Fjodor II. Borisovič: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m prázdný parametr v infoboxu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| jméno = Fjodor II. Borisovič
| titul = [[Seznam hlav ruského státu|Ruský car]]
| obrázek = Tsar Fyodr II.jpg
| popisek = Fjodor II. Borisovič
| vláda = [[1605]] – [[1605]]
| tituly =
| předchůdce = [[Boris Fjodorovič Godunov]]
| následník = [[Lžidimitrij I.]]
| celé jméno =
| královna =
| partner2 =
| partner3 =
| potomstvo =
| rod =
| dynastie =
| erb =
| hymna =
| motto =
| otec = [[Boris Fjodorovič Godunov]]
| matka = [[Marie Skuratovová-Bělská]]
| datum narození = [[1589]]
| místo narození =
| datum úmrtí = [[20. červen|20. června]] [[1605]] (16 let)
| místo úmrtí = [[Moskva]]
| datum pochování =
| místo odpočinku =
}}
'''Fjodor II. Borisovič''' ([[ruština|rusky]]: Фёдор II Бори́сович Годуно́в) ([[1589]] – [[20. červen|20. června]] [[1605]]) byl [[Rusko|ruský]] [[car]] v roce 1605. Doba jeho vlády je nejkratší v historii Ruska – trvala pouhých 49 dní.
Řádek 41:
Když se přiblížila Fjodorova dospělost, začal mu otec hledat nevěstu (a současně i ženicha pro dceru Xenii) v [[pravoslaví|pravoslavné]] [[Gruzie|Gruzii]], v carství [[Kartli]]. Dvořan ''Michail Tatiščev'' měl v květnu [[1604]] za úkol přivézt do Moskvy desetiletou princeznu Jelenu, dceru kartlijského cara [[Jiří X.|Jiřího X.]], a také přesvědčit Jiřího, aby přešel do ruského poddanství. Jiří dal přísahu, ale do Moskvy propustil pouze syna, careviče Chozdroje, který se měl stál Xeniiným manželem. Jelenu u sebe ponechal do dalšího ruského poselství; toho se však již nedožili ani Boris Godunov, ani Fjodor. Vedle toho je známo, že v roce [[1603]] [[Anglie|anglická]] královna [[Alžběta I.]] nabízela Fjodorovi ruku jedenáctileté urozené Angličanky, věc však ztroskotala pro brzkou smrt Alžbětinu.
 
[[Soubor:Fedor chertezh.jpeg|leftvlevo|thumbnáhled|Mapa Ruska Fjodora Godunova, vydaná v Amsterodamu|350px]]
== Mapa Ruska ==
Carevič Fjodor vešel do historie ruské [[kartografie]]: on sám sestavil nebo pod jeho vedením byla sestavena jedna z vůbec prvních ruských map Ruska<ref>[http://www.nlr.ru:8101/exib/siberia/sibi4.htm Mapa Sibiře]</ref> Mapa byla vydána v [[Amsterdam|Amsterodamu]] v roce [[1613]]; toto vydání je bibliografická vzácnost. O rok později, v roce [[1614]] vyšlo druhé vydání s opravami a doplňky. List zahrnuje i vložku s plánem Moskvy; mínění historiků se liší v tom, lze-li careviči připsat i tento plán.
 
== Nástup na trůn, svržení a smrt ==
[[Soubor:Makovsky False Dmitrys agents murdering Feodor Godunov and his mother 1862.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|250px|Vražda Fjodora Godunova a jeho matky. Obraz K.E. Makovského z roku 1862]]Po nečekané předčasné smrti svého otce [[13. duben|13. dubna]] [[1605]] byl prohlášen ve věku pouhých šestnácti let carem. Třebaže jeho otec připravoval Fjodorovi následnictví, takže syn byl obklopen mocnými a oddanými přáteli, od prvního okamžiku panování se ocitl v atmosféře zrady. [[1. červen|1. června]] 1605 poslové nepravého cara, [[Lžidimitrij I.|Lžidimitrije I.]], přibyli do Moskvy, aby ho svrhli; listy, které veřejně četli na [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]], rozhodly o jeho Fjodorově osudu. Skupina [[bojar]]ů, málo ochotných složit přísahu věrnosti novému carovi, se dostala do [[Moskevský Kreml|Kremlu]] a mladého cara uvěznili.
 
[[20. červen|20. června]] byl Fjodor ve svých komnatách společně se svou matkou zardoušen. Jako oficiální příčina smrti se uváděla otrava, ale [[Švédsko|švédský]] [[historie|historik]] Peter Petreius uvádí, že těla, která mohla být ohledána, nesla známky mocného škrcení.<ref>Peter Petreius de Erlesund: ''Historien und Bericht von dem Groszfürstentumb Muschkow'', Leipzig, 1630</ref><ref>R. G. Skrynnikov: ''Boris Godunov'', Moskva: Nauka, 1978/1983 y Gulf Breeze, Fla: Academic International Press, 1978/1982, ISBN 0-87569-046-7</ref> Těla Fjodora a Marie Godunovových byla — spolu se z hrobu vyvlečeným tělem Borise Godunova — pochována na příkaz Lžidimitrije bez jakýchkoli poct v druhořadém moskevském ženském Varsonofjevském klášteře, V roce [[1606]] podle nařízení cara [[Vasilij IV. Ivanovič Šujskij|Vasilije Šujského]] byly ostatky rodiny Godunovových slavnostně přeneseny do Svatotrojického kláštera, kde spočívají dodnes.
Řádek 65:
 
{{posloupnost|co=[[Seznam hlav ruského státu|Ruští panovníci]]|kdy=[[1605]]| předchůdce =[[Boris Fjodorovič Godunov]]| nástupce =[[Lžidimitrij I.]]}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Ruští carové]]