Chiralita: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Chiralita v chemii: překopání/zjednodušení/zpřesnění (i tak aby nemátla zvýrazněná pravo/levotočivost); označení zlomeného odk.
Řádek 11:
 
== Chiralita v chemii ==
Chiralita je běžná zejména u molekul [[organická látka|organických látek]]. Chirální molekula obsahuje jeden nebo více tzv. '''středů chirality''' ('''chirálních atomů'''), což je atom, který má své sousedy navázány zrcadlově asymetricky. Většinou se jedná o [[atom]] [[uhlík]]u se čtyřmi různými [[substituent]]y. TamPro označení [[konfigurace (chemie)|konfigurace]] na chirálním atomu se používají [[stereodeskriptor]]y ''R'' označujea ''S'pravotočivou''' [[konfigurace|konfiguraci]] na chirálním centru. Postavíme-li model molekuly tak, aby nejlehčísubstituent s nejnižší prioritou radikál směřoval dozadu, potom vpravotočivá popředíresp. podlelevotočivá velikostiorientace odv nejtěžšíhopopředí krozmístěných nejlehčímuzbylých jsou zbylé radikály seřazenysubstituentů ve směru hodinovýchklesající ručičekpriority (doprava) a naopak stereodeskriptorudává ''SR'' označujeresp. '''levotočivou'S'' konfiguraci. (zbyléPriorita radikályse jsouurčuje seřazenynejprve protidle směru[[protonové hodinovýchčíslo|protonového ručičekčísla]] (doleva)).bezprostředně Přivázaného posuzováníatomu, "hmotnosti"dále hmotnost, přednostv nejbližšípřípadě (sousední) atom před celkovou "hmotností"izotopů. Při rovnosti sousedních atomůshodě se zohledňuje "hmotnost"priorita v následné sféře porovnávaných radikálůsubstituentů. přiPři výskytu násobné vazby se posuzuje taktakto jakobyvázaný místoatom jednohojako atomukdyby jich bylo navázán násobný počet, vázanéhoavšak dvojnoupřípadný vazbounásledný bylyřetězec dvaje stejnédále atomyvázaný vázanéjen jednoduchouna vazboujednom (z nich, a na zbylých jsou jen tzv. "fantomové atomy)", atd. (jedná se o tzv. Cahn-Ingold-Prelogova pravidla<ref>[http://tigger.uic.edu/~kbruzik/text/chapter5.htm Cahn-Ingold-Prelogova pravidla pro určování R/S]{{dead link}}</ref>).
 
Základní stavební látky organismů ([[sacharidy]], [[bílkovina|bílkoviny]] i [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]]) mají chirální molekuly, tedy existují ve formě alespoň dvou [[optický izomer|optických izomerů]] (platí, že má-li molekula ''n'' středů chirality, je počet optických izomerů roven 2<sup>''n''</sup>).