Thulegate: Porovnání verzí

Přidáno 242 bajtů ,  před 2 lety
oprava (nestalo se to v Qaanaaqu, ale v Pituffiku)
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
(oprava (nestalo se to v Qaanaaqu, ale v Pituffiku))
[[Aféra]] '''Thulegate''' je dobře zdokumentovaný případ porušování [[Dánsko|dánského]] zákazu [[Jaderná zbraň|jaderných zbraní]] na svém území ze strany [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] v 60. letech [[20. století]], který po odhalení v 90. letech vyvolal v Dánsku politický skandál. Svůj název dostala aféra podle [[Grónsko|grónského]] městečkaměsta [[Qaanaaq|Thule]] (dříve Thule), poblížnejbližšího města v oblasti, které je však asi 100 km vzdálené na sever od kteréhomísta začalahavárie, a podle analogie s mnohem známější [[Aféra Watergate|aférou Watergate]].
 
== Historie ==
=== Havárie v roce 1968 ===
V lednu roku [[1968]] havaroval v bezprostřední blízkosti základny letectva [[Spojené státy americké|Spojených států]] v grónské stanici [[Pituffik]] ([[Thule Air Base|Thulské letecké základně]]) americký bombardér [[Boeing B-52 Stratofortress]]. Na veřejnost brzy pronikly informace, že na palubě tohoto letounu se nacházely [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]. Tato havárie zničila osadu [[Narsaarsuk]] a poničila osady [[Pituffik]] a [[Moriusaq]]. V [[Dánsko|Dánsku]], na jehož území zahrnujícím i Grónsko platil od roku [[1957]] zákaz jaderných zbraní, to vyvolalo ostrou reakci obyvatelstva obviňující Spojené státy z opakovaného porušování tohoto zákazu. Představitelé americké i dánské vlády tato obvinění popřeli s tím, že havarující letoun nesměřoval původně do vzdušného prostoru Dánska, ale pouze se dostal do potíží a v ThulePituffiku se neúspěšně pokusil o nouzové přistání. Událost byla americkým [[Ministerstvo obrany Spojených států amerických|ministerstvem obrany]] označena kódem [[Zlomený šíp (kód)|Zlomený šíp]].
V lednu roku [[1968]] havaroval v bezprostřední blízkosti základny letectva [[Spojené státy americké|Spojených států]] v grónském [[Qaanaaq|Thule]] ([[Thule Air Base]]) americký
bombardér [[Boeing B-52 Stratofortress]]. Na veřejnost brzy pronikly informace, že na palubě tohoto letounu se nacházely [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]. V [[Dánsko|Dánsku]], na jehož území zahrnujícím i Grónsko platil od roku [[1957]] zákaz jaderných zbraní, to vyvolalo ostrou reakci obyvatelstva obviňující Spojené státy z opakovaného porušování tohoto zákazu. Představitelé americké i dánské vlády tato obvinění popřeli s tím, že havarující letoun nesměřoval původně do vzdušného prostoru Dánska, ale pouze se dostal do potíží a v Thule se neúspěšně pokusil o nouzové přistání. Událost byla americkým [[Ministerstvo obrany Spojených států amerických|ministerstvem obrany]] označena kódem [[Zlomený šíp (kód)|Zlomený šíp]].
 
=== Odtajnění dokumentů v roce 1993 ===
V roce [[1993]] však vyšlo z odtajněných dokumentů [[Letectvo Spojených států amerických|U.S. Air Force]] najevo, že americké bombardéry s jadernými zbraněmi na palubě přelétaly přes Grónsko téměř celá 60. léta nejméně 2× denně. Cílem těchto přeletů bylo monitorování [[radar]]u protivzdušné obrany Spojených států v Thule[[Pituffická oblast|Pituffické oblasti]] s možností rychlého jaderného útoku na [[Sovětský svaz]] v případě jeho zničení. Po tomto odtajnění zahájila dánská vláda interní vyšetřování, jehož výsledkem byla v červnu [[1995]] čtyřstránková zpráva určená dánskému parlamentu. Tato zpráva potvrdila informace o přeletech, ale ve snaze nevyvolat diplomatickou rozepři se Spojenými státy, označila incident za nedorozumění způsobené dánskou stranou. Podle této zprávy nese vinu bývalý dánský premiér [[H. C. Hansen]], který v roce [[1957]] na schůzce s americkým velvyslancem odpověděl nejasně na otázku, zda si Dánsko přeje být informováno v případě, že se USA rozhodnou umístit v Grónsku své jaderné zbraně.
 
Krátce po vydání této zprávy se sešel tehdejší dánský ministr zahraničí [[Niels Helveg Petersen]] s americkým ministrem obrany [[William Perry|Williamem Perrym]] a na následující tiskové konferenci ujistil veřejnost, že přes všechny informace o přeletech nebyly v Grónsku nikdy jaderné zbraně umístěny na zemi. Jen o několik dní později však dánská vláda Petersenovo tvrzení vyvrátila. Oznámila totiž, že podle informací, které nebyly známy před Petersenovým vystoupením, byly jaderné zbraně umístěny na grónském území dokonce ve dvou obdobích o souhrnné délce téměř sedm let.
vyvrátila. Oznámila totiž, že podle informací, které nebyly známy před Petersenovým vystoupením, byly jaderné zbraně umístěny na grónském území dokonce ve dvou obdobích o souhrnné délce téměř sedm let.
 
=== Polonezávislé vyšetřování ===
7 098

editací