Stuttgart: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Pracuje se značka: možné problémové formulace |
m Pracuje se |
||
Řádek 29:
==Název města==
Samotný název města Stuttgart je odvozen od německého slova ''Stutengarten'', což znamená česky hřebčinec<ref name="GeschStutt1">{{cite web|title=The Middle Ages|url=http://www.stuttgart-geschichte.de/history/mittelalter.html|work=Die Geschichte von Stuttgart|year=2008|access-date=2 March 2009|language=de}}</ref>. Původ názvu se musí hledat u Liudolfa Švábského, který založil v 10. století na místě dnešního města osadu,
V českém jazyce se dříve požívaly tvary ''Štukart'', ''Štokart'', ''Štíhrad'' či ''Stavihrad''. Dnes se
== Historie ==
===Starověk===
Prvními obyvateli byli
V roce 950 n.l. vévoda Liudolf Švábský, syn císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Ota I. Veliký|Oty I.]], se rozhodl na opuštěném území založit hřebčinec. Osada měla chovat koně pro jeho armádu, která bojovala proti [[Maďarský vpád do Evropy|maďarské invazi z východu]]. Osada je zmíněná v kronikách v letech 1108 a 1160 ale stále jako
===Novověk===
V roce 1495 získali Württemberkové titul vévody a Stuttgart se stal sídelním městem [[Württemberské vévodství|Württemberského vévodství]]. V polovině 16. století bylo město výrazně přestavěno. Na příklad vzniklo nové hlavní náměstí (dnešní Schillerplatz) a starý hrad byl přestavěn na renezanční palác. Bohužel [[Třicetiletá válka]] zasáhla oblast v plné síle. [[Habsburkové]] dobyli město v roce 1634 a 1636 a následujícího roku (1637) udeřila morová nákaza, která zdecimovala místní obyvatelstvo (populace vévodství klesla z 350 000 v roce 1618 na 120 000 v roce 1648). Obnova města trvala desítky let.
V roce 1688 se před branami města objevila francouzská armáda (více [[Devítiletá válka]]), ale město bylo díky diplomacii ušetřeno. Vévoda Eberhard Ludvík Württemberský přenesl sídlo rodu ze Stuttgartu do nedalekého [[Ludwigsburg]]u. Mezi lety 1718 - 1723 zde nechal vybudovat největší barokní palác v celém Německu, kterému se začalo říkat ''Švábské Versailles''. V roce 1737 se dostává k moci vévoda Karel Eugen Württemberský a tím začíná zlatý věk města. Karel Eugen vrátil sídlo rodu z Ludwigsburgu zpátky do Stuttgartu a dal vybudovat mnoho zámků v Stuttgartu a jeho okolí: nový sídelní zámek (Neues Schloss) v 1746, zámeček [[Solitude]] v 1763, zámek [[Hohenheim]] v 1785 a vojenskou akademii Karlsschule v 1770. Tato doba je spojena i s působením [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]], kterému byl Karel Eugen patronem. Na konci 18 století Stuttgart i přes svůj rozvoj zůstal převážně zemědělským městečkem s 20 000 obyvateli. V roce 1805 byla po bitvě u Slavkova podepsán tzv. [[Prešpurský mír]], kterým [[Napoleon Bonaparte]] za pomoc v bojích povýšil Württemberské vévodství na království.▼
▲V roce 1688 se před branami města objevila francouzská armáda (více [[Devítiletá válka]]), ale město bylo díky diplomacii ušetřeno. Vévoda Eberhard Ludvík Württemberský přenesl sídlo rodu ze Stuttgartu do nedalekého [[Ludwigsburg]]u. Mezi lety 1718 - 1723 zde nechal vybudovat největší barokní palác v celém Německu, kterému se začalo říkat ''Švábské Versailles''. V roce 1737 se dostává k moci vévoda ''Karel
===Království a Německé císařství===
[[Vilém I. Württemberský]] byl korunován v 1816 v pořadí druhým králem a započal v další výstavbou města. Za jeho vlády byl postaven Vilémův palác ( německy Wilhelmspalais, dnes součást [[Městská knihovna Stuttgart|stuttgartské knihovny]]), nová nemocnice, státní galerie a univerzita. V roce 1818 zasáhla celou Evropu katastrofální neúroda, kterou se pokusil král se svou manželkou [[Kateřina Pavlovna|Kateřinou Pavlovnou]] zmírnit sponzorováním oslav sklizně, a tak vznik jeden z nejstarších festivalů ve střední Evropě tzv. ''Cannstatter Volksfest''.
V roce 1845 byla do Stuttgartu dovedena železnice a ve městě propukla naplno průmyslová revoluce. Díky vznikajícím továrnám se do města začali stehovat dělníci s rodinami a Stuttgart se během krátké chvíle ztrojnásobil počet obyvatel (v 1834 mělo město 35 200 obyvatel a přes 91 tisíc v roce 1871). Město se stalo sídlem průkopníků automobilového průmyslu jako [[Karl Benz]], [[Gottlieb Daimler]], [[Wilhelm Maybach]] a [[Robert Bosch]]. V roce 1871 došlo ke [[Sjednocení Německa|sjednocení Německa]] a začlenění království do nově vzniklého [[Německé císařství|Německého císařství]]. Během [[První světová válka|První světové války]] došlo k dvou náletům na město s cílem na místní kasárny. Po porážce Německa ve válce proběhla v roce 1918 ve Stuttgartu [[Listopadová revoluce|Listopadová revoluce (Německo)]], která svrhla království a zavedla [[Výmarská republika|novou republiku]]. V roce 1920 se na krátkou dobu stal Stuttgart sídlem německé vlády, protože v Berlíně probíhal tzv. [[Kappův puč]].
===Období nacismu===
V roce 1933 se chopili moci v Německu [[Nacismus|nacisté]], kteří zcela okleštili politickou moc Stuttgartu. Na druhou stranu průmyslu se dále dařilo. V roce 1936 byl v místní továrně podle modelu [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porscheho]] vytvořen první prototyp známého [[Volkswagen Brouk|Volkswagenu Brouka]]. Během [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] v listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga a zničen židovský hřbitov. Následující rok začali být všichni židovští obyvatelé Stuttgartu posíláni ze začátku do [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního táboru v Dachau]]. V roce 1941 vzniklo místě dnešního parku ''Killesbergpark'' židovské gheto, odkud Židé putovali kromě Osvětimi i do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]].
Během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] bylo město cílem častého bombardování. Však ze začátku války se mohlo spolehnout na velice efektivní protiletadlovou obranu, díky která letci RAF považovali denní útok na město za jistu sebevraždu. Situace se obrátila v roce 1943, kdy spousta mužů musela odejít bojovat na Východní frontu. Do konce roku 1944 celé centrum města lehlo popelem. Celkově bylo provedeno na Stuttgart 53 náletů, které srovnaly se zemí téměř 60% budov ve městě. Po válce byl z trosek vystavěn umělý kopec ''Birkenkopf'' (511 m.n.m), jako památník obyvatelům, kteří při náletech přišli o život.
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Stuttgart Staatsoper.jpg|náhled|Budova [[Státní divadlo Stuttgart|Státního divadla]]]]
| |||