Slzný aparát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava interpunkce
Jarka D (diskuse | příspěvky)
Sazba, stylist., gramat., odkazy, lit.
Řádek 1:
[[Soubor: Gray1205.png|thumb|right|200px|'''SlznéSlzní ústrojí.'''
<br />
punctum lacrimale - slznéslzní body<br />
plica semilunaris - spojivková řasa<br />
caruncula lacrimalis - slzní hrbolek<br />
openings of tarsal glands - vyústění tarzálních žláz]]
'''SlznéSlzní ústrojí''' ([[latina|lat.]]: ''apparatus lacrimalis'') patří mezi přídatné orgány oka. Dělí se na dvě části, část slzotvornou a část [[slzovod]]nou. Slzotvorná část [[slzy]] vylučuje a slzovodná slzy odvádí. Toto ústrojí slouží především ke zvlhčování přední stěny oka, k odplavování nečistot a k ochraně [[oko|oka]] před [[Infekční onemocnění|infekcí]].
== Popis ==
[[Soubor: Accessory_lacrimal_glands.png|thumb|right|250px|'''Přídatné slznéslzní žlázy v očním víčku'''<br />
1 - Wolfringovy žlázy<br />
2 - Meibomské žlázy<br />
3 - Zeissovy žlázy<br />
4 - Mollovy žlázy<br />
5 - Řasyřasy<br />
6 - Chloupkychloupky očního víčka<br />
7 - Kruhovýkruhový oční sval]]
* '''Část slzotvorná'''
** '''SlznáSlzní žláza''' ([[latina|lat.]]: ''glandula lacrimalis '') je uložena v zevní horní části [[očnice]] nad zevním očním koutkem ve zvláštní očnicové prohloubenině. Má dvě části, očnicovou a víčkovou. Většina vývodů očnicové části žlázy prochází přes část víčkovou, společně pak skrz [[spojivka|spojivku]] ústí do horního spojivkového vaku tak, že se odtud slzy rozlévají po celém předním očním obvodě. Do spojivkového vaku ústí také vývody menších slznýchslzních žlázek.
** '''Přídatné slznéslzní žlázky''' se vyskytují v horním i dolním víčku a také ve spojivce.
*** Krausovy přídatné slznéslzní žlázky jsou roztroušeny poblíž [[fornix]]u horního i dolního víčka, do kterého se také vyprazdňují. [[Výměšek]] je podobný výměšku hlavní slznéslzní žlázy a kryje běžnou potřebu slz. V horním víčku je Krausových přídatných žlázek 42 a v dolním víčku 6–8.
*** Wolfringovy přídatné žlázy jsou malé ohraničené pohárkové žlázky v tarzální části očního víčka produkující [[mucin]] a komplex mukózního glykoproteinu, proteinových elektrolytů a buněčného materiálu. 2–5Wolfringových žlázekpřídatných žláz je 2–5 v horním víčku a 1–3 v dolním víčku.<ref>[http://www.mondofacto.com/facts/dictionary?Wolfring's+glands] Wolfring glands</ref>
*** MeibomskéMeibomovy žlázy produkují součást lipidové složky [[slzný film|slzného filmu]]. Tento olejnatý sekret je průsvitný a obsahuje na 90 různých bílkovin. Vyprazdňují se do kanálku dotujícího okrajovou část víčka. Odtud je sekret roztírán víčky, ohraničuje vrstvu slzného filmu a malé kapénky můžeme vidět při vyloučení na povrchu slz. Tyto žlázy jsou pojmenovány po německém lékaři [[Henrich Meibom|Henrichu Meibomovi]] (1638–1700), německém lékaři. Uloženy jsou v tarsu, speciální vláknité vrstvě víčka, která obsahuje bezpočet čistě mazových žlázek. Horní víčko má více Meibomských žláz (25) a je více náchylné na jejich zhoubné [[Rakovina|nádory]]. Dolní víčko je podobné hornímu až na zkrácenýzkrácenou [[tarsálnítarzální plátploténku]] a obsahuje jich méně Meibomských žláz (20). Chronický zánět Meibomovy žlázy s ucpáním jejího vývodu a hromaděním sekretu v cysticky dilatované žláze se projeví jako vlčí zrno (''chalazion'').
*** Mollovy žlázy ([[latina|lat.]]: ''glandulae ciliares'') jsou pojmenovány po dánském očním lékaři [[Jacob Moll|Jacobu Mollovi]] (1832–1914). Tyto [[apokrinní]] přilehlé žlázy jsou modifikací potních žláz. Jsou relativně velké, trubkovitě formované a jejich výměšek spolu s mazovým výměškem Zeissových žlázek je vymačkáván blízce přilehlými řasami při sevření víček. Mollovy žlázy jsou náchylné k [[Infekční onemocnění|infekci]] a ucpání mazem či buněčným odpadem. Ohraničený hnisavý zánět některé ze žlázek víčka je provázenýprovázen otokem, zarudnutím, bolestí a později také patrným zhnisáním, kterému se říká ječné zrno (''hordeolum'').
*** Slzní hrbolek, též slzní jahůdka (lat.: ''caruncula lacrimalis'') je slizniční vyvýšenina ležící ve vnitřnímvkleslině vnitřního koutku oka, v slznémslzním jezírku (''lacus lacrimalis, „slzní jahůdka“''); je pokryt jemnými chloupky s relativně výraznými mazovými žlázami, které žlutě prosvítají.
 
[[Image:Tear system.svg|thumb|230px|'''SlznéSlzní ústrojí''' (schéma)
<br />
a = hlavní slznáslzní žláza <br />
b = horní slzní bod <br />
c = horní slzní kanálek<br />
Řádek 34:
g = [[slzovod]]]]
 
* ''' Část slzovodná '''
odvádí slzy do nosu. Slzy jsou pohybem víček roztírány po oku, část se vypaří a část odtéká do vnitřního koutku do sběrného slznéhoslzního jezírka, ze kterého odcházejí odvodnými cestami. K odvodným cestám patří slznéslzní body, slznéslzní kanálky, slznýslzní váčekvak a nosní slzovod. SlznéSlzní body jsou umístěny na okraji horního a dolního víčka ve vnitřním koutku. Tyto body přecházejí v slznéslzní kanálky, které vedou k slznémuslznímu váčkuvaku. Než vstoupí slznéslzní kanálky do váčkuvaku, spojí se v kanálek jeden. SlznýSlzní váčekvak leží v prohlubenině slznéslzní kůstky a v dolní části ústí do nosního slzovodu, který spojuje slznýslzní váčekvak s nosem. Odtok slz je aktivní proces, kterému napomáhá mrkání.
 
== Odkazy ==
Řádek 47:
 
=== Literatura ===
* FIALA, Pavel; VALENTA, Jiří a EBERLOVÁ, Lada. ''Stručná anatomie člověka''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakl. Karolinum, 2015. 243 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-2693-2.
* Nemoci slzných cest : operační postupy : diagnostika a léčba : kapitoly pro praktické lékaře / Pavel Komínek, Stanislav Červenka, Klaus Müllner. Praha: Maxdorf, 2003. 287 s.
* KOMÍNEK, Pavel; MÜLLNER, Klaus a ČERVENKA, Stanislav. ''Nemoci slzných cest: diagnostika a léčba, operační postupy, kapitoly pro praktické lékaře.'' Praha: Maxdorf, ©2003. 287 s. Edice Jessenius. ISBN 80-85912-60-0.
80-85912-60-0
* PARRAMÓN, José María. ''Atlas anatomie.'' Překlad Magdalena Pechová. Praha: [Svojtka &a Vašut, Praha, 1996]. 96 s. Edice Poznej a chraň své tělo. [ISBN 80-7180-092-9].
 
=== Externí odkazy ===