Rosnatka královská: Porovnání verzí

| jméno = ''DroseraRosnatka regia''královská

| popis obrázku = Rosnatka ''Drosera regia''královská

Rosnatku ''Drosera regia''královskou poprvé popsala [[Jihoafrická republika|jihoafrická]] (JAR) botanička [[Edith Layard Stephensová]] roku 1926. Stephensovou o tomto novém druhu informoval pan J. Renni, který tři roky před popsáním druhu objevil několik rostlin v blízkosti potoka v [[Baviaanskloof Mega Reserve]] ve [[východní Kapsko|východním Kapsku]]. Další rosnatky byly objeveny na blízké (přímo nad touto oblastí) [[náhorní plošina|náhorní plošině]] ležící mezi South Ridge Peak a Observation Point, roku 1926 pak byla nalezena populace vzdálená asi 6,5 km od vrcholu [[Slanghoek]] v blízkosti řeky [[Witte]].

Jméno ''Drosera regia'' je složeninou ze [[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|droseros}}'', což znamená ''pokryté rosou'', a [[latina|latinského]] ''{{cizojazyčně|la|regia}}'', znamenající ''královský''. Stephensová zařadila tento druh do skupiny ''Psychophila'', která tehdy zahrnovala druhy ''[[Drosera arcturi]]'', ''[[Drosera stenopetala]]'' a ''[[Drosera uniflora]]'', pozastavovala se však nad neobvyklým [[květenství]]m. V roce 1970 jihoafrická botanička Anna Amelia Obermeyerová navrhla, aby ''Droserarosnatka regia''královská nebyla řazena do žádné taxonomické skupiny určené německým botanikem [[Ludwig Diels|L. Dielsem]] (který rosnatky roztřídil ve své monografii z roku 1906, která se stále využívá). Zároveň také poukázala na některé znaky, které rosnatku ''Drosera regia''královskou odlišují od ostatních rosnatek. Dle studie Seineho a Barthlotta z roku 1994 by měl být tento druh zařazen do nového [[podrod]]u ''Regiae'' v rodu ''[[rosntka|Drosera]]''. O dva roky později ve své monografii tuto systematiku uznal také Jan Schlauer. Jindřich Chrtek a Zdeňka Slavíková, dva čeští vědci, nicméně navrhli ve stejném roce vytvořit pro rosnatku ''D. regia'' nový rod, ''Freatulina'', který by zahrnoval pouze tento druh. Zároveň uvedli řadu rozdílů, kterými se ''Drosera regia'' odlišuje od jiných rosnatek a tento svůj názor následně potvrdili také ve studii z roku 1999. Jejich výsledky se však nedočkaly podpory a v dalších studiích byly odmítnuty nebo dokonce ignorovány.

''DroseraRosnatka regia''královská byla považována za nejstarší ze všech existujících rosnatek, a to následkem svého neobyčejného vzhledu. Tuto teorii podpořily molekulární analýzy. První [[klad]]istická studie, založená na analýze rostlinného [[enzym]]u [[Rubisco]] a porovnávání vzhledu rostlin, určila, že ''Droserarosnatka regia''královská tvoří sesterský klad ke zbylým zkoumaným rosnatkám rodu ''Drosera''; všechny rosnatky potom tvoří sesterský klad k [[mucholapka podivná|mucholapce podivné]] (''Dionaea muscipula'') z rodu ''Dionaea''.

Během studií také vyplynuly důkazy o vývoji lapacího listu, který k lovu kořisti využívá například mucholapka podivná nebo aldrovandky z pastí tvořených [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] jako u ''D. regia''. Dle molekulárních a fyziologických údajů se ze společného předka rodu ''Drosera'' oddělily mucholapky a aldrovandky; živým důkazem o příbuznosti těchto druhů má být právě ''Droserarosnatka regia''královská a další rosnatky. U některých druhů rosnatek rodu ''Drosera'' byly zaznamenány některé adaptace, jako například rychlé pohyby listů a tentakulí, které mohou vést ke vzniku lapacích listů. K vývoji by mohlo docházet s cílem ulovit i větší kořist. Zatímco z lepkvých tentakulí se větší kořist může osvobodit, lapací listy jí v tom obyčejně zabrání. Jejich vývoj také zabraňuje [[kleptoparazitismus|kleptoparazitismu]], tedy že někdo rostlinu obere o uloveného živočicha ještě než jej stačí strávit.

Rosnatka ''Drosera regia''královská je [[endemit]] Jihoafrické republiky. Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu v západním Kapsku. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v jiných podobných blízkých lokalitách. U těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. ''DroseraRosnatka regia''královská se vyskytuje v oblastech porostlými nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř]]či na [[vřesoviště|vřesovištích]]; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. Může zde propuknout mráz.

Půda v oblasti (nižší nadmořská výška), ve které se rosnatka ''Drosera regia'' vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a tvořená převážně [[štěrk]]em. ''DroseraRosnatka regia''královská roste hlavně v písčitých půdách složených z [[rašelina|rašeliny]] a [[kvarcit]]u (často je také pokrývá štěrk). V její blízkosti mohou růst jiné druhy rostlin, například [[tráva|traviny]] a [[ostřice]] − zaznamenány byly například druhy z rodu ''[[Leucadendron]]'' a čeledí [[šáchorovité]] (''Cyperaceae''), [[kosatcovité]] (''Iridaceae'') a [[lanovcovité]] (''Restionaceae''). Přítomnost hmyzu, kterým se rostlina přiživuje, závisí na pravidelných [[požár]]ech a také blízkosti dalších větších rostlin

''DroseraRosnatka regia''královská patří mezi poměrně velké [[bylina|bylina]]. Vytváří horizontálně rostoucí dřevité [[oddenek|oddenky]] (rhizomy) a korounu velkých [[list]]ů, které mohou měřit až 70 cm na délku a 2 cm na šířku. Listům chybí [[řapík]]y i [[palist]]y. [[Vernace]] je circinární, výhonky uložené v [[pupen]]u se tedy rozvíjejí spirálně (vývoj jinak typický například pro kapradiny). Téměř po celé horní ploše listů rostou takzvané tentakule, paličkovitě zakončené brvy vylučující sliz. Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i samotné listy ohýbat, samotný list se přitom může i několikrát stočit. Každý list je přitom vybaven i tisíci tentakulí, díky čemuž může polapit i větší kořist. Ve svém areálu výskytu lapá tato masožravka například [[brouci|brouky]], [[můry]] a [[motýli|motýly]].

V chladných období se rosnatky ''Drosera regia''královské nacházejí ve vegetačním klidu; v tuto dobu tvoří pouze pupen složený z krátkých nezralých listů. Vegetační klid končí v půlce července a vegetační sezóna trvá od října do dubna; rostliny však mohou v růstu také pokračovat během celého roku bez vegetačního klidu. Jednotlivé listy poté usychají, avšak i tak zůstávají stále přirostlé k rostlině pomocí krátkého stonku a přikrývají její spodní část.

Produkce dřevitých oddenků je jedna z neobvyklých vlastností rostliny, společná pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U ostatních rosnatek z rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. ''D.Rosnatka regia''královská je typická také produkcí mírně ztluštělých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může vzniknout nová rostlina.