Rosnatka královská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Výskyt: + |
popis |
||
Řádek 68:
== Výskyt ==
Rosnatka ''Drosera regia'' je [[endemit]] Jihoafrické republiky. Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu v západním Kapsku. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v jiných podobných blízkých lokalitách. U těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. ''Drosera regia'' se vyskytuje v oblastech porostlými nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř]]či na [[vřes]]ovištích; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. Může zde propuknout mráz.
Půda v oblasti, ve které se rosnatka ''Drosera regia'' vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a tvořená převážně [[štěrk]]em. ''Drosera regia'' roste hlavně v písčitých půdách složených z [[rašelina|rašeliny]] a [[kvarcit]]u (často je také pokrývá štěrk). V její blízkosti mohou růst jiné druhy rostlin, například [[tráva|traviny]] a [[ostřice]] − zaznamenány byly například druhy z rodu ''[[Leucadendron]]'' a čeledí ''[[Cyperaceae]]'', ''[[Iridaceae]]'' a ''[[Restionaceae]]''.
== Popis ==
''Drosera regia'' patří mezi poměrně velké [[bylina|bylina]]. Vytváří horizontálně rostoucí dřevité [[oddenek|oddenky]] (rhizomy) a korounu velkých [[list]]ů, které mohou měřit až 70 cm na délku a 2 cm na šířku. Listům chybí [[řapík]]y i [[palist]]y. [[Vernace]] je circinární, výhonky uložené v [[pupen]]u se tedy rozvíjejí spirálně (vývoj jinak typický například pro kapradiny). Téměř po celé horní ploše listů rostou takzvané tentakule, paličkovitě zakončené brvy vylučující sliz. Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i samotné listy ohýbat, samotný list se přitom může i několikrát stočit. Každý list je přitom vybaven i tisíci tentakulí, díky čemuž může polapit i větší kořist. Ve svém areálu výskytu lapá tato masožravka například [[brouci|brouky]], [[můry]] a [[motýli|motýly]].
V chladných období se rosnatky ''Drosera regia'' nacházejí ve vegetačním klidu; v tuto dobu tvoří pouze pupen složený z krátkých nezralých listů. Vegetační klid končí v půlce července a vegetační sezóna trvá od října do dubna; rostliny však mohou v růstu také pokračovat během celého roku bez vegetačního klidu. Jednotlivé listy poté usychají, avšak i tak zůstávají stále přirostlé k rostlině pomocí krátkého stonku a přikrývají její spodní část.
Produkce dřevitých oddenků je jedna z neobvyklých vlastností rostliny, společná pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U ostatních rosnatek z rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. ''D. regia'' je typická také produkcí mírně ztluštělých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může vzniknout nová rostlina.
''D. regia'' jinak kvete během ledna a února. Vytváři až 40 cm dlouhé [[stvol]]y, rostoucí svisle. Na rozdíl od ostatních rosnatek z rodu se nevyvíjejí circinární vernací a od rodu se odlišují i dalšími znaky, výjimkou je pak ''D. arcturi''. Stvoly tvoří dva výhonky, na kterých roste 5 až 20 (někdy i 30) květů růžového zbarvení s dlouhými [[Květní obal|okvětními lístky]], měřícími 2 až 3 cm. [[Listen]]y jsou malé a vyvíjí se na nich několik tentakulí. Z vrcholu [[semeník]]u vyrůstají celkem tři nerozvětvené [[blizna|blizny]], okolo semeníků poté vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)|tyčinek]], velkých asi 1,5 cm. Tyčinky a blizny jsou postavené tak, aby se minimalizovala možnost [[samosprašnost]]i. [[Semeno|Semena]] jsou hnědá až černá, zdobená jemným síťovitým vzorem. Měří 2 mm na délku a v průměru 0,5 mm. Rostlina semena vypustí do konce března.
[[Ploidie|Diploidní]] [[karyotyp]] ''D. regia'' činí 2n = 34 [[chromozom]]ů. Pro rod ''Drosera'' je tento počet neobvyklý a blíže se spíše k mucholapce podivné; její variabilní počet chromozomů podle několika studií činí 2 n = 30, 32 a 33. V rodu ''Drosera'' má naopak většina druhů počet chromozomů v násobcích deseti. Botanik Fernando Rivadavia navrhl, že základní počet chromozomů pro tento rod byl 20. Tento počet sdílí velká řada druhů z rodu, výjimkou jsou rosnatky z [[Austrálie]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a jihozápadní [[Asie]] (2n = 6−64).
== Status ==
== Kultivace ==
| |||