Jolanda Bretaňská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
m přidána Kategorie:Ženy za použití HotCat
OJJbot (diskuse | příspěvky)
→‎Život: Dle ŽOPP, korektní tvar (SSČ, PČP), replaced: potencionál → potenciál za použití AWB
Řádek 38:
Narodila se na konci roku 1218 jako dcera [[Petr I. Bretaňský|Petra z Dreux]] a bretaňské dědičky [[Alice z Thouars|Alice]], dcery [[Vít z Thouars|Víta z Thouars]]. Matka zemřela při porodu třetího potomka a ovdovělý Petr z Dreux se stal poručníkem malého Jana, budoucího bretaňského vévody.<ref name>{{Citace monografie | příjmení = Galliou | jméno = Patrick | příjmení2 = Jones | jméno2 = Michael | titul = Bretonci| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = | isbn = 80-7106-202-2 | strany = 210}}</ref> Po smrti francouzského krále [[Ludvík VIII. Francouzský|Ludvíka VIII.]] byl jedním z nespokojených buřičů, jež organizovali vzpoury proti regentské vládě [[Blanka Kastilská|královny vdovy]].<ref>{{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč | titul=Katedrála v Chartres. Francouzské umění rané a vrcholné gotiky|vydavatel=Eminent| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=60|isbn= 978-80-7281-000-0}}</ref>
 
Jolanda byla jako potencionálnípotenciální bretaňská dědička žádanou nevěstou a otec se ji opakovaně snažil provdat za své politické spojence, což se nezamlouvalo francouzské královně. Již v dětském věku byla zaslíbena mladému anglickému králi [[Jindřich III. Anglický|Jindřichovi III.]] Ke svatbě na nátlak královny vdovy nedošlo, děvčátko bylo v domácím vězení, Jindřich se tak nevěsty nedočkal a zasnoubení bylo zrušeno. Druhým snoubencem se stal v březnu 1227 francouzský princ [[Jan Francouzský (1219-1232)|Jan]]. Zasnoubení skončilo jeho smrtí v roce 1232. Potřetí byla Jolanda zasnoubena s ovdovělým [[Theobald I. Navarrský|Theobaldem IV. ze Champagne]]. Ani k tomuto sňatku po zásahu královny nedošlo.
 
Až v lednu 1236 byla Jolanda provdána za [[Hugo XI. z Lusignanu|Huga z Lusignanu]], syna otcova stejnojmenného [[Hugo X. z Lusignanu|spojence]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Le Goff | jméno = Jacques | odkaz na autora = Jacques Le Goff | titul = Svatý Ludvík | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 724 | isbn = 978-80-257-0685-5 | strany = 78}}</ref> a bývalé anglické královny [[Isabela z Angoulême|Isabely z Angoulême]]. Jako věno obdržela hrabství Penthièvre, Porhoet a panství Fère-en-Tardenois, Chailly a Longjumeau. Hugo zdědil po matčině smrti roku 1246 hrabství Angoulême a roku 1249 se společně s otcem a tchánem se připojil k [[Sedmá křížová výprava|křížové výpravě]]. Otec padl v červnu téhož roku u Damietty a samotný Hugo 6. dubna 1250 v [[Bitva u Fariskuru|bitvě u Fariskuru]].