Tur domácí: Porovnání verzí

}}

 

 

 

== Domestikace ==

Volně žijícím předkem domácího skotu byl '''[[pratur]]''' (''Bos primigenius''), jehož původní areál výskytu sahal od západní [[Evropa|Evropy]] po [[Blízký východ]] a [[Zakavkazsko]], samostatný poddruh ''Bos taurus nomadicus'' žil v [[Indie|Indii]]. Pratur měl výšku v kohoutku až 2 m a vážil 800–1000 kg, vyznačoval se pohlavním dimorfismem ve zbarvení a mohutnými rohy. V roce 1627 byl zcela vyhuben, ale v průběhu 20. a 21. stol probíhá několik pokusů o jeho zpětné vyšlechtění z primitivních plemen domácího skotu. K domestikaci pratura docházelo od 7. tis. př. n. l. v oblasti [[Úrodný půlměsíc|Úrodného půlměsíce]], od 4. tis. př. n. l. též v Indii, Egyptě a v oblasti Balkánu. Skot byl zpočátku chován z náboženských důvodů jako posvátné a obětní zvíře, případně pro maso, dojení krav je doloženo od 3. tis. př. n. l. v Mezopotámii, Indii i Egyptě. Chovem v zajetí se původní pratur zmenšil, krávy starých [[Keltové|Keltů]] a [[Germáni|Germánů]] měřily v kohoutku sotva 100 cm a vážily asi 200 kg. Již ve starověkém Egyptě byl chován bílý, strakatý nebo bezrohý skot, [[chianský skot]] chovali již staří [[Etruskové]] ve 3. stol. př. n. l. [[Uherský stepní skot]] nebo [[švýcarský hnědý skot]] jsou plemena známá ze [[Středověk|středověku]], avšak většina moderních plemen skotu vznikla až v 18.-19. stol.

 

 

== Využití ==

V [[zemědělství]] se skot domácí chová pro maso, [[mléko]], v mnoha zemích [[Afrika|Afriky]], [[Asie]] a [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]], v minulosti taktéž v Evropě, slouží především voli jako pracovní síla při tahání nákladů, polních pracích i nošení nákladů na hřbetě, v Africe se místy na volech dokonce jezdí. Maso z tura domácího se nazývá [[Hovězí maso|hovězí]], z mláďat do půl roku věku je telecí.

Své využití také najde hovězí kůže (kožené oblečení, boty), kosti (mýdla, [[Masokostní moučka|kostní moučka]]), z výkalů se připravuje [[hnůj]], sloužící na [[hnojení]] rostlin. V Indii a v Tibetu se sušenými kravskými výkaly topí. Skot byl od starověku symbolem plodnosti a blahobytu, starověcí [[Germáni]] i [[Slované]] používali slovo pro skot jako synonymum slova majetek, u afrického kmene [[Masajové|Masajů]] skot stále slouží jako [[platidlo]]. Býk ve [[Starověk|starověkých civilizacích]] Řecka, Kréty, Egypta, Persie či Indie symbolizoval plodnost a byl uctíván jako posvátné zvíře, nebo obětován při rituálech. Starověcí Egypťané uctívali zbožštěného býka jménem [[Hapi (býk)|Hapi]], či Apis, který byl po smrti mumifikován a kněží museli vybrat jeho nástupce. Na Krétě byly součástí rituálů býčí hry, spojené s přeskakováním běžících býků, jiný způsob přeskakování býků praktikují mladíci v povodí etiopské řeky [[Omo]] při slavnosti iniciace. V [[Indie|Indii]] a v [[Nepál]]u uctívají [[Hinduismus|hinduisté]] skot jako posvátná zvířata, která je zakázáno zabíjet, býk je jízdním zvířete boha [[Šiva|Šivy]] a [[Kršna]], vtělení boha [[Višnu]]a, bývá zobrazován jako pastýř s kravami.

 

== Chov skotu ==

Nejstarším způsobem chovu skotu je extenzivní [[pastevectví]], často [[Kočovnictví|kočovné]], při němž je skot chován celoročně venku a živí se výhradně přirozenou pastvou. Kočovní pastevci s dobytkem putují krajinou, aby zabránili devastaci krajiny nadměrným vypásáním. Na rozdíl od koz a ovcí je skot poměrně náročný na kvalitu píce a potřebuje napajedla, proto jej nelze chovat v pouštních a polopouštních oblastech. Tímto způsobem skot chovají hlavně afričtí pastevci jako jsou [[Masajové]] nebo [[Fulbové]], ale také asijští [[Mongolové]], [[Kazaši]] nebo i [[Maďaři|maďarští]] pastevci v oblasti pusty. Podobným způsobem se dobytek chová i v [[Argentina|argentinské]] pampě nebo na prériích Texasu a středozápadu [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Tímto způsobem se chovají hlavně primitivní plemena skotu jako je [[watusi]], [[uherský stepní skot]] nebo [[Texaský dlouhorohý skot|texaský longhorn]], a to hlavně pro maso. Moderní specializovaná plemena jsou na podmínky chovu daleko náročnější. Některá masná plemena jsou rovněž chována převážně ve výbězích na pastvinách a přikrmována [[Seno|senem]] či [[Siláž|siláží]], u plemen dojných převažuje stájový chov. Skot chovaný pro maso se poráží ve věku 12-14 měsíců a poskytují kvalitní hovězí maso. Krávy dojných plemen jsou chovány pro mléko, poprvé jsou oplodněny (obvykle [[Inseminace|inseminací]]) ve věku 2,5 roku a po prvním otelení začínají dávat mléko. Dojivost krav stoupá do 6. roku života, ale po 10. roce začne opět klesat a krávy se poté vyřazují. Mléko dojných plemen je užíváno pouze pro lidskou výživu, telata se odchovávají odděleně od krav v teletnících na mléčných směsích, býčci poskytují telecí maso.

== Rozmnožování ==

 

== Výživa ==

Tur domácí je [[Přežvýkaví|přežvýkavec]], jeho [[Předžaludek|složený žaludek]] se skládá z [[Bachor|bachoru]], [[Čepec (biologie)|čepce]], [[Kniha (předžaludek)|knihy]] a [[Slez|slezu]]. Výživa každého jedince závisí na mikroorganismech v jeho bachoru. [[Mikroorganismy]] (houby, bachořci, prvoci, bakterie...) zpracovávají složité polysacharidy - vlákninu a budují z ní vlastní těla. Bílkovina těchto organismů je základem výživy skotu. Zatímco tele po narození má bachor o polovinu menší než slez, u dospělé krávy je objem bachoru téměř desetkrát větší než objem slezu a činí až 100 litrů. Organizmy v bachoru velmi citlivě reagují na změnu krmiva a trvá 3 - 4 týdny, než se organismy přizpůsobí změně potravy. Zatímco změna potravy z pastvy na seno krávě neublíží, překrmení obilovinami a škrobovými krmivy pro ni může být nebezpečné. Dojde k rychlému rozkladu sacharidů na organické kyseliny. Je-li jich mnoho a nejsou-li dostatečně pufrovány, může dojít k úhynu. K podpoře činnosti mikroorganismů se donedávna přidávala do krmiva pro skot [[masokostní moučka]], což však mělo fatální následky ve formě onemocnění [[Nemoc šílených krav|BSE]].