Staša Jílovská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření článku, doplnění životopisu, literatura, reference
značka: možné subjektivní formulace
typo, fmt, port
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Staša Jílovská''', roz. '''Stanislava Procházková''' ([[20. únor]]a [[1898]] [[Vídeň]] – [[8. červenec|8. července]] [[1955]] [[Praha]]), byla česká novinářka, redaktorka, překladatelka z angličtiny a francouzštiny.
==Rodina, studium==
Otec MUDr. Ladislav Prokop Procházka byl lékařem-hygienikem a v letech [[1920]]–[[1921]] byl ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v úřednické vládě Jana Černého, matka Jitka roz. Grégrová byla dcerou novináře a politika [[Julius Grégr|Julia Grégra]].<ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec|Voskovec]] a [[Jan Werich|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str.&nbsp;12 v části „Vest Pocket Revue“, ISBN 978-80-7304-099-4</ref> <ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str.&nbsp;15–6</ref>
Staša studovala v letech [[1907]]–[[1915]] na dívčím gymnáziu ''Minerva'' v pražské Pštrosově ulici. Její spolužačkou zde byla [[Milena Jesenská]], která se stala její životní přítelkyní a spolupracovnicí. V roce [[1916]] začala studovat na c. k. České univerzitě Karlově-Ferdinandově v Praze obor filozofie-francouzština, studium však po pěti semestrech v červenci [[1919]] ukončila, když čekala narození dvojčat.
V roce [[1916]] začala studovat na c. k. České univerzitě Karlově-Ferdinandově v Praze obor filozofie-francouzština, studium však po pěti semestrech v červenci [[1919]] ukončila, když čekala narození dvojčat.
 
== Profesní činnost==
Přestože studium nedokončila, získala znalosti, které ji umožnily stát se redaktorkou, novinářkou a překladatelkou. Spolupracovala např. s [[Josef Váchal|Josefem Váchalem]], [[Josef Florian|Josefem Florianem]], [[Karel Čapek|Karlem Čapkem]] a V. H. Brunnerem.<ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec|Voskovec]] a [[Jan Werich|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str.&nbsp;14 v části „Vest Pocket Revue“, ISBN 978-80-7304-099-4</ref>
Spolupracovala např. s [[Josef Váchal|Josefem Váchalem]], [[Josef Florian|Josefem Florianem]], [[Karel Čapek|Karlem Čapkem]] a V. H. Brunnerem. <ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec|Voskovec]] a [[Jan Werich|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str.&nbsp;14 v části „Vest Pocket Revue“, ISBN 978-80-7304-099-4</ref>
 
V období [[1922]] až [[1926]] pracovala v Módní revue deníku ''Tribuna''.
 
V závěru roku [[1926]] začala spolupracovat s časopisem ''[[Pestrý týden]]'' a spolu s Milenou Jesenskou zde redigovaly módní rubriku (až do roku [[1928]]). V redakci časopisu se seznámila také s [[Adolf Hoffmeister|Adolfem Hoffmeisterem]].
 
V roce [[1927]] pracovala v časopise ''Hvězda'' a v letech [[1928]]–[[1936]] byla hlavní redaktorkou módy čtrnáctideníku ''[[Eva (časopis)|Eva]]''.
 
Od roku [[1929]] řídila také rok jako redaktorka časopis [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]] ''[[Vest pocket revue|Vest Pocket Revue]]''. <ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec|Voskovec]] a [[Jan Werich|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str.&nbsp;4 v části „Vest Pocket Revue“, ISBN 978-80-7304-099-4</ref>
 
V období [[1922]] až [[1926]] pracovala v Módní revue deníku ''Tribuna''. V závěru roku [[1926]] začala spolupracovat s časopisem ''[[Pestrý týden]]'' a spolu s Milenou Jesenskou zde redigovaly módní rubriku (až do roku [[1928]]). V redakci časopisu se seznámila také s [[Adolf Hoffmeister|Adolfem Hoffmeisterem]]. V roce [[1927]] pracovala v časopise ''Hvězda'' a v letech [[1928]]–[[1936]] byla hlavní redaktorkou módy čtrnáctideníku ''[[Eva (časopis)|Eva]]''.
V období [[1931]]–[[1936]] pracovala u J. Otty v časopise ''Světozor'' a v redakci ''Ottova slovníku naučného nové doby'', v letech 1936–8 v nakladatelství ''Novina''. <ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str.&nbsp;54</ref>
 
ZaOd válkyroku nebyla[[1929]] zaměstnána,řídila odtaké podzimurok rokujako redaktorka časopis [[1945Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]] pracovala''[[Vest napocket zahraničnímrevue|Vest odděleníPocket MinisterstvaRevue]]''.<ref>František informací,Cinger: od''Tiskoví rokumagnáti [[1952Jiří Voskovec|Voskovec]] jakoa tajemnice[[Jan veWerich|Werich]]'', SvazuAkropolis, čsPraha, [[2008]], str.&nbsp;4 výtvarnýchv umělcůčásti (Svaz„Vest výtvarníkůPocket Mánes).Revue“, OběISBN zaměstnání978-80-7304-099-4</ref> jiV zprostředkovalobdobí A[[1931]]–[[1936]] pracovala u J. HoffmeisterOtty v časopise ''Světozor'' a v redakci ''Ottova slovníku naučného nové doby'', v letech 1936–8 v nakladatelství ''Novina''. <ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str.&nbsp;34, 79 54</ref>
 
Za války nebyla zaměstnána, od podzimu roku [[1945]] pracovala na zahraničním oddělení Ministerstva informací, od roku [[1952]] jako tajemnice ve Svazu čs. výtvarných umělců (Svaz výtvarníků Mánes). Obě zaměstnání ji zprostředkoval A. Hoffmeister.<ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str.&nbsp;34, 79 </ref> Značnou část času věnovala překladům děl francouzských a anglických autorů, především románové beletrii a dramatické tvorbě. Překládala klasiku, experimentální prózu, soudobé bestsellery a detektivky. Po válce zvláště americkou literaturu. <ref> Databáze českého uměleckého překladu: https://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000001113</ref>
 
[[Národní divadlo]] v Praze uvedlo v jejích překladech sedm divadelních her v letech [[1926]]–[[1930]]. <ref> {{ND osoba|2240}}</ref>
V roce [[1945]] vstoupila do [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a členkou byla až do své smrti. <ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str.&nbsp;68 </ref>
 
==Manžel, děti==
Jejím manželem byl zpěvák a kabaretiér [[Rudolf Jílovský|Rudolf Klein-Jílovský]] <ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str.&nbsp;31 </ref>, za kterého se provdala v roce [[1918]]. Jejich dcery – dvojčata [[Staša Fleischmannová|Staša]] a [[Olga Housková|Olga]] se narodily 24. září [[1919]]; jsou fotografkami. S manželem se v roce [[1928]] rozešla (oficiální rozvod až v roce [[1941]]). <ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec|Voskovec]] a [[Jan Werich|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str.&nbsp;16, 17 v části „Vest Pocket Revue“, ISBN 978-80-7304-099-4</ref> Jejím pozdějším partnerem byl [[Adolf Hoffmeister]].
 
==Citát==
Řádek 65 ⟶ 54:
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura}}
 
{{DEFAULTSORT:Jílovská, Staša}}