Česká grafická unie: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 3 lety
relink.
(drobnosti, přesun, externí odkazy, doplnění.)
(relink.)
Na valné schůzi dne 29. prosince 1899 ve Vilímově závodní budově pod Vyšehradem byli zvoleni předsedou společenstva Jan Otto, do správní rady Unie Jaroslav Bursík, Jan Otto, JUDr. Jaroslav Pospíšil, František Ruth, Jan Vilím a Josef R. Vilímek, jako náhradníci [[Ignát Herrmann]], Antonín Řivnáč a Adolf Vomáčka. Za přihližitele účtů byli zvoleni MUDr. Josef Hlava, Josef Uzel, Karel Cukr a jako náhradník František Kohout. Správní rada Unie zvolila ze svého středu předsedu J. Ottu a jeho náměstka J. R. Vilímka. Doplnila se kooptací se členy F. Mayerem, F. A. Šubertem a Františkem Topičem. V Provolání bylo oznámeno, že: "úkolem nové společnosti jest provozování všech oborů umění grafického, jakož i odvětví příbuzných, tak zejména knihtisku, umělecké litografie, rytí a tisku hudebnin, kartografie, nakladatelství, knihvazačství a ozdobnického zboží papírnického." Vedení ředitelstva bylo rozděleno tak, že Jan Otto vedl hlavní zastupování Unie a vrchní dozor nad všemi závody Unie, J. R. Vilímek měl dozor nad tiskárnou, Jan Vilím měl na starosti reprodukční ústavy a J. Bursík dozoroval nad nakladatelstvím. První řádná valná hromada se konala 7. října 1900.
;Sloučení tiskáren
Sloučeny byly tři knihtiskárny - [[Jan Otto|Jana Otty]], [[František Šimáček (knihtiskárna)|Františka Šimáčka]] a [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josefa R. Vilímka]], a přibrán k nim reprodukční ústav [[Jan Vilím|Jana Vilíma]]. Ve svém počátku tiskárna na Děkance zaměstnávala na 400 pracovníků, tisklo se na 35 tiskařských strojích a 65 pomocných strojích.
 
Sloučením závodů převzala Unie kromě budov i stroje, zásoby, pracovníky a zakázky. Protože dosud nebyla postavena centrální budova ve Svobodově ulici, byly provozovny rozmístěny po celé Praze - Vilímovy vlastní budovy reprodukce se nacházely Na Děkance č. 1961 a staly se tak základem budoucího areálu, ústřední správa Unie spolu s [[Tiskařství|tiskárnou]], galvanoplastikou, stereotypií a knihárnou byly na Karlově náměstí č. 34, nakladatelství se nacházelo v Resslově ulici č. 1969, kancelář ústavu reprodukčního byla Na Děkance 1937 a sklad papíru na Karlově náměstí č. 27. Byla proto snaha soustředit tato rozptýlená pracoviště na jedno místo. Provozy z Resslovy ulice se přemístily Na Děkanku č. 1937, ale pronajata byla další rozsáhlá skladiště Na Moráni č. 362 pro uskladnění školních knih a tiskopisů. Proto se roku 1905 rada rozhodla postavit novou vlastní centrální budovu pro knihtiskárnu, litografii a nakladatelství.
[[File:Česká grafická unie (08).jpg|thumb|right|upright|Budova Unie]]
=== Budova ===
Ve dvoře starší blokové zástavby v ulici Na Děkance postavil roku 1898 stavitel [[František Schlaffer]] přízemní výrobní objekty pro reprodukční ústav Jana Vilíma. O dva roky později je doplnila již pro Unii přístavba retušovacích ateliérů. V letech 1905-1906 stavební [[Václav Nekvasil|firma Nekvasil]] postavila prosklenou dvoranu a k ní dodala železnou konstrukci firma Jan Štětka na Královských Vinohradech.
 
Hlavní budovu tiskárny, moderně konstruovanou a elektricky vybavenou, postavil v letech 1906-1907 stavitel [[František Zvěřina (stavitel)|František Zvěřina]], secesní fasádu navrhl [[Karel Hermann]].