Josefov (Jaroměř): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 53:
Při příležitosti korunovace císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] českým králem byl Ples povýšen na královské svobodné město. Dva roky poté nechal císař [[František I. Rakouský|František II.]] pevnostní město přejmenovat na Josefov (německy ''Josefstadt'') na počest svého strýce [[Josef II.|Josefa II.]]. V roce [[1789]] vypuknuvší [[Velká francouzská revoluce]] donutila [[Pruské království]] a [[Habsburská monarchie|Habsburskou monarchi]]<nowiki/>i přenést se přes dosud nesmiřitelné vzájemné nepřátelství. Ples tedy ke svému původnímu účelu tehdy použit nebyl<ref name=":2" />. Ani za [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] se přes opakovaná uvedení do bojové pohotovosti neuplatnil jinak než jako arest pro zajaté [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] vojáky.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Duška|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Paměti c. k. pevnosti a královského svobodného města Josefova se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství.|vydání=1|vydavatel=Garn|místo=Brno|rok=2012|počet stran=|strany=254-257|isbn=}}</ref>
 
Coby „žalář národů“ sloužila pevnost i v dalších letech. Zadržováni zde byli třeba italští a uherští revolucionáři ([[1849]]) a turečtí vojáci ([[1878]]-[[1879]] a [[1912]])<ref>{{Citace monografie|příjmení=Duška|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Paměti c. k. pevnosti a královského svobodného města Josefova se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství|vydání=1|vydavatel=Garn|místo=Brno|rok=2012|počet stran=|strany=301-303|isbn=}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Zajatecké tábory v Josefově|periodikum=Encyklopedie válečného zajetí a internace|vydavatel=Lubomír Špuk|url=http://www.evzi.estranky.cz/clanky/mista-zajeti-a-internace-1914-1921/zajatecke-tabory-na-uzemi-rakouskouherske-monarchie-a-na-okupovanych-uzemich--1914-1918/valecni-zajatci-v-rakouskouhersku-1914-1918/zajatecke-tabory-v-josefove-1813-1946.html|datum vydání=|datum přístupu=24.1.2017}}</ref> Mezi zdejší významné vězně patřili ale i polský polyhistor [[Hugo Kołłątaj]] ([[1750]]-[[1812]])<ref>{{Citace monografie|příjmení=Sobotková|jméno=Marie|příjmení2=|jméno2=|titul=Hugo Kołłątaj, významná osobnost polského osvícenství, na Moravě a v Čechách v letech 1794-1802. In: Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století. Sborník příspěvků ze sympozia konaného 27. - 28. 5. 1999 v Rychnově nad Kněžnou|vydání=|vydavatel=Albert|místo=Boskovice|rok=1999|počet stran=|strany=247-259|isbn=}}</ref>, diktátor (vůdce) polského [[Lednové povstání|Lednového povstání]] [[Marian Langiewicz]] ([[1827]]-[[1887]])<ref>{{Citace periodika|příjmení=BASAŁA|jméno=Teresa|titul=Tam, gdzie był internowany Langiewicz|periodikum=Ziemia Kłodzka|datum=|ročník=|číslo=228|strany=10-11|url=http://www.ziemia.klodzka.com/pdf/228.pdf}}</ref>, nebo roku [[1857]] revolucionář a dobrodruh [[Anton Schütte]] ([[1817]]-[[1867]]), kterému se z Josefova podařilo téhož roku uprchnout.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Anton Schütte|url=https://www.wien.gv.at/wiki/index.php?title=Anton_Sch%C3%BCtte|vydavatel=Město Vídeň|místo=Vídeň|datum vydání=25.8.2014|datum přístupu=24.1.2017}}</ref>
 
Když se pruská a rakouská vojska střetla znovu, psal se rok [[1866]]. Tehdy už sice Josefov za vývojem vojenské taktiky a techniky zaostávalo, i tak však byl připraven k obraně. Zátopové kotliny na severovýchodě města byly zatopeny. Předpolí bylo vyklizeno a tamní aleje a parky vykáceny, aby neposkytovaly nepříteli ochranu. Pruská vojska se však tehdy nezdržovala s dobýváním Josefova. Obešla jej a s rakouskou armádou se střetla v [[Bitva u Hradce Králové|bitvě u Hradce Králové]]. Josefov tedy plnil spíše druhořadou úlohu obří zbrojnice, muničního a výstrojního skladu a špitálu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mertlíková|jméno=Olga|příjmení2=|jméno2=|titul=Horké léto roku 1866 v Josefově. In: Stopami dějin Náchodska 2. Sborník Státního okresního archivu Náchod|vydání=|vydavatel=Státní okresní archiv Náchod|místo=Náchod|rok=1996|počet stran=|strany=23-27|isbn=}}</ref>