Česká grafická unie: Porovnání verzí

Přidáno 413 bajtů ,  před 3 lety
linky, obrázek, korekce, úprava, reference.
(doplnění.)
(linky, obrázek, korekce, úprava, reference.)
| web =
}}
'''Česká grafická unie''' (''Grafický spolek Unie, spojené závody tiskařské a vydavatelské v Praze)'' je zaniklá akciová tiskárna v Praze, která se nacházela na rohu ulic Svobodova a Na Děkance. Ve 30. letech 20. století se stala akciovou společností a patřila k největším tiskárnám v Československu. Později zde byl založen n.p. Polygrafia, po roce 1989 byla její hlavní budova přestavěna na hotel.
 
== Historie ==
 
Konstrukce, plánovaná z armovaného betonu o nosnosti 1000-2000 kg na 1 m2, by umožňovala umístit ve všech patrech rychlolisy, sazárny, sázecí a další stroje, stereotypii, skladiště písem a skladiště hotových knih a tiskopisů. vypracováním stavebního plánu se všemi statistickými výpočty a podrobným seznamem prací a potřebného materiálu pověřila rada pražského stavitele ing. Františka Zvěřinu, kterého plány byly posléze schváleny pražským magistrátem. Unie vypsala konkurz na provedení stavby, kterého se zúčastnily čtyři pražské stavební firmy včetně firmy F. Zvěřiny a ten konkurz vyhrál. Během výstavby byla uzavřena prodejna v Ovocné ulici, znovuotevřena roku 1906.
[[File:ČeskáJan grafickáVilim unie (08)1901.jpgpng|thumb|left|upright|BudovaJan UnieVilim]]
 
=== Změny ===
Jaroslav Bursík odešel roku 1902 do vlastního nově zřízeného nakladatelství. Roku 1906 odešel z vedení Unie J. R. Vilímek (vrátil se do svého nakladatelství), ponechal si pouze vrchní dozor nad tiskárnou. 6. října 1909 [[Jan Vilím]] přednesl ve správní přehled hospodářské pozice Unie a navrhl změny, zejména reorganizaci, jednotné vedení nad výrobou a dílčí změnu stanov. Návrh byl přijat a Janu Vilímovi udělila správní rada neomezené právo volné dispozice. Navržená nová organizace práce se později ukázala jako racionální, výroba se zdokonalila jak kvantitativně tak kvalitativně. Roku 1909 se vzdal svého místa František Topič, roku 1910 zemřel JUDr. Jaroslav Pospíšil a vzdali se členství J.R. Vilímek a J. Otto (pro zdravotní stav). Roku 1911 byl Jan Vilím zvolen předsedou a převzal jednotné vedení celého závodu.
 
=== Výstavy ===
Roku 1908 se Unie zúčastnila Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory, kde měla vlastní kóji v grafickém pavilonu, a představila se uměleckým provedením obrazů a grafických výrobků. V následujícím roce obeslala Mezinárodní výstavu grafickou a fotografickou v Drážďanech a Průmyslovou uměleckou výstavu v Čenstochově.
 
[[File:Česká grafická unie (08).jpg|thumb|left|upright|Budova Unie]]
=== Zaměření ===
Unie tiskla kvalitní obrazové tisky, umělecké publikace, časopisy a známky. Po vzniku Československé republiky vytiskla druhou část emise 20 Korunových bankovek spolu s celou emisí 500 Korunových bankovek.<ref>{{Citace Veelektronické 30. letech 20. století se stala akciovou společností a patřila k největším tiskárnám v Československu.monografie
| titul = Státovky I. emise (1919)
| url = http://www.papirovaplatidla.cz/bankovky/statovky-i-emise
| datum přístupu = 2017-09-28
| vydavatel = Papirovaplatidla.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
[[File:Česká grafická unie (08).jpg|thumb|right|upright|Budova Unie]]
=== Budova ===
Ve dvoře starší blokové zástavby v ulici Na Děkance postavil roku 1898 stavitel [[František Schlaffer]] přízemní výrobní objekty pro reprodukční ústav Jana Vilíma. O dva roky později je doplnila již pro Unii přístavba retušovacích ateliérů. V letech 1905-1906 stavební [[Václav Nekvasil|firma Nekvasil]] postavila prosklenou dvoranu a k ní dodala železnou konstrukci firma Jan Štětka na Královských Vinohradech.
 
Hlavní budovu tiskárny, moderně konstruovanou a elektricky vybavenou, postavil v letech 1906-1907 stavitel [[František Zvěřina (stavitel)|František Zvěřina]], secesní fasádu navrhl [[Karel Hermann]].
 
Stavba měla 5 pater, která spojovalaspojených dvědvěma hlavníhlavními schodištěschodišti, jednojedním schodištěschodištěm železnéželezným pro vnitřní službu a 4čtyřmi elektricky poháněnépoháněnými nákladními výtahy pro dopravu tiskopisů dodanýchdodanými firmami Jan Prokopec na Královských Vinohradech a Elektrotechnická akc. spol. (dříve [[Emil Kolben|Kolben a spol. ve Vysočanech]]), která dodala také Elektromotoryelektromotory pro pohon rychlolisů. Světlé, vzdušné a větrané místnosti byly vytápěny parním topením provedeným firmou Jan Štětka na Královských Vinohradech. Telefon pro vnitřní službu rozvedla po budově firma Antonína Loukoty v Praze. Elektrické osvětlení a instalační zařízení provedla Unie vlastními silami.
 
Ve 30. letech byly v místech dvora přistavěny další budovy také podle plánů stavební firmy Nekvasil.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
 
=== Literatura ===
* BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Kapitola 2: Nové Město, Vyšehrad. S. 46, č. 47.