Měřická věž: Porovnání verzí

Odebráno 16 bajtů ,  před 2 lety
m
-parametr
(typo)
m (-parametr)
 
== Dřevěné měřické věže ==
[[Soubor:VezVHSB.jpg|náhled|default|Dřevěná měřická věž]]
Podle V. Kolomazníka<ref>KOLOMAZNÍK, V. Stavby měřických věží trigonometrické sítě prvního a druhého řádu. Zeměměřičský věstník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1925.</ref> byla stavba měřické věže před rokem 1920 zcela výjimečnou a jejich konstrukce nebyla v tehdejší odborné literatuře vyčerpávajícím způsobem popsána. Konstrukce těchto věží se vyznačovala předimenzováním konstrukčních prvků, které ale nazajišťovaly požadovanou stability konstrukce, naopak umocňovaly vnitřní síly vznikající následkem vysychání dřeva apod. Z tohoto důvodu bylo častěji místo stavby věže voleno exentrické stanovisko a to až 200 metrů vzdálené. Dřevěné měřické věže proto na území dnešní České republiky vznikaly zejména až po roce 1920 podle návodu V. Kolomazníka, později zařazeného do Instrukce A v období budování [[Jednotná trigonometrická síť katastrální|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]].<ref>KŘOVÁK Josef. Československá základní síť trigonometrických bodů, její geodetické základy a zobrazení. Zeměměřičský věstník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1928.</ref> Měřickým věžím je v této instrukci věnováno celých 9 stran (bez obrazových příloh), na kterých je podrobný konstrukční popis a stavební postup<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Instrukce A. Návod jak vykonávati katastrální měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením|vydání = |vydavatel = Štátne nakladateľstvo technickej literatúry|místo = Bratislava|rok = 1953|počet stran = 304|strany = 37 - 46|isbn = }}</ref>.
 
* zhotoven z fošny silné 4 – 6 cm o straně 30 – 40 cm. Hřeby nebo dubovými kolíky připevněn ke vzpěrám.
== Zděné měřické věže ==
[[Soubor:Mericka vez pudorys.jpg|náhled|default|Půdorys šestiboké zděné měřické věže]]
V průběhu budování Astronomicko-geodetické sítě (AGS) bylo v letech 1936 − 1942 na území Čech postaveno devět zděných měřických věží<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Čada|jméno = Václav|titul = Přednáškové texty z geodézie|url = http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch03.html#id305056|vydavatel = Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky|místo = |datum vydání = }}</ref>. Konstrukce stavby podobně jako u dřevěných věží zajišťuje co nejvyšší stabilitu – například u věží kruhového půdorysu je konstrukce tvořena dvěma soustřednými válci. Konstrukce i stavební materiál (cihlové nebo kamenné) se však u jednotlivých věží se liší. Měřický bod je zpravidla stabilizován mosazným čepem v podlaze věže. Samotné měření bylo prováděno z několika observačních pilířů na věži. Observační pilíře jsou zděné o délce strany cca 45 – 60 cm, centrace stroje je možná na otvor v mosazném čepu zabetonovaném v horní části pilíře.