Izraelské osady: Porovnání verzí

Přidáno 1 945 bajtů ,  před 3 lety
.aktualizace, pasáž z úvodu do samost.kapitoly
(.aktualizace, pasáž z úvodu do samost.kapitoly)
[[Soubor:Westbankjan06.jpg|thumb|upright=1.5|Mapa izraelských osad na Západním břehu Jordánu (stav z roku 2006)]]
[[File:16-03-31-israelische Siedlungen bei Za'atara-WMA 1178.jpg|thumb|Za'atara]]
'''Izraelské osady''' jsou, dle legislativy státu Izrael, sídla založená [[Izrael a Evropská unie|Izraelem]]em a [[Izraelci]] na územích, která židovský stát dobyl v [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] v roce [[1967]]. PodleKonkrétně [[Mezinárodníjde právo|mezinárodního práva]] a oficiálního stanoviskao [[OrganizaceVýchodní spojených národů|OSNJeruzalém]] se však jedná o ilegální osady, v rámci vysídlovací politky, jenž je namířena proti [[Palestina|Palestincům]]Západní žijícíchbřeh mimo stát [[IzraelJordánu]]. Státa [[IzraelGolanské výšiny]] osadami, vkde rozporuk sroku mezinárodním2016 právem,žije rozšiřujevíce svénež hranice.600 000 Docházížidovských tedyosadníků. kV uzurpaciminulosti aexistovaly anexímizraelské dalšíchosady území,i kterána [[IzraelSinajský poloostrov|IzraeliSinajském poloostrově]] dlea v [[PlánPásmo OSN na rozdělení PalestinyGazy|RezolucePásmu Valného shromáždění OSN č. 181Gazy]] nenáleží. [[Evropská komise]] Izraeli přikázala zboží vyrobené ze židovských osad jasně označovat. Podle ní musí být zřejmé že Izrael tato území okupuje a nejde o jeho svrchované území.
 
== Terminologie ==
 
== Právní status ==
=== Izraelská pozice ===
[[Soubor:Residential buildings in Modi'in Illit.JPG|thumb|Zástavba v nejlidnatější izraelské osadě [[Modi'in Ilit]] s téměřvíce 65než 66 000 obyvateli]]
Oficiální izraelská pozice ohledně osad na Západním břehu Jordánu je, že tato sídla nenarušují práva zde usazených palestinských obyvatel, protože byla zřizována na státní nikoliv soukromé půdě. To ale zpochybňuje organizace Peace Now, která zveřejnila v roce 2006 studii, podle které 39 % plochy zaujímané izraelskými osadami na Západním břehu Jordánu leží na pozemcích, které původně patřily soukromým palestinským vlastníkům.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = New York Times
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-10-23}}</ref> Východní Jeruzalém a Golanské výšiny jsou Izraelem považovány za integrální součást Izraele a zdejší osady se právně neliší od jakýchkoliv jiných sídel ve vlastním Izraeli.
 
=== Pozice mezinárodního společenství ===
Většina mezinárodního společenství, s poukazem na [[mezinárodní právo]] a oficiální stanovisko [[Organizace spojených národů|OSN]], považuje izraelské osady za ilegální. Kritici státu Izrael považují osidlovací politiku za namířenou proti [[Palestinci|Palestincům]]. Budováním civilních osad Izrael, v rozporu s mezinárodním právem, fakticky rozšiřuje své hranice a dochází tak k záboru a faktické anexi území, která Izraeli dle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 181]] z roku 1947 ani dle linií [[Dohody o příměří (1949)|příměří z roku 1949]] nenáleží. [[Evropská komise]] Izraeli přikázala zboží vyrobené ze židovských osad jasně označovat. Podle ní musí být zřejmé že Izrael tato území okupuje a nejde o jeho svrchované území.
 
== Historie zakládání izraelských osad ==
Izraelské osady se rozkládají nebo rozkládaly na všech územích, které [[Izrael]] obsadil v roce 1967:
 
* '''Západní břeh Jordánu''': osady zde byly zakládány hned od roku [[1967]] a existují zde do současnosti. S více než 380400 000 osadníky (k&nbsp;roku 20152016) jde o nejpočetnější a nejlidnatější skupinu izraelských osad. Do roku 1967 šlo o součást [[Jordánsko|Jordánska]].
{{Viz též|Judea a Samaří}}
 
 
== Rozdělení izraelských osad podle velikosti a administrativního statusu ==
Izraelské osady na Západním břehu Jordánu a na Golanských výšinách zahrnují menší sídla vesnického typu, která se sdružují do [[Oblastní rada (Izrael)|Oblastních rad]], středně velkých osad charakteru menších měst, která mají statut [[Místní rada (Izrael)|místních rad]] a z největších sídel městského typu se statutem [[Seznam měst v Izraeli|města]]. Největším městem mezi izraelskými osadami je [[Modi'in Illit]], kde k 31. prosinci 20152016 žilo 6466 200800 obyvatel.<ref name="CBS2015CBS2016">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 20162017
| titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.20152016
| url = http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=20162017
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 20162017-09-0223}}</ref>
 
Administrativní dělení ale vždy nekopíruje lidnatost osady. Například osada [[Ma'ale Efrajim]] s cca 1400 obyvateli má statut místní rady, zatímco [[Kochav Ja'akov]] s více než 7000 obyvateli tento status nemá. Osady ve Východním Jeruzalému mají status městských čtvrtí Jeruzalému. Některé z nich mají přes 40 000 obyvatel ([[Pisgat Ze'ev]] nebo [[Ramot (Jeruzalém)|Ramot]]).
| url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2010/table1.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref> Díky tomu demografický význam této skupiny populace roste. Zatímco osady v pásmu Gazy zůstávaly po celou dobu své existence jen nepočetnými enklávami, osady na Západním břehu nebo izraelské čtvrti ve východním Jeruzalému jsou domovem desetitisíců lidí. Kombinovaná populace všech izraelských osad (Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém i Golanské výšiny) přesáhla okolo roku 2009 hranici 500 000 obyvatel a roku 20142015 sei dotkla úrovněúroveň 600 000 obyvatel. V roce 2009 zároveň počet osadníků na Západním břehu Jordánu přesáhl 300 000<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = IDF: More than 300,000 settlers live in West Bank
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1103125.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-29}}</ref> (v roce 2013 už 350 000) a vroku 2016 400 000). V některých územně kompaktních blocích (Guš Ecion, západní okraje Samařska, části aglomerace Jeruzaléma nebo rozsáhlé oblasti Jordánského údolí) tak tvoří Izraelci na Západním břehu etnickou většinu. Populace osad na Golanských výšinách sice zaznamenává nižší roční nárůsty, ale vzhledem k absenci arabského osídlení na většině plochy Golan má tamní osadnická populace etnickou převahu na celém území výšin (kromě [[Drúzové|druzských]] měst na severu).
 
Obyvatelstvo osad se liší ve své náboženské orientaci. Existují osady sekulárních obyvatel (například [[Ariel (město)|Ariel]]<ref>{{Citace elektronické monografie
|385&nbsp;900<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2016, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2016, data k 31. 12. 2015.</ref>
|0
|211&nbsp;560<ref>http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2017/shnaton_C1017.pdf, Table III/10 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2015, data k 31. 12. 2015 (Z toho 204&nbsp;680 židů, 1600 nearabských křesťanů a 5280 osob neklasifikovaných podle náboženství. Tyto skupiny byly v předchozích letech v ročenkách JERUSALEM INSTITUTE FOR ISRAEL STUDIES řazeny do množiny Židů).</ref>
|n/a
|21&nbsp;000<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_17&CYear=2016, LOCALITIES AND POPULATION, BY POPULATION
GROUP, DISTRICT, SUB-DISTRICT AND NATURAL REGION, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2016, data k 31. 12. 2015</ref>
|''618&nbsp;460''<ref group="pozn" name="DEMO15">Při použití užší definice židovské populace ve Východním Jeruzalému, tedy s vyloučením osob s neuvedeným náboženstvím a nearabských křesťanů (kteří ovšem v izraelských statistikách bývají běžně řazeni do kategorie „Židé a ostatní“) by celková populace židovských osad činila '''611&nbsp;580''' osob.</ref>
|-
|'''2016'''
|399&nbsp;300<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2017, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2017, data k 31. 12. 2017.</ref>
|0
|n/a
|22&nbsp;900<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_19x&CYear=2017, Population, by Population Group, Religion, Age and Sex, District and Sub-District, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2017, data k 31. 12. 2016</ref>
|''n/a''
|-