Rosnatka královská: Porovnání verzí

| datum_přístupu = 2017-09-29}}</ref> (''Drosera regia'') je masožravá rostlina náležící do [[rod (biologie)|rodu]] [[rosnatka]] (''Drosera''), která je [[endemit|endemitním]] druhem pro jedno údolí v&nbsp;[[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kde obývá pouze dvě lokality (o&nbsp;výškách 500 a 900 m n. m.). Jejím [[biotop]]em je oblast nazývaná [[fynbos]]. Jméno ''Drosera regia'' pochází z&nbsp;[[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|Droseros}}'' − pokryté rosou, označení ''regia'' pochází z&nbsp;[[latina|latiny]] a znamená ''královský''. Rostlina vytváří až 70cm [[list]]y, pokryté lepkavými [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] určenými pro lov [[hmyz]]u. Na dotyk kořisti rostlina reaguje jejich ohýbáním. U&nbsp;rosnatky královské se vyvinulo mnoho charakteristik, které ji odlišují od většiny ostatních zástupců rodu ''Drosera'' − například dřevité [[oddenek|oddenky]] či nerozvíjení listů circinárnícircinátní vernací (do spirály). Společně s&nbsp;molekulárními analýzami to naznačuje, že se rosnatka královská řadí mezi nejstarší žijící druhy z&nbsp;rodu.

Rosnatka královská je [[endemit]] Jihoafrické republiky. Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o&nbsp;nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu v&nbsp;západním Kapsku. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v&nbsp;jiných podobných blízkých lokalitách. U&nbsp;těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. Rosnatka královská se vyskytuje v&nbsp;oblastech porostlýmiporostlých nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř|keři]] na [[vřesoviště|vřesovištích]]; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. Může zde propuknout mráz.

Rosnatka královská patří mezi poměrně velké [[bylina|byliny]]. Vytváří horizontálně rostoucí dřevité [[oddenek|oddenky]] (rhizomy) a koronurůžici velkých [[list]]ů, které mohou měřit až 70 cm na délku a 2 cm na šířku. Listům chybí [[řapík]]y i&nbsp;[[palist]]y. [[Vernace]] na rozdíl od dalších vernací není circinárnícircinátní, výhonky uložené v&nbsp;[[pupen]]u se tedy nerozvíjejí spirálně. Téměř po celé horní ploše listů rostou takzvané tentakule, paličkovitě zakončené brvy vylučující sliz. Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i&nbsp;samotné listy ohýbat, samotný list se přitom může i&nbsp;několikrát stočit. Každý list je vybaven i&nbsp;tisíci tentakulemi, díky čemuž může polapit i&nbsp;větší kořist. Ve svém areálu výskytu loví tato masožravka například [[brouci|brouky]], [[noční motýli|můry]] a [[motýli|motýly]].

V&nbsp;chladných obdobíobdobích se rosnatky královské nacházejí ve vegetačním klidu; v&nbsp;tuto dobu tvoří pouze pupen složený z&nbsp;krátkých nezralých listů. Vegetační klid končí v&nbsp;půlce července a vegetační sezóna trvá od října do dubna; rostliny však mohou v&nbsp;růstu také pokračovat během celého roku bez vegetačního klidu.<ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref name=":3" /> Jednotlivé listy poté usychají, avšak i&nbsp;tak zůstávají stále přirostlé k&nbsp;rostlině pomocí krátkého stonku a přikrývají její spodní část.<ref name=":0" />

Produkce dřevitých oddenků je jedna z&nbsp;neobvyklých vlastností rostliny, společná pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U&nbsp;ostatních rosnatek z&nbsp;rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. Rosnatka královská je typická také produkcí mírně ztluštělýchztlustlých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z&nbsp;nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může vyrůst nová rostlina.<ref name=":2" /><ref name=":4" />

''D. regia'' jinak kvete během ledna a února. Vytváří až 40 cm dlouhé [[stvol]]y, rostoucí svisle. Na rozdíl od ostatních rosnatek z&nbsp;rodu se nevyvíjejí circinárnícircinátní vernací a od rodu se odlišují i&nbsp;dalšími znaky, výjimkou je pak ''D. arcturi''. Stvoly tvoří dva výhonky, na kterých roste většinou 5 až 20 (někdy i&nbsp;30) květů růžového zbarvení s&nbsp;dlouhými [[Květní obal|okvětními lístky]], měřícími 2 až 3 cm. [[Listen]]y jsou malé a vyvíjí se na nich několik tentakulí. Z&nbsp;vrcholu [[semeník]]u vyrůstají celkem tři nerozvětvené [[blizna|blizny]], okolo semeníků poté vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)|tyčinek]], velkých asi 1,5 cm. Tyčinky a blizny jsou postavené tak, aby se minimalizovala možnost [[samosprašnost]]i. [[Semeno|Semena]] jsou hnědá až černá, zdobená jemným síťovitým vzorem. Měří 2 mm na délku a v&nbsp;průměru 0,5 mm. Rostlina semena vypustí do konce března.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace periodika