Nikolaj Sergejevič Korotkov: Porovnání verzí

'''Nikolaj Sergejevič Korotkov''' ([[26. únor|26. února]]a [[1874]] - [[14. březen|14. března]] [[1920]]) byl ruským [[chirurg|chirurgem]]em, průkopníkem cévní chirurgie a jedním z vynálezců auskultační techniky měření [[tlak krve|krevního tlaku]].

Nikolaj Korotkov se narodil [[26. únor|26. února]]a [[1874]] v [[Kursk]]u v rodině obchodníka. Po absolvování gymnázia byl v roce 1893 přijat na lékařskou fakultu univerzity v [[Charkov|Charkově]]ě, o dva roky později však přestoupil na Moskevskou univerzitu, kde v roce [[1898]] svá studia s vyznamenáním ukončil. Byl jmenován stálým asistentem profesora Alexandra Bobrova na chirurgické klinice Moskevské univerzity.

Korotkov opustil místo na klinice, aby sloužil v ruských ozbrojených silách na [[dálný východ|Dálném východě]] během [[boxerské povstání|Boxerského povstání]] v [[Čína|Číně]] v roce [[1900]]. Byl přidělen k červenému kříži do skupiny spadající pod doktora Aleksinského (žáka profesora Bobrov). Cesta na Dálný východ vyžadovala náročný přesun [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálou]] přes [[Irkutsk]] do [[Vladivostok|Vladivostoku]]u. Zpět do Moskvy se Korotkov vracel přes [[Japonsko]], [[Singapur]], [[Srí Lanka|Ceylon]], [[Suezský průplav]] a černomořskou [[Feodosija|Feodosiji]]. Korotkov byl vyznamenán Řádem svaté Anny za „výjimečně horlivou pracovitost v pomoci zraněným a nemocným vojákům“.

Po návratu do [[Petrohrad|Petrohradu]]u v dubnu [[1905]] se chystal k obhajobě své doktorské práce, ovšem byl to krátký článek pro Vojenskou lékařskou akademii v roce 1905, který mu zajistil věhlas. Technika měření krevního tlaku byla zaznamenána na necelé jedné stránce (pouhých 281 slov) v univerzitním zpravodaji ''Izvestie Imp. Voiennomedicinskoi Akademii'':

:„[[Riva-Rocci|Riva-Rocciho]]ho manžetu umístíme ve střední třetině [[paže]]. [[Tlak]] v manžetě rychle zvýšíme až je zcela zastaven [[Oběhová soustava|krevní oběh]] pod manžetou. Poté necháme [[rtuť]] v manometru klesat naslouchaje k tepně níže pod manžetou dětským stetoskopem. Zpočátku není slyšet žádný [[zvuk]]. S poklesem rtuti v manometru na jistou hladinu se objeví první krátké zvuky - jejich přítomnost značí částečný průtok krve pod manžetou. Značka manometru, u které se objeví první zvuky, odpovídá maximálnímu tlaku krve. S dalším poklesem rtuti v manometru slyšíme systolické šumy, které přecházejí znovu v tóny. Nakonec všechny zvuky vymizí. Čas vymizení zvuků značí volný průchod pulzní vlny; jinými slovy v momentě vymizení zvuků nejnižší tlak v tepně převýší tlak v manžetě. To značí, že manometrická značka odečtená v této chvíli odpovídá minimálnímu tlaku krve.“

Nikolai Korotkov poté působil jako lékař a vědec ve Vitimsko-Olekminské těžební oblasti na [[Sibiř|Sibiři]]i a získal doktorát v roce 1910. Sloužil dále jako chirurg ošetřující dělníky ve zlatých dolech v Lensku. Zde se stal svědkem carské krutosti a byl hluboce zasažen vraždou neozbrojených stávkujících horníků. Po návratu do Petrohradu a během první světové války byl chirurgem v Charitě pro zmrzačené vojáky v Carském Sele. Uvítal [[Říjnová revoluce|Říjnovou revoluci]], po které se stal vedoucím chirurgem v Mechnikově nemocnici v [[Petrohrad|Leningradu]] a působil zde až do své smrti v březnu [[1920]], kdy podlehl plicní [[tuberkulóza|tuberkulóze]].