Římská říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 60:
Octavianus stejně jako Caesar docílil samovlády. Avšak na rozdíl od Caesara se nepokoušel potvrdit svoji pozici ve státě získáním úřadu diktátora, nýbrž zastřel své autokratické postavení samovládce do hávu republikánských institucí. Čistě formálně ponechal v platnosti starou republikánskou ústavu a svoji pozici si zajistil převzetím výkonu různých republikánských úřadů, nabytím zvláštních plných mocí a především díky své kontrole klíčových provincií s početnými [[Římská legie|legiemi]]. Jmenoval se [[Princeps|principem]] („prvním občanem“) a názorně tak demonstroval, že se považuje za rovného s ostatními senátory (''princeps inter pares''), kteří se jako úředníci, soudci, správci provincií a velitelé vojsk měli spolupodílet na vládě. Octavianem vytvořený vládní systém, který se v podstatných rysech lišil od staré republiky, se proto nazývá [[principát]]. Senát mu kromě mnoha jiných titulů udělil čestné jméno ''[[Augustus (titul)|Augustus]]'' („Vznešený“).
Přesto i za principátu zůstaly přinejmenším zpočátku zachovány tradiční republikánské instituce: veškeré [[magistratury]], [[římský senát|senát]], organizace správy provincií a náboženské funkce (úřad [[Pontifex Maximus|pontifika]] však zastával císař). Ovšem význam těchto ctihodných a starobylých institucí postupně upadal. Rozhodující politické orgány začaly brzy fungovat jako pouhé správní úřady. Instituce vytvářené císařem přebíraly krok za krokem kompetence republikánských magistratur. Jezdci a vzrůstající měrou také [[Propuštěnec|propuštěnci]] zaujímali klíčová místa v těchto úřadech. Taktéž
Legitimita Augustovy vlády spočívala v jeho roli ochránce míru před chaosem občanských válek. ''Imperium Romanum'' ovládalo v této době celou oblast Středozemního moře. Nicméně římská expanze pokračovala i za Augusta: na [[Balkán]]ě až k [[Dunaj]]i, dále v Hispánii (jejíž dobytí bylo tehdy završeno) a v [[Germánie|Germánii]]. Ovšem zde plány na zřízení provincie ztroskotaly poté, co byla římská armáda v roce [[9|9 n. l.]] poražena [[Bitva v Teutoburském lese|v bitvě v Teutoburském lese]] [[Cheruskové|Cherusky]] vedenými náčelníkem [[Arminius|Arminiem]]. Augustus se následně omezil na zabezpečení stávajících hranic, podél kterých bylo rozmístěno vojsko čítající celkem asi 300 000 mužů. Říše stále více přecházela do obrany a soustřeďovala svůj vojenský potenciál k opevnění hranic (''[[Limes Romanus]]''). Tato císařova opatření přispěla k upevnění tzv. římského míru – ''[[Pax Romana]]''.
| |||