Slovanský ostrov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
různé významy |
dodatky dle Lašťovky |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Žofín|stránka=Žofín (rozcestník)}}
[[Soubor:Slovansky ostrov 1.jpg|right|thumb|Hlavní [[Palác Žofín|
[[Soubor:Slovanský ostrov a Masarykovo nábřeží.jpg|right|thumb|Pohled z Jiráskova mostu přes Šítkovský jez.]]
[[Soubor:Zofin.jpg|right|thumb|Žofínský palác]]
[[File:Pomník Boženy Němcové na Slovanském ostrově.JPG|thumb|Pomník Boženy Němcové]]
'''Slovanský ostrov (Žofín)''' je [[Vltava|vltavský]] [[ostrov]] v [[Praha|Praze]]. Nachází se při pravém novoměstském břehu vedle [[Masarykovo nábřeží|Masarykova nábřeží]], mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a [[Jiráskovo náměstí (Praha)|Jiráskovým náměstím]]. Stojí na něm [[palác Žofín]], [[Šítkovská vodárenská věž]], částečně [[budova Spolku výtvarných umělců Mánes]] nad jezem, park a dětské hřiště. Na ostrov navazuje [[Šítkovský jez]] s [[Plavební komora|plavební komorou]] s malým [[maják]]em.
== Historie ==
Ostrov na Sadelerové prospektu Prahy z roku 1606 ještě není, vznikl postupnými nánosy půdy během [[17. století]]. Na [[Václav Hollar|Hollarově]] panoramatu Prahy už je vidět písčina zarostlá křovím. Růst ostrova zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod [[Zderaz (Praha)|Zderazem]]. Usadili se zde barvíři, po kterých byl ostrov nazýván Barvířským; od roku [[1760]] dokonce ostrov vlastnil jeden z nich, barvíř kůží Josef Ignác Saenger. Po ''stoleté'' povodni z roku [[1784]] byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy, aby již další povodeň ostrov neodnesla. Měřil tehdy 150 x 100 metrů. Po té zde Jan František Engel (+1801) zřídil [[kartoun]]ku. Po něm se určitý čas vžilo označení Engelův, česky Andělův ostrov. Od roku 1813 zde byly zřízeny lázně<ref>Emanuel Poche, ''Prahou krok za krokem.'', 4.vydání, Panorama Praha 1978, s. 155-156</ref>.
== Palác a české národní obrození ==
{{Podrobně|Palác Žofín}}
V letech [[1836]]–[[1837]] dal nový majitel [[Václav Antonín Novotný]]
Od roku [[1838]] ostrov nese jméno podle rakouské [[Žofie Frederika Bavorská|arcivévodkyně Žofie]], matky císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]]. V roce 1841 zde jezdila první lokomotiva s jedním vagónem pro dva pasažéry<ref> Marek Lašťovka a kol.: ''Pražský uličník II., Praha 1998, s. 191.</ref> Od 2. června roku [[1848]] se zde konal [[Slovanský sjezd]], na který upomíná pamětní deska.
V roce [[1884]] ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla ([[palác Žofín|hlavní budovu]]) podle návrhu [[Jindřich Fialka|Jindřicha Fialky]]. Až do postavení [[Obecní dům|Obecního domu]] fungoval ostrov jako nejvýznamnější centrum českého společenského a politického života.▼
▲V roce [[1884]] ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla ([[palác Žofín|hlavní budovu]]) podle návrhu [[Jindřich Fialka|Jindřicha Fialky]].
== Od roku 1918 ==
V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru.
== Současnost ==
Ostrov včetně budov byl zasažen [[Povodeň v Česku (2002)|povodněmi v roce 2002]], objekty byly znovu zprovozněny v září [[2003]] a následně upraveno zábradlí mostu. Další povodeň zaplavila most roku [[2013]].
Budovu
== Další názvy ==
Řádek 30 ⟶ 29:
* Žofínský ostrov, Žofín
==
=== Reference ===
* Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství''. Libri, Praha 1997–1998.▼
<references />
=== Literatura ===
▲* Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství'', díl II. O-Ž. Libri
* Jaroslav Láník: ''Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý''. Městské knihy, Žehušice 2006.
Řádek 43 ⟶ 46:
{{Souřadnice|50.0796694|14.4124667|typ=landmark|region=CZ|zobrazení=top}}
{{Portály|Praha}}
|