Česká grafická unie: Porovnání verzí

Přidáno 2 297 bajtů ,  před 3 lety
→‎Historie: doplnění.
(změna obrázku a commonscat.)
(→‎Historie: doplnění.)
 
== Historie ==
Po vzoru velkých domů v Paříži, Lipsku, Stuttgartu nebo Budapešti byla i v Čechách snaha zřídit velký grafický závod pro všechny obory umění grafického a reprodukčního. Poprvé se přední čeští odborníci v grafickém průmyslu sešli v létě 1899 a vytvořili přípravný výbor, jehož členy byli [[Jan Otto]], [[Josef Richard Vilímek (1835)|Josef R. Vilímek]], [[Jan Vilím]], [[Jaroslav Bursík]], [[František Topič]], [[Antonín Řivnáč]], dr. [[Jaroslav Pospíšil (právník)|Jaroslav Pospíšil]], [[František Ruth]] a [[František Adolf Šubert|František A. Šubert]]. Přípravný výbor sestavil stanovy a název firmy jako společenstvo s r. o., které bylo posléze zapsáno dne 31. října 1899 na základě usnesení Obchodního soudu v Praze do rejstříku společenstev (sv. V., stran. 185, firm. 3525).
 
Na valné schůzi dne 29. prosince 1899 v závodní budově pod Vyšehradem byli zvoleni předsedou společenstva Jan Otto, do správní rady Unie Jaroslav Bursík, Jan Otto, JUDr. Jaroslav Pospíšil, František Ruth, Jan Vilím a Josef R. Vilímek, jako náhradníci [[Ignát Herrmann]], Antonín Řivnáč a Adolf Vomáčka. Za přihližitele účtů byli zvoleni MUDr. Josef Hlava, Josef Uzel, Karel Cukr a jako náhradník František Kohout.
 
Sloučeny byly tři knihtiskárny - [[Jan Otto|Jana Otty]], [[František Šimáček|Františka Šimáčka]] a [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josefa R. Vilímka]], a přibrán k nim reprodukční ústav Jana Vilíma. Ve svém počátku tiskárna na Děkance zaměstnávala na 400 pracovníků, tisklo se na 35 tiskařských strojích a 65 pomocných strojích.
 
V Provolání bylo oznámeno, že: "úkolem nové společnosti jest provozování všech oborů umění grafického, jakož i odvětví příbuzných, tak zejména knihtisku, umělecké litografie, rytí a tisku hudebnin, kartografie, nakladatelství, knihvazačství a ozdobnického zboží papírnického."
První řádná valná hromada se konala 7. října 1900. Vedení ředitelstva bylo rozděleno tak, že Jan Otto vedl hlavní zastupování Unie a vrchní dozor nad všemi závody Unie, J. R. Vilímek měl dozor nad tiskárnou, Jan Vilím měl na starosti reprodukční ústavy a J. Bursík dozoroval nad nakladatelstvím.
 
Sloučením závodů převzala Unie kromě budov i stroje, zásoby, pracovníky a zakázky. Protože dosud nebyla postavena centrální budova ve Svobodově ulici, byly provozovny rozmístěny po celé Praze - Vilímovy vlastní budovy reprodukce se nacházely Na Děkance č. 1961 a staly se tak základem budoucího areálu, ústřední správa Unie spolu s [[Tiskařství|tiskárnou]], galvanoplastikou, stereotypií a knihárnou byly na Karlově náměstí č. 34, nakladatelství se nacházelo v Resslově ulici č. 1969, kancelář ústavu reprodukčního byla Na Děkance 1937 a sklad papíru na Karlově náměstí č. 27. Byla proto snaha soustředit tato rozptýlená pracoviště na jedno místo. Provozy z Resslovy ulice se přemístily Na Děkanku č. 1937, ale pronajata byla další rozsáhlá skladiště Na Moráni č. 362 pro uskladnění školních knih a tiskopisů. Proto se roku 1905 rada rozhodla postavit novou vlastní centrální budovu pro knihtiskárnu, litografii a nakladatelství.
 
Pro tento záměr bylo zvoleno umístit budovy při ústavu reprodukčním v ulici Na Děkance a zakoupen sousední pozemek o výměře 1.400 m2. Nejprve byla postavena prosklená dvorana pro umělecký barvotisk, poté strojovna a dvorana s horním osvětlením pro litografický rychlotisk, stroj pro přetisky a nátisky a 3 rychlolisy pro umělecký barvotisk. Dokoupeny byly další sousední pozemky od soukromníka a od obce pražské na celkovou rozlohu 3.200 m2 (s původním oddělením reprodukčním tak měla Unie k dispozici celkem 5.298,73 m2).
 
[[File:Česká grafická unie (08).jpg|thumb|left|upright|Budova Unie]]
=== Zaměření ===
 
=== Budova ===
Ve dvoře starší blokové zástavby v ulici Na Děkance postavil roku 1898 stavitel [[František Schlaffer]] přízemní výrobní objekty. O dva roky později je doplnila již pro Unii přístavba retušovacích ateliérů. V letech 1905-1906 stavební [[Václav Nekvasil|firma Nekvasil]] dodalapostavila prosklenou dvoranu a k ní dodala železnou konstrukci firma Jan Štětka na Královských Vinohradech.
 
Hlavní budovu tiskárny, moderně konstruovanou a elektricky vybavenou, postavil v letech 1906-1907 stavitel [[František Zvěřina (stavitel)|František Zvěřina]], secesní fasádu navrhl [[Karel Hermann]].