Bohumín: Porovnání verzí

Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna ([[Solná stezka|solná]]) vedla z [[Morava|Moravy]] do [[Krakov]]a a druhá ([[Jantarová stezka|jantarová]]) z [[Uhersko|Uher]] přes [[Těšín]] a dále k [[Baltské moře|Baltu]]. Rovněž tudy procházela cesta z [[Praha|Prahy]] do Krakova. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století -– ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění [[Odra|Odry]]. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Bogun byla v době krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] již velkou vesnicí. Držení vesnice bylo finančně (vybírání mýtného od pocestných) a strategicky (poloha na [[Moravsko-slezská hranice|hranicích]]) výhodné.

Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při bohumínském panství. V roce 1850 byl Pudlov spojen s [[Vrbice (Bohumín)|Vrbicí]], která měla postavení [[osada|osady]]. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem [[Nový Bohumín]]. Zároveň byla tato obec povýšena na [[město]]. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen [[Starý Bohumín|Bohumín]] s Novým Bohumínem, Pudlovem, [[Skřečoň|Skřečoní]], Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v r.roce 1954 byl Bohumín rozdělen na 5pět městských částí: Bohumín I. -– město (později Starý Bohumín), Boh.Bohumín II. -– Nový B.Bohumín, Boh.Bohumín III. -– Pudlov, Boh.Bohumín IV. -– Skřečoň, Boh.a Bohumín V. -– Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce. Od roku 1973 po spojení s Novým Bohumínem byl zaveden znovu název Bohumín.

V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910-19481910–1948 přináležel do politického okresu [[Fryštát]] a od r.roku 1949 do r.roku 1957 do správního okresu [[Ostrava]], pak Ostrava - venkov a od roku 1960 je Bohumín součástí [[Okres Karviná|okresu Karviná]]. Za nacistické okupace byl součástí okresu Teschen.

* Budova římsko-katolickéřímskokatolické fary

* [[Dawid Emannuel Bachrach - Bareé]] (1863 – 19431863–1943) –, malíř

* P. PhDr. ThDr. [[Joseph Blokscha]] (1892 – 19601892–1960) –, římskokatolický duchovní a vysokoškolský pedagog

* [[Heinrich Dörner|P. Heinrich Dörner]] (1906 – 19811906–1981) –, zakladatel česko-německé farnosti na území augsburské diecéze

* [[Otokar Weisl]] (* 1912) –, novinář a publicista, spisovatel

* [[Hermann Hochfelder]] (1914 – 19911914–1991) –, filolog a kapitán britské armády

* [[František Čečetka]] (1917 – 19821917–1982) –, spisovatel, scenárista, redaktor

* [[Milan Švajgr]] (* 1925) –, běžec na střední a dlouhé tratě

* [[Svatopluk Havelka]] (1925 – 20091925–2009) –, hudební skladatel

* ThDr. [[Milan Salajka]] (1928 – 20121928–2012) –, teolog, duchovní [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], profesor Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy

* [[Ondřej Bednarčík]] (1929 – 19981929–1998) –, varhaník, sbormistr, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog

* [[Lubomír Man]] (* 1930) –, spisovatel

* [[Milan Šimečka]] (1930 – 19901930–1990) –, publicista, filozof a pedagog, signatář [[Charta 77|Charty 77]], člen kolegia prezidenta republiky [[Václav Havel|Václava Havla]]

* [[Tomáš Pospíchal]] (1936 – 20031936–2003), – [[fotbal]]istafotbalista (stříbrná medaile z MS v Chile 1962), fotbalový trenér (Baník Ostrava, Plzeň, Bohemians – titul Mistr ČSSR 1983, Slavia Praha)

* MUDr. [[Siegfried Trotnow]] (1941 – 20041941–2004) –, gynekolog (specializace na reprodukční medicínu) a spoluzakladatel metody oplodnění [[in vintrovitro]] (IVF) v Německu

* [[Richard Konkolski]] (* 1943) –, nejvýraznější osobnost spojená s rozvojem českého námořního jachtingu, závodník, který získal světovou pověst především v závodech osamělých mořeplavců

* [[Alena Mrázová]] (* 1958) –, spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka

* [[Dušan Sittek]] (* 1955) -, filmový a divadelní herec

* [[Pavel Srniček]] (1968 – 20151968–2015) –, fotbalový brankář (Baník Ostrava, Dukla Praha, Newcastle United FC, Portsmouth FC, West Ham United FC, Newcastle United FC)

* [[Tereza Bebarová]] (* 1975) –, filmová a divadelní herečka

* [[Kateřina Kněžíková]] (* 1982) –, [[soprán|sopranistka]]

* [[Patrik Děrgel]] (* 1989) –, filmový a divadelní herec

Bohumín je jedním z historicky nejvýznamnějších [[nádraží]] v Česku, již roku [[1848]] zde vznikl jeden z prvních [[železnice|železničních]] uzlů na dnešním českém území, odbočkou do [[Prusko|Pruska]] z [[Rakousko|rakouské]] [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy]] [[Vídeň]] - [[Krakov]]. V letech [[1869]]-–[[1872]] pak byla zprovozněna [[Košicko-bohumínská dráha]] v trase Bohumín - [[Český Těšín|(Český)]] [[Těšín]] - [[Žilina]] - [[Poprad]] - [[Košice]], první a na dlouhou dobu hlavní železniční spojení [[České země|Českých zemí]] a [[Slovensko|Slovenska]].

Územím města prochází [[dálnice D1]], která zde má dva exity: 365-Vrbice a 370-Bohumín. Městem prochází [[silnice I/67]] z Karviné, která přes Skřečoň, Nový Bohumín, exit 370 a Starý Bohumín pokračuje do Polska. Ve městě se nacházejí i bývalé úseky této silnice, dočasně označené jako I/67H a I/67I. Městem prochází i [[silnice II/647]] v úseku Hrušov - Vrbice - Pudlov - I/67 a [[silnice II/471]] v úseku Rychvald - Záblatí - I/67, druhý úsek této silnice prochází Starým Bohumínem do Polska. Silnice III. třídy na území města jsou:

* [[Nový Bohumín]] (Oderberg-Bahnhof) se 14 068 obyvateli.,

* [[Starý Bohumín]] (Oderberg-Stadt), zprvu také „Bogun“, s 1 541 obyvateli.,

* [[Skřečoň]] (Skretschon) s 2 533 obyvateli.,

* [[Záblatí (Bohumín)|Záblatí]] (Sablath) s 2 198 obyvateli.,

* [[Pudlov]] (Pudlau) s 1 465 obyvateli.,

* [[Šunychl]] (Schönichel) s 551 obyvateli.,

* Johann Kowarz (1491 - 1491–?)

* Wenzel Warzeszka; Adam Hlawiczka; Tobias Eisener (1620 - 1620–?)

* Georg Hoffmann; Simon Gromatka (1689 - 17171689–1717)

* Johann Anton Padwowski (1717 - 17391717–1739)

* Elias Czimmerer (1739 - 17401739–1740)

* Franz Jacob Haagen; Mathias Ignatz Piechaczek (1740 - 17591740–1759)

* Anton Franz Czimmerer (1759 - 17621759–1762)

* Franz Jacob Haagen; Georg Schopna (1762 - 17701762–1770)

* Thomas Matz (1770 - 17761770–1776)

* Kašpar Kremsser (1776 - 17791776–1779)

* Johann Jakub Rokitta (1779 - 17861779–1786)

* Johann Kullig (1786 - 18021786–1802)

* Joseph Oppawsky (1802 - 18041802–1804)

* Anton Sedlaczek (1804 - 18401804–1840)

* Joseph Oppawsky; Joseph Furch (1840 - 18461840–1846)

* Johann Stiller (1846 - 18481846–1848)

* Johann Warosch (1848 - 18491848–1849)

* Georg Weczerek (1849 - 18521849–1852)

* Eduard Stiller (1852 - 18571852–1857)

* Michael Przybill (1857 - 18581857–1858)

* Eduard Stiller (1858 - 18641858–1864)

* Robert Wolf (1864 - 18691864–1869)

* Rudolf Klimscha (1869 - 18761869–1876)

* JUDr. Johann Santarius (1876 - 18901876–1890)

* Rudolf Klimscha (1890 - 19021890–1902)

* JUDr. Carl Franz Johann Ott (1902 - 19201902–1920)

* Václav Náhlovský (1920 - 19211920–1921) -, pouze pověřený vládní komisař

* Jan Hodný (1921 - 19261921–1926) -, pouze pověřený vládní komisař

* JUDr. Carl Franz Johann Ott (1926 - 19271926–1927)

* Julius Warosch (1927 - 19361927–1936)

* JUDr. Karel Říha (1936 - 19381936–1938)

* Karel Solich (1867 - 18701867–1870)

* Ing. Johann Krakówka (ml.) (1870 - 18811870–1881)

* Karel Lukscha (1881 - 18831881–1883)

* Matthias Sud (1883 - 18851883–1885)

* Karel Lukscha (1885 - 18921885–1892)

* Joseph von Portenschlang - Ledermayer (1892 - 19041892–1904)

* Viktor Lustig ( 1904 - 19111904–1911)

* Franz Dworzak (1911 - 19191911–1919)

* Johann Hein (1919 - 19201919–1920)

* Otakar Jedrníček (1920 - 19251920–1925) -, pouze pověřený vládní komisař

* Josef Malcher (1925 - 19381925–1938)

* Józef Wilczek (1938 - 19391938–1939) -, pouze pověřený vládní komisař

* Franz Freisler (1939 - 19391939–1939)

* Ernst Kolar (1939 - 19391939–1939)

* Friedrich Metzig (Metziy) (1939 - 1939–?)

* Jan Ševčík (19701970–1981), -předseda 1981)[[Městský - předsedanárodní MNVvýbor|MěNV]]

* Josef Petrek (1981 - 19891981–1989) -, předseda MNVMěNV

* Břetislav Kačmařík (1989 - 19901989–1990) -, předseda MNVMěNV

* Antonín Štverka (1990 - 19941990–1994)

* Ing. [[Petr Vícha]] (od 1994 - ...)

* [[Podnikové muzeum ŽDB|Podnikové muzeum ŽDB a.s.]] -– Bezručova 578