Virus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 85.207.208.243 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Petr Karel
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=organismech|druhý=počítačových virech|stránka=počítačový virus}}VIRUS je ťulík který máš velmi nerad hihihihihih , protože to je moc chytré, lebo som čarovný vyeš?
 
{{Taxobox
| jméno = Viry
Řádek 54 ⟶ 53:
* VII. – [[dsDNA viry s reverzní transkriptázou]]
}}
Já si mislým že tado véta je pravdývá.
 
Asi je ale ja som taky čarovný vyeš?
 
'''Virus''' (z [[latina|lat.]] „virus“ – jed) je drobný [[vnitrobuněčný parazit|vnitrobuněčný]] cizopasník{{#tag:ref|Tzv. [[submikroskopický]] obligátně intracelulární [[Parazitismus|parazit]], tedy parazit, který není vidět pod [[optický mikroskop|světelným mikroskopem]] (obvykle) a ke svému životu nutně potřebuje osídlit vnitřní prostředí buněk|group="pozn."}} nacházející se na pomezí mezi [[život|živým]] a [[abiotický faktor|neživým]]. Patří mezi tzv. [[nebuněčné organismy]] a svou stavbou se od buněk dramaticky liší. „Tělo“ virů je tvořeno tzv. [[virion|virovou částicí]], která je složena především z [[bílkovina|bílkovin]] a [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]]. Pro viry je charakteristické, že [[růst|nerostou]], [[buněčné dělení|nedělí]] se a ani nejsou schopné vyrábět (bez cizí pomoci) [[energie|energii]] či [[translace (biologie)|vytvářet vlastní bílkoviny]]. Obvykle jsou také mnohem menší, než třeba [[bakterie|bakteriální buňky]] (nemluvě o lidských buňkách),<ref name="princip">{{citace monografie| titul= Principles of Molecular Virology| vydání=4| příjmení=Cann| jméno=Alan J.| vydavatel=Elsevier| rok=2005| isbn=0-12-088787-8}}</ref> ale existují výjimky: největším známým virem je [[Pithovirus]] veliký 1,5 mikrometru.