Rosnatka královská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
taxonomie |
→Evoluce: evoluce |
||
Řádek 19:
Jméno ''Drosera regia'' je složeninou ze [[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|droseros}}'', což znamená ''pokryté rosou'', a [[latina|latinského]] ''{{cizojazyčně|la|regia}}'', znamenající ''královský''. Stephensová zařadila tento druh do skupiny ''Psychophila'', která tehdy zahrnovala druhy ''[[Drosera arcturi]]'', ''[[Drosera stenopetala]]'' a ''[[Drosera uniflora]]'', pozastavovala se však nad neobvyklým [[květenství]]m. V roce 1970 jihoafrická botanička Anna Amelia Obermeyerová navrhla, aby ''Drosera regia'' nebyla řazena do žádné taxonomické skupiny určené německým botanikem [[Ludwig Diels|L. Dielsem]] (který rosnatky roztřídil ve své monografii z roku 1906, která se stále využívá). Zároveň také poukázala na některé znaky, které rosnatku ''Drosera regia'' odlišují od ostatních rosnatek. Dle studie Seineho a Barthlotta z roku 1994 by měl být tento druh zařazen do nového [[podrod]]u ''Regiae'' v rodu ''[[rosntka|Drosera]]''. O dva roky později ve své monografii tuto systematiku uznal také Jan Schlauer. Jindřich Chrtek a Zdeňka Slavíková, dva čeští vědci, nicméně navrhli ve stejném roce vytvořit pro rosnatku ''D. regia'' nový rod, ''Freatulina'', který by zahrnoval pouze tento druh. Zároveň uvedli řadu rozdílů, kterými se ''Drosera regia'' odlišuje od jiných rosnatek a tento svůj názor následně potvrdili také ve studii z roku 1999. Jejich výsledky se však nedočkaly podpory a v dalších studiích byly odmítnuty nebo dokonce ignorovány.
=== Evoluce ===
''Drosera regia'' byla považována za nejstarší ze všech existujících rosnatek, a to následkem svého neobyčejného vzhledu. Tuto teorii podpořily molekulární analýzy. První [[klad]]istická studie, založená na analýze rostlinného [[enzym]]u [[Rubisco]] a porovnávání vzhledu rostlin, určila, že ''Drosera regia'' tvoří sesterský klad ke zbylým zkoumaným rosnatkám rodu ''Drosera''; všechny rosnatky potom tvoří sesterský klad k [[mucholapka podivná|mucholapce podivné]] (''Dionaea muscipula'') z rodu ''Dionaea''.
Další studie z roku 2002, postavená na analýze [[18S rRNA]], [[plastidová DNA|plastidové DNA]] a morfologických charakteristikách, potvrdila, že ''Drosera regia'' stojí jako bazální člen rodu ''Drosera''. I v této studii vyšla jako blízká příbuzná rosnatky ''D. regia'' mucholapka podivná, navíc společně s další rosnatkovitou − [[Aldrovandka měchýřkatá|aldrovandka měchýřkatou]] (''Aldrovanda vesiculosa''). O rok později byla provedena další analýza, která odhalila úzký vztah také mezi ''D. regia'' a ''[[Drosera arcturi]]'' − nabízí se spojení mezi ''D. regia'' a ostatními rosnatkami ''Drosera'' skrze ''Drosera arcturi''.
Během studií také vyplynuly důkazy o vývoji lapacího listu, který k lovu kořisti využívá například mucholapka podivná nebo aldrovandky z pastí tvořených [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] jako u ''D. regia''. Dle molekulárních a fyziologických údajů se ze společného předka rodu ''Drosera'' oddělily mucholapky a aldrovandky; živým důkazem o příbuznosti těchto druhů má být právě ''Drosera regia'' a další rosnatky. U některých druhů rosnatek rodu ''Drosera'' byly zaznamenány některé adaptace, jako například rychlé pohyby listů a tentakulí, které mohou vést ke vzniku lapacích listů. K vývoji by mohlo docházet s cílem ulovit i větší kořist. Zatímco z lepkvých tentakulí se větší kořist může osvobodit, lapací listy jí v tom obyčejně zabrání. Jejich vývoj také zabraňuje [[kleptoparazitismus|kleptoparazitismu]], tedy že někdo rostlinu obere o uloveného živočicha ještě než jej stačí strávit.
== Výskyt ==
| |||