultura ===

Císař byl známý jako schopný kaligraf; zachoval se jeho svitkový barevný obraz mytologického bojovníka s&nbsp;démony [[Čung Kchuej]]e nazvaný ''Suej-čao ťia-čao'' ({{Cizojazyčně|zh|歲朝佳兆}}, ''Hodně štěstí k&nbsp;Novému roku'') z&nbsp;roku 1481. Oblíbil si divadlo a hudbou a měl vlastní skupinu herců-eunuchů. Roku 1478 složil několik [[Poema|poém]], nyní ztracených, roku 1483 napsal předmluvu k&nbsp;''Wen-chua ta-šun'' ({{Cizojazyčně|zh|文華大訓}}), souboru ponaučení pro následníka.<ref name="goodrich 303"/> Podpoře císařského paláce se těšil [[buddhismus]]&nbsp;– na císařův příkaz bylo roku 1473 západně od Pekingu postaveno pět pagod v&nbsp;indickém stylu, patrně jediné takové v&nbsp;pekingské oblasti.<ref name="goodrich 303">Goodrich, s. 303.</ref>

 

== Vnitřní politika ==

=== Vztahy s&nbsp;úředníky ===

Čcheng-chua byl osobně velkorysý, neusiloval o&nbsp;pomstu za ústrky svého dětství.<ref name="mote98 345"/> S&nbsp;všeobecným souhlasem rehabilitoval nespravedlivě postižené z&nbsp;dřívějších dob, schvaloval opatření na pomoc oblastem postiženým hladomorem.<ref name="goodrich 299"/> Roku 1468 císař rozkázal zbít tři [[Akademie Chan-lin|chanlinské akademiky]], kteří se dostali do sporu s&nbsp;císařovnou vdovou Čou ohledně výzdoby při [[Čínský nový rok|svátku lampionů]]. Obecně však Čcheng-chua nechával hodnostáře zbít jen zřídka, na rozdíl od ostatních císařů dynastie.<ref name="goodrich 300"/>

 

== Války vnitřní i&nbsp;vnější ==

=== Stav armády ===

Čcheng-chua měl za svůj vzor válečnické císaře [[Süan-te]]ho a [[Jing-cung]]a, svého praděda a děda. Snažil se o&nbsp;aktivní vojenskou politiku a neváhal s&nbsp;odměňováním generálů (za vojenské úspěchy jmenoval devět hrabat a jednoho markýze).<ref name="mote98 371">Mote (1998), s. 371.</ref>

 

 

== Smrt a význam ==

Čcheng-chua zemřel [[9. září]] [[1487]].<ref name="mote98 343"/> Je pohřben v&nbsp;[[Císařské hrobky dynastií Ming a Čching|mauzoleu Mao-ling]] ({{Cizojazyčně|zh|茂陵}}). Obdržel posmrtné jméno Čchun chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|純皇帝}})<ref name="goodrich 298"/>{{#tag:ref|Plné posmrtné jméno Čcheng-chuy zní Ťi-tchien ning-tao čcheng-ming žen-ťing čchung-wen su-wu chung-te šeng-siao čchun chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|繼天凝道誠明仁敬崇文肅武宏德聖孝純皇帝}}).<ref name="lo"/>|group=pozn.}} a chrámové jméno Sien-cung ({{Cizojazyčně|zh|憲宗}}).<ref name="mote98 343"/> Nastoupil po něm jeho nejstarší žijící syn Ču Jou-tchang, známý jako císař [[Chung-č’]].

 

{{Říše Ming}}

{{Portály|Čína|Historie|Lidé}}

 

[[Kategorie:Mingští císaři]]