Václav Koranda mladší: Porovnání verzí

'''Václav Koranda mladší''' (* [[14241425]]{{Nejisté datum|narození}}, [[Nová Plzeň]] – [[1. únor]]a [[1519]]<ref>FORST, Vladimír ed. et al. ''Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 2/II.'' Praha : Academia, 1993. 1377 s. ISBN 80-200-0345-2. S. 854.</ref><ref>''Malá československá encyklopedie. Svazek 3.'' Praha : Academia, 1986. 903 s. cnb000125650. S. 528. </ref>, [[Praha]]) byl [[Česko|český]]pražský [[Utrakvismus|utrakvistický]]univerzitní duchovnímistr, děkan artistické fakulty a trojnásobný [[rektor]] [[univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] v Praze.,<ref>http://husitstvi.cz/rejstriky/rejstrik-osob/vaclav-koranda-ml/</ref> který působil také jako laický správce utrakvistického duchovenstva.

Narodil se předzřejmě rokemroku 14241425. Pocházel z rodiny původně zřejmě plzeňské, avšak není zcela jisté, byla-li Nová Plzeň jeho rodištěm. Jako „mladší" byl označován pro rozlišení od staršího jmenovce, [[Václav Koranda starší|Václava Korandy staršího]], patrně svého příbuzného.<ref>FORST, Vladimír ed. et al. ''Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 2/II.'' Praha : Academia, 1993. 1377 s. ISBN 80-200-0345-2. S. 854.</ref>

Roku 1454 stal se v Praze [[Bakalář|bakalářem]], čtyři roky poté [[Mistr|mistrem]] [[Sedm svobodných umění|svobodných umění]]. Roku 1460 byl zvolen [[Děkan|děkanem]] artistické fakulty Karlovy univerzity. Ve funkci byl potvrzen i přes hlasitý odpor Václavakatolických univerzitních Křižanovskéhomistrů. Roku 1462 byl zvolen rektorem a stal se členem českého poselstva krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] k papeži do [[Řím]]a. Jeho úkolem bylo získat od papeže [[Pius II.|Pia II.]] souhlas s [[Basilejská kompaktáta|basilejskými kompaktáty]]. Toho Koranda ovšem nedosáhl. Po návratu celé jednání v Římě popsal ve spise. Na univerzitě poté získal hodnost [[Rektor Univerzity Karlovy|rektora]]. Své náboženské, utrakvistické stanovisko hájil v četných polemikách, mj. s [[Hilarius Litoměřický|Hilariem Litoměřickým]] a [[Jošt z Rožmberka|Joštem z Rožmberka]]. Roku 1470 byl podruhé zvolen rektorem a roku 1471 administrátorem utrakvistické církve, když nahradil [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]]. Roku 1478 Koranda do Prahy svolal sněm utrakvistických šlechticů, který zřídil [[Utrakvistická konzistoř|konzistoř]] s Korandou v čele, která zahájila tažení zejména proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Roku 1489 byl zve vedení konzistoře odvolán,skončil naa jehočeskou místoutrakvistickou nastoupilcírkev spravoval biskup [[Augustin Luciani]] spou s konzistoří. Roku 1513 byl opět zvolen rektorem. Náboženské polemiky a traktáty své doby uspořádal do sborníku ''Korandův manuálník''.