Hlinsko: Porovnání verzí

}}</ref> Dlouhodobým vývojem vzniklo průmyslové centrum s dominancí výroby [[Elektrospotřebič|elektrospotřebičů]], [[kožešnictví]], [[Textilní průmysl|textilu]], [[mlékárenství]], [[pivovarnictví]] a [[strojírenství]].

V polovině [[16. století]] vzrůstá obchod mezi osídlenými oblastmi Čech, král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] zřizujezřídil královské [[celnice]], v Hlinsku v bývalé Hlinecké tvrzi. Městem procházela stará kupecká cesta, zakreslená v [[Klaudiánova mapa|Klaudiánově mapě]] z roku [[1518]], nejstarší tištěné mapě Čech. V důsledku přírodních poměrů Hlinecka se těžítěžilo dřevo a také kámen pro stavby obydlí a dopravních cest. V [[17. století]] se při lámání kamene začínázačínal používat střelný prach (v [[Evropa|Evropě]] známý od 14. století).

V roce [[1718]] kupujekoupil rychmburské panství [[Kinští|rod Kinských]], vzrůstávzrostla těžba dřeva, také pro výrobu dřevěného uhlí potřebného pro železářské a sklářské hutě v okolí Hlinska. V letech [[1770]] až [[1772]] zasáhl Hlinsko a okolí [[hladomor]] v souvislosti s celkovou neúrodou v Čechách v důsledku agrometeorologických poměrů (za jeden rok zemřelo na následky hladovění kolem 250 000 obyvatel Čech).<ref>{{Citace elektronické monografie

Od poloviny [[18. století]] se zvyšujezvýšilo pěstování [[Len|lnu]], zpracováním získávána [[příze]] a z ní se produkujíprodukovaly [[Tkanina|tkaniny]], nejdříve na domácích tkalcovských stavech. Domácím pracovníkům a řemeslníkům byla pro stavbu obydlí vymezena lokalita na pravém břehu Chrudimky, později nazvaná [[Betlém (Hlinsko)|Betlém]] pro vzhled souboru rozmanitých lidových staveb.<ref name=":5" /> V okolí Hlinska další původní i přenesené [[Lidová architektura|lidové stavby]] z oblasti Českomoravské vrchoviny (tzv. Českého Horácka) soustředěny na [[Veselý Kopec|Veselém Kopci]], původní též v [[Dřevíkov]]ě, [[Svobodné Hamry|Svobodných Hamrech]] a [[Možděnice|Možděnici]] (částech obce [[Vysočina (okres Chrudim)|Vysočina]]).

V roce [[1834]] se Hlinsko stalo městem nezávislým na vrchnosti, od roku [[1851]] pracuje v Hlinsku tzv. manufaktura s tkalcovskými stavy a propojením na domácí tkalce (v roce [[1858]] měla 95 tkalcovských stavů).<ref name=":5" /> V roce [[1865]] zřízen okres, jeho sídlem Hlinsko až do roku [[1919]]. S rozvojem průmyslu a řemesel vznikla potřeba nových dopravních cest. Mezi [[Pardubice]]mi a tehdy Německým Brodem (později [[Havlíčkův Brod|Havlíčkovým Brodem]]) vybudována železnice, v roce [[1871]] stavba dokončena a zahájen provoz také v železniční stanici Hlinsko v Čechách, dnes železniční trať 238 ([[Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod|Pardubice – Havlíčkův Brod]]).

[[Druhá světová válka]] znamenala tragickou událost pro 8 km severně od Hlinska vzdálenou osadu [[Ležáky]] (vypálena nacisty běhemv druhédobě světovétzv. války[[Heydrichiáda|heydrichiády]], souvislost také s [[Operace Silver A|Operací Silver A]]). V roce [[1943]] do Hlinska přenesena z Prahy elektrotechnická výroba (akciová společnost ESA), v poválečných letech národní podnik Elektro-Praga a následně firma s obchodní značkou [[ETA (firma)|ETA]]. 

Správním centrem se město stalo opět od [[1. leden|1. ledna]] [[2003]] po reformě veřejné správy, hlinecký tzv. „malý okres“ byl zřízen ve formě obvodu obce III. stupně ([[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]), viz Správa. Služby poskytují poliklinika, prodejny obchodních řetězců, školy, sportoviště (např. krytý zimní stadion a plavecký bazén, lyžařská sjezdovka aj.).