Maxentius: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - panovník}}
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 15:
 
== Vláda ==
[[Soubor:Follis-Maxentius-s3776.jpg|thumbnáhled|250px|Maxentiova mince]]Převrat uznala střední a jižní [[Dějiny Itálie|Itálie]], stejně jako [[Afrika (provincie)|Afrika]], [[Sicílie]], [[Sardinie]] a [[Korsika]], severní Itálii však nadále podržel ve své moci západní císař Severus, sídlící v [[Milán]]ě. Maxentius zprvu nepřijal ani titul ''caesar'',<ref>Titul ''caesar'' se objevuje jen na nejstarších ražbách z Afriky, viz Dietmar Kienast, ''Römische Kaisertabelle'', s. 291.</ref> ani titul ''[[Augustus (titul)|augustus]]'' a spokojil se s netradičním označením ''princeps invinctus'' (neporazitelný vládce), zřejmě v očekávání, že jeho nové postavení upraví Galerius, podobně jako to učinil v případě Konstantinově. Galerius, který si uvědomoval, že systém tetrarchie je vážně ohrožen, však jakékoli uznání striktně odmítl a místo toho dal najevo, že by Severus měl uzurpaci potlačit.
 
Na jaře [[307]] k tomu Severus přikročil a s armádou složenou většinou z vojáků, kteří sloužili Maxentiově otci Maximianovi, postupoval ze severu na Řím. Z Maxentiova popudu přijal excísař Maximianus opět titul vladaře, což až dosud odmítal, a ukázalo se, že pro výsledek tažení to bylo rozhodující. Velká část Severových vojáků přeběhla u Říma na Maximianovu stranu, Severus musel ustoupit do [[Ravenna|Ravenny]] a nakonec se vzdát. Do Maxentiova držení se tak dostala celá severní Itálie až [[Istrie (poloostrov)|Istrii]], přičemž on sám převzal titul ''augustus''.
Řádek 48:
 
{{Římský císař| titul =Římský císař| předchůdce =[[Constantius I. Chlorus|Constantius I.]]/[[Flavius Severus]]| nástupce =[[Konstantin I. Veliký|Konstantin I.]]|kdy=[[306]]–[[312]]}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Období tetrarchie]]